Američané pozabíjeli stovky Rusů? Analytik nabízí jiný pohled na střet v Sýrii

Spory o počty

Bitva je relativně málo zdokumentovaná na videu či fotografiích, vyjma dvou náletů a odklízení mrtvol syrskými silami, přičemž podle předpokladů Pentagonu většinu obětí tvoří ruští Wagnerovi žoldáci, poukazuje Roblin. Připomíná, že Damašek přiznal ztrátu pětapadesáti vojáků, přičemž jako důvod pro útok uvedl údajné ostřelování svých jednotek Islámským státem (IS) z východního břehu řeky, načež měla následovat nevyprovokovaná palba z amerických pozic.

V dubnu přeživší členové syrské jednotky "lovců" IS slavnostně vyhlásili džihád americkým jednotkám v Sýrii, nicméně je zřejmé, že mezi padlými byli i ruští žoldáci, deklaruje analytik. Odkazuje na svědectví o dvou terénních vozech plných mrtvol Rusů, které přijely na nedaleké letiště, byť mluvčí ruského ministerstva obrany původně mluvila jen o pěti ruských obětech.

Na nejméně pěti nahrávkách však ruští žoldáci hovoří o několika stovkách padlých kolegů, což v předvečer prezidentských voleb v Rusku vyvolalo politickou bouři, uvádí odborník. "Jedna eskadra ztratila k*rva dvě stě lidí...přesně tak, další ztratila deset lidí...a nevím jak třetí eskadra, ale taky dostala hodně nepěkně nařezáno," cituje nahrávku ruského žoldáka a dodává, že novinář, který o tématu informoval, následně "záhadně" upadl ve svém bytě a přišel o život.

Moskva je tradičně velmi nedůvěryhodná v otázce ruských obětí, a proto bylo tvrzení o vysokém počtu obětí přejato množství západních médií, přičemž Der Spiegel připomněl, že to, co Kreml ohledně syrské války popírá, se následně postupně ukazuje jako skutečnost, uvádí Roblin. Varuje ovšem, že ruští žoldáci a ultranacionalisté mohou mít zájem na zveličení počtu obětí, aby podpořili názor, že Moskva neposkytuje svým žoldákům dostatečnou pomoc na bojišti a měla by být ochotnější konfrontovat americké síly v Sýrii - některé fotografie mrtvých kolující na internetu jsou ostatně jasně falešné.    

Der Spiegel a Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) učinily vlastní odhady ztrát na základně vlastních zdrojů v Sýrii a jejich odhady se liší - Spiegel píše o osmdesáti vládních vojácích, sedmdesáti kmenových bojovnících, stovce milicionářů a deseti až dvaceti ruských žoldácích, kteří se náhodou ocitli v oblasti amerického odvetného náletu, zatímco SOHR hovoří o osmašedesáti mrtvých a dvojnásobku zraněných, poukazuje odborník. Připomíná, že na jednoho zabitého v bitvě připadá zpravidla několik zraněných, a tak mnoho vysokých odhadů mohlo zraněné počítat coby mrtvé.

Respektovaná nezávislá organizace Conflict Intelligence Team dokázala potvrdit jména pouhých deseti zabitých Wagnerových žoldáků, přičemž celkový počet jejich ztrát odhaduje na dvacet až třicet, ruský novinář Roman Sankopov hovoří o pětadvaceti mrtvých a Rádio Svoboda o zhruba patnácti, konstatuje Roblin. Sám se ptá, proč vlastně k tak neodhadnutému útoku došlo.

Důvody útoku

"Někteří naznačují, že Moskva zorganizovala útok jako test amerického odhodlání v Sýrii. Zdá se však, že jak Wagner, tak proasadovské milice měli motivaci přímého zisku po obsazení plynových polí Conoco ovládaných SDF, za což jim syrská vláda slíbila podíl z výnosů," pokračuje analytik. Dodává, že Wagner sice může sloužit jako nástroj Kremlu, od něhož se lze snadno distancovat, jeho žoldáci ale mohou mít tendence brát vedlejší práci k vlastnímu obohacení.

Americká armáda tvrdí, že opakovaně varovala ruské ozbrojené síly před přítomností v oblasti před i během útoku a zachycená komunikace značně zpochybňuje tvrzení ruských účastníků, že neměli žádné ponětí o chystaném úderu u Dajr az-Zaur, poukazuje expert. Soudí, že Wagner a syrské milice možná chybně počítali, že se jim podaří dobýt plynová pole a porazit SDF, aniž by Američané zasáhli, případně se domnívali, že americká přítomnost je tak slabá, že ji lze rychle zdolat.

SOHR tvrdí, že útok mohla vyvolat i fáma, že USA opustily SDF v oblasti, avšak to, zda se ruští žoldáci do bitvy pouze nešťastně nachomýtli, nebo se tři eskadry Wagrenových žoldáků skutečně zapojily do akce, jak někteří členové těchto jednotek uvádějí, zůstává sporné, připouští Roblin. Odkazuje na vojenského publicistu Toma Coopera, který na základě místních zdrojů tvrdí, že většinu útočících vojáků tvořili Íránem podporovaní milicionáři a kmenoví bojovníci, kteří mohou s ruskými žoldáky soupeřit o ovládnutí plynových polí.  

Naopak, zpravodajský analytik Neil Hauer na základě zachycené komunikace a mnoha svědectví ruských žoldáků míní, že tři stovky mrtvých a zraněných Rusů jsou nejen možné, ale i "pravděpodobné", přičemž Roblinovi sdělil, že byť zajisté byli zabiti i nějací Íránci, útok vedli primárně Wagnerovi žoldáci. Bitva je tak nadále předmětem sporů, navíc různí syrští a ruští aktéři mají zájem šířit informace, které slouží jejich partikulárním zájmům, zdůrazňuje expert.

"Obecně, syrské zdroje tíhnou k tvrzení, že bitvu vedly Íránem zaštítěné milice za pouze mírné ruské přítomnosti, zatímco ruské a americké zdroje nahrávají tvrzení, že bitvu vedli primárně Wagnerovi žoldáci za podpory syrských spojenců," píše odborník. Dodává, že pokud je toto pravdou, šlo o nejkrvavější pozemní střet ruských a amerických vojáků od konce první světové války.