Nová migrační vlna? Z Turecka odchází tisíce lidí kvůli Erdoganovi

Turecko kromě hospodářských potížích trápí i tvrdá vláda tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Po neúspěšném vojenském puči Erdogan rozpoutal v zemi sérii zatýkání a čistek, zvláště na univerzitách, kde univerzitní profesoři a studenti představovali nehlasitější opoziční hlasy. Ti postupně emigrovali. Nyní je následují i podnikatelé. Podle deníku New York Times turecká emigrace odhaluje klesající důvěru v Erdogana.

Podle tureckého statistického úřadu opustilo zemi v roce 2017 více než čtvrt milionu Turků, což byl 42% nárůst v porovnání s rokem 2016, kdy zemi opustilo 178 000 Turků. Nejméně 1 000 tureckých občanů hledalo v Řecku v prosinci 2017 útočiště, podle americké rozhlasové stanice NPR.

Kromě univerzitních profesorů a studentů, kteří opouští zemi poměrně pravidelně, tentokrát emigrují i podnikatelé a další bohatí lidé. Podle analytiků je zcela na místě se obávat „odlivu mozků“ a jeho dopadů na v problematické kondici se nacházející tureckou ekonomiku.   

Neúspěšný vojenský převrat v roce 2016 a následné vládní represe jsou jedním z hlavních impulzů, proč Turci odchází. Podobně tomu bylo v roce 1980, kdy došlo k poslednímu tvrdém vojenskému převratu. Současná migrační vlna tak sleduje jistý vzorec, uvádí server The Conservation.

Nezávislý turecký zpravodajský server Ahval upozorňuje, že některé důvody k emigraci tureckých občanů jsou dlouhodobějšího rázu. Mnozí Kurdové mají problém se integrovat do společnosti, ve které je vláda označuje za teroristy. Státní represivní politika vždy nutila Kurdy emigrovat, sdělil Ahvalu dlouholetý kurdský politik, spisovatel Hasan Hayri Ates.

Na státní diskriminaci si stěžují i jiní Turci. Např. Merve Bayindirová, designérka klobouků, která se účastnila masivních protivládních protestů v roce 2013. Erdogan vůči nim velmi tvrdě zasáhl, za jejich uspořádání nyní obviňuje konspiračními teoretiky vysoce neoblíbeného židovského finančníka George Sorose. Bayindirovová uvedla, že už déle nedokáže strávit diskriminaci, hněv a násilí nashromážděné v turecké společnosti.

Odcházející turečtí podnikatelé si stěžují na zhoršené ekonomické prostředí v Turecku. Obviňují Erdogana, že cíleně manipuluje s lirou, aby pomohl vnitřnímu kruhu svých spojenců a podporovatelů. Stěhují se např. do Británie, kde žádají o obchodní vízum, nebo do Řecka, Portugalska a Španělska přes tzv. zlaté vízové programy, které udělují pobyt imigrantům, pokud si koupí majetek v určité míře v dané zemi.

Okolo 12 000 tureckých milionářů (12% turecké bohaté třídy) přesunulo svá aktiva ze země v letech 2016 a 2017, uvedla AfrAsia Bank, nejčastěji do Evropy či Spojených arabských emirátů. Erdogan nazval ty podnikatele, kteří přesouvají svůj majetek z Turecka, zrádci a varoval je, že jim „neodpustí“.

Turečtí podnikatelé, kteří emigrují do ciziny, většinou vyznávají sekulární hodnoty a nelíbí se jim směr, kterým se země v důsledku Erdoganovy pronáboženské orientace ubírá. Jejich odchod odhaluje hluboké rozdělení země mezi spíše městskou, vzdělanější a sekulárně orientovanou populací a více nábožensky, konzervativně orientovaným vesnickým obyvatelstvem. Bayindirová se obává, že mezi oběma částmi stranami může dojít k občanské válce.  

Související

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

Více souvisejících

Turecko ,  Recep Tayyip Erdogan ,  migrace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

11. listopadu 2026 21:06

11. listopadu 2026 19:45

Alexandr Darčiev

Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu oznámilo náhlé úmrtí velvyslance Ruské federace ve Spojených státech amerických Alexandra Darčieva. Zkušený diplomat zemřel ve věku šedesáti šesti let, aniž by úřad v oficiálním prohlášení uvedl konkrétní příčinu jeho skonu. Zpráva o jeho úmrtí překvapila diplomatickou scénu v USA i v Rusku.

11. listopadu 2026 18:26

11. listopadu 2026 17:08

11. listopadu 2026 15:55

Rustem Umerov

Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců

V Abú Zabí skončilo ve středu po necelých dvou hodinách uzavřených rozhovorů bez přítomnosti médií druhé kolo třístranných mírových jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem. Schůzky navázaly na úvodní pondělní kolo a jejich hlavním cílem bylo hledání cesty k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Oficiální informace o průběhu a závěrech středečních rozhovorů sdělili webu Kyiv Post zástupci zúčastněných delegací.

11. listopadu 2026 14:38

11. listopadu 2026 13:20

Druhý den mírových jednání: Kyjev odmítnul americký návrh na překreslení ukrajinských hranic

Ukrajinská delegace rázně odmítla americký návrh na překreslení administrativních hranic Donbasu, který měl ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zajistit symbolické vítězství. Tento plán přednesli američtí vyjednavači během úterních třístranných rozhovorů v Abú Zabí, jejichž cílem bylo najít způsob, jak prolomit dosavadní patovou situaci v probíhajících mírových jednáních.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy