USA opět porušují své sliby. Trumpova zahraniční politika vůči Íránu bude mít katastrofální důsledky

Navíc nelze opomenout fakt, že Trumpovo rozhodnutí rozvázat jadernou dohodu s Íránem může mít dalekosáhlé důsledky pro USA, neboť je v sázce riziko nové války na Blízkém východě, do níž už ale nebudou zasahovat američtí spojenci v Evropě. Takový scénář je však nejmenším zlem. 

Pojďme si nejprve shrnout, v čem vlastně spočívá ona jaderná dohoda s Íránem, k níž přistoupilo v červenci 2015 několik dalších zemí. USA se v ní zavázaly, že budou dohlížet na její dodržování, a že jí nebudou jednostranně rušit. Toto je také jedním z důvodů, proč lze nynější Trumpovu politiku považovat za její porušení. Není to tedy Írán, nýbrž USA, kdo opět nedostál svým slibům.

Předmětem jaderné dohody je závazek Íránu, že nebude realizovat svůj jaderný program výměnou za zrušení, případně zmírnění sankcí USA, EU a OSN vůči němu. Obamova administrativa přistoupila na zrušení sankcí vůči Íránu poté, co Mezinárodní agentura pro atomovou energii v lednu 2016 potvrdila, že Teherán dodržuje své závazky. Zrušení sankcí bylo provedené prostřednictvím čtyř prezidentských nařízení, na nichž je také závislé.

Změna zahraniční politiky USA vůči Íránu vyžaduje revizi jednoho z nich, a to nejpozději do 12. května. Příslušné prezidentské nařízení reguluje vztahy mezi americkými a neamerickými občany vyjednávajícími s íránskou centrální bankou a dalšími finančními institucemi, jakož i ropnými společnostmi.

Zbývající tři je třeba reformovat do 12. července a jejich součástí je úprava jiných sektorů, včetně lodní dopravy, pojišťovnictví a petrochemického průmyslu. Součástí jaderné dohody s Íránem je také závazek amerického prezidenta, že bude každých 90 dní reportovat Kongres, zda Írán dodržuje své sliby.

Na závěr je třeba poznamenat, že opětovné uvalení ekonomických sankcí na Írán výrazně zamává s cenou ropy a zemního plynu, a tím pádem vytvoří novou závislost USA a Evropy na jiných dodavatelích, jimiž je například Rusko.