Oni mají dolary, my máme Boha, hřímá Erdogan. Jenže ten má menší hodnotu než dolar, ironicky komentují jeho slova Turci

Nedávné důležité turecké události – především referendum o posílení pravomocí prezidentského úřadu a parlamentní a prezidentské volby – ukázaly, že turecká společnost je v politických otázkách výrazně rozdělena a že posun směrem k prezidentskému systému byl stejnou měrou vnímán s bujarým nadšením jako s ostrým nesouhlasem. Odpověď na otázku, kdo je odpovědný za současnou měnovou krizi se tak výrazně liší podle toho, zda-li tázaný patří do tábora Erdoganových příznivců či odpůrců.

Např. podle Haruna Arslana, člen ochranky v jednom obchodním domě, se USA nemůžou smířit s tím, že prezident Erdogan je „velmi silný“ a chtějí ho vidět se klanět. Taxikář Tolga Aslan si myslí, že pokud Erdogan vytrvá ve svém vzorném postoji, pak USA od svého plánu na destabilizaci země. I on si myslí, že Spojeným státům vadí Erdoganova suverenita.

Tyto názory reflektují oficiální, Erdoganem prosazovanou linii. Na stránkách provládního deníku Daily Sabah obviňuje Muhittin Ataman, profesor mezinárodních vztahů na Yildirim Beyazit University, Trumpa z toho, že se snaží řešit své vnitřní problémy ekonomickými útoky na Turecko. Podle Atamana Trumpovo rozhodnutí zdvojnásobit cla na dovoz turecké oceli a hliníku je podmíněné jeho snahou si získat přízeň u dvou nejmocnějších skupin v americké politice – křesťanských, především evangelických konzervativců a prožidovské lobby.

Trump svůj krok odůvodňuje jako reakci na věznění evangelického pastora Adrewa Brunnona, kterého Ankara nechce vydat s tím, že se má jednat o údajného teroristu. Americký prezident má obecně velmi vysokou podporu mezi křesťanskými konzervativci a proizraelskými kruhy ve Washingtonu – přičemž v mnoha případech se jedná o ty samé postavy. Ačkoliv Atamanově podezření lze přiznat v tomto ohledu jistou faktickou relevanci, jeho obvinění reflektuje především turecké, politické představy. Jako všude na Blízkém východě, i zde jsou oblíbené konspirační teorie o mocných židovsko-křesťanských skupinách řídících americkou – a izraelskou - politiku, jejichž cílem je zničení islámu a suverenity blízkovýchodních států.

Viník? Erdogan

Zatímco Erdoganovi příznivci a apologeti vidí viníka měnové krize v USA, případně v Izraeli, jeho odpůrci z ní obviňují samotného Erdogana.  Majitel restaurace Deniz Bulut je přesvědčen, že za pád liry může prezident, „protože moc mluví“ a znervózňuje tak světové trhy. Podle Buluta to Erdogan činí za jakýmsi „účelem“, co tím účelem je, ale neví.

Grafický návrhář Bahadir Erik si myslí, že příčinou nervozity zahraničních investorů je nynější politický systém Turecka, ve kterém je Erdogan takřka neomezeným vládcem a kterému chybí kvalifikovaní lidé na těch správných pozicí. Erik odkazoval na tureckého ministra financí, Berata Albayraka, který je Erdoganovým zetěm.

Podle britského deníku The Independent je skutečně velkým problémem turecké ekonomiky Erdoganova absolutistická vláda. Zatímco před referendem a volbami měl ve vládě lidi, kteří se vyznačovali kvalifikací a kteří jej mohli „krotit“ v určitých krocích a poskytovat mu kvalifikovanou oponenturu, nyní se nechal obklopit pouze lidmi, kteří mu odsouhlasí každé jeho přání, ačkoliv z ekonomického hlediska je kontraproduktivní. Takovým nesmyslným požadavkem je podle serveru Business Insider jeho trvání na škodlivosti zvýšení úrokových sazeb. Business Insider zastává stejný názor jako řada západních investorů a bank, podle kterých by zvýšení úrokových sazeb je jediným způsobem, jak zvrátit nepříznivý vývoj turecké měny a stlačit inflaci. V jiných zemích by už takto postupovala nezávislá národní banka, v Turecku ji však nepřímo ovládá Erdogan a takové jednání nedovolí.  

Erdoganovy prozatímní kroky řešení krize nevzbuzují zatím příliš optimismu. Jeho doporučení, aby Turci vytáhli „zpod polštářů“ své dolary a eura a začali za ně nakupovat liry vzbudilo na sociálních sítí velké pozdvižení. Na Twitteru se začali množit příspěvky, které ironicky dávaly do souvislosti Erdoganovu výzvu s jeho prohlášením, že „ jestliže oni mají své dolary, my mámená lid, našeho Boha“. „Ale náš Bůh ztrácí hodnotu oproti dolaru,“ komentoval Erdoganova slova jeden Turek, zatímco jiný na Twitteru představil novou budoucnost turecké ekonomiky: „Pokladník: Jak budete platit? Já: Bohem?“