Vítěz Putin? Helsinský summit odhalil nečekané souvislosti na Blízkém východě

Klíčovým teritoriem pro USA i Rusko je na Blízkém východě jednoznačně Sýrie. Země stižená krutou civilní válkou se stala hracím polem pro různé regionální i nadregionální mocnosti pro prosazování jejich vlivu, vyřizování účtů a překreslování mocenské mapy. V Sýrii dochází k střetu amerického a ruského politického světonázoru a koncepce ohledně fungování vlády v regionu. Podél linií tohoto zápasu se uskutečňuje mnohem tvrdší a pro region v mnohém zásadnější spor mezi Izraelem a Íránem, který dynamicky ovlivňuje následná rusko-americká jednání.

Sýrie byla nicméně na summitu zmiňována velmi povšechně. Ani jeden z prezidentů nepředložil konkrétnější řešení ohledně toho, jak chce syrskou krizi řešit. Jen málokdo čekal, že by summit byl ale v této záležitosti sdílnější. Zájmy a cíle Rusko a USA jsou v Sýrii – a na Blízkém východě obecně – natolik rozdílné a v mnoha oblastech protichůdné, že skloubit je do jednoho potencionálního řešení je takřka nemožné.

Putinův úspěch

O helsinském summitu se hovoří jako o jednoznačném vítězství Putina. Ačkoliv toto hodnocení je dáváno do souvislosti především s Trumpem budovaným dojmem, že věří více Rusku než americkým tajným službám a západním spojencům v řadě kauz s Ruskem jako hlavním podezřelým (ať se jedná o vměšování se do ruských voleb, kauzu Skripal či ukrajinskou krizi), lze jej aplikovat i na oblast blízkovýchodní politiky.

Podle Al-Džazíry Putin využil helsinské setkání k formulování a prosazování svého oblíbeného narativu o nutnosti „normalizace“ Sýrie, kterou považuje za nutnou k možnosti navrácení syrských uprchlíků domů – což je dle něj i v evropském zájmu. Auru mírotvůrce se Putin též pokoušel získat svým návrhem použití ruských letadel k poskytování mezinárodní humanitární pomoci potřebným v Sýrii. V neposlední řadě řekl, že válka je v dle jeho přesvědčení už u konce, vůči čemuž Trump neprotestoval, ačkoliv setrvání Bašára al-Asáda u moci je v zásadním rozporu s i Trumpem prosazovaném americkém požadavku na jeho odstoupení.  

Trump se taktéž poměrně překvapivě nevyjádřil kriticky k další záležitosti, na kterou mají USA a Rusové velmi odlišné představy. Angažmá Íránu v Sýrii je USA, za mohutné podpory lobbyistických hlasů ze Saúdské Arábie a Izraele, trnem v oku. Trump, který se profiluje výrazně protiíránsky, zmínil Írán pouze v jedné souvislosti. Podle něj je podstatné, aby Írán netěžil z výhod, které přinesla porážka Islámského státu.

Al-Džazíra též poukazuje na to, že Trump nekomentoval negativně syrskou vládní intervenci proti rebelům v provincii Dar'á, podporovanou Ruskem i Íránem, ale spíše jí nahlížel pozitivně jako věc, která má ochránit Izrael. Dar'á byla střediskem odporu proti Asadovi, její dobytí vládními silami tak má důležitý symbolický význam a v podstatě naznačuje, že skutečně Asad vyhrál – což je proti dlouhodobější americké politice podpory syrské rebelie, kterou i Trump přes všechny svá specifika stále zachová.

Skrytý vítěz

Právě Izrael a jeho premiér Binjamin Netanjahu by mohl být vnímán jako druhý vítěz v helsinském setkání hned po Putinovi. Ačkoliv Trump se nedržel své klasické tvrdé protiíránské rétoriky, kterou v něm se Netanjahu snaží aktivně přiživovat, setkání pro něj i tak dopadlo nadmíru příznivě. Trump i Putin se oba shodli na nutnosti zajistit bezpečnost Izraele.  

CNN poukazuje na důležitou skutečnost, že Izrael nevidí  Rusko jako hrozbu, ale spíše jako někoho, s kým je možné diskutovat a ovlivňovat ku svému prospěchu. Od Rusko očekává, že dokáže Írán krotit a zajistit dostatečným tlakem, aby dále nepostupoval v Sýrii a neohrožoval izraelské bezpečností zájmy. Ačkoliv je nu jasné, že Rusko nehodí Írán, svého nejbližšího spojence v regionu – jen tak, jsou přesvědčeni, že Rusko nemá zájem na přílišném posilování Íránu v Sýrii a jinde v regionu, protože to by ohrožovalo jeho širší zájmy.

Putin potěšil Izrael svým závazkem, že bude usilovat o obnovu a zaváže se k dohodě mezi Izraelem a Sýrií, ve které byly ustanoveny linie mezi oběma zeměmi a která uznává izraelskou anexi Golanských výšin a která „má poskytnout bezpečnost státu Izrael.“ Putin též řekl, že Trump „věnoval zvláštní pozornost“ bezpečnosti země v jejich jednáních. Pro Izrael obě tyto zprávy znamenají, že nyní mají nikoliv pouze jedno, ale dvě želízka v blízkovýchodním ohni.