Mírový plán USA pro Izrael a Palestinu opět odložen, na Trumpa se valí kritika

Americký mírový plán, jehož cílem je nastolit mír mezi Izraelem a Palestinci a jehož zveřejnění se po odkladech očekávalo začátkem tohoto roku, bude o několik měsíců odložen. Řekl to v neděli novinářům americký velvyslanec v Izraeli David Friedman. Uvedl to během návštěvy poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Johna Boltona, který v Izraeli jednal o chystaném stažení amerických vojáků ze Sýrie.

Friedman podle deníku The Times of Israel novinářům řekl, že mírový plán je sice "téměř zcela hotov", jeho zveřejnění ale bude o několik měsíců odloženo. Důvodem jsou podle něj mimo jiné dubnové parlamentní volby v Izraeli. Bílý dům chce plán zveřejnit "takovým způsobem, aby měl nejlepší šanci na dobré přijetí", řekl Friedman. Dodal, že text dokumentu ještě musí být před zveřejněním "slovně vypilován a doladěn".

Mírový plán pro Izrael a Palestince, který americký prezident Donald Trump nazývá "plánem století", je spíše než s nadějemi očekáván se skepsí. Bojkot jakéhokoli plánu zprostředkovaného Spojenými státy oznámili před rokem Palestinci poté, co Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Status města je totiž jedním z největších sporů mezi Izraelci a Palestinci, kteří chtějí východní část Jeruzaléma za hlavní město svého budoucího státu.

Skepticky se k mírovému plánu Spojených států staví i někteří izraelští politici, včetně těch z koaličních stran premiéra Benjamina Netanjahua. Například ministryně spravedlnosti Ajelet Šakedová nedávno označila plán za "ztrátu času".

Nyní ho kritizovala i šéfka opoziční strany Merec Tamar Zandbergová. "Není mi jasné, v jakém století chce Trump tento 'plán století' zveřejnit," uvedla Zandbergová. "Je smutné, že Trump se snaží pomoci Netanjahuovi ve volbách odkladem zveřejnění plánu místo toho, aby ho urychlil," dodala politička.

״עסקת המאה״ לא תפורסם כנראה במאה הזאת. עצוב שהדרך לעזור לביבי בבחירות היא לדחות עסקת שלום במקום להאיץ אותה, אבל האמת היא שאנחנו לא צריכים לחכות לאף אחד כדי להניע את הדבר החשוב ביותר לישראל - הסדר שלום עם הפלסטינים.

— תמר זנדברג (@tamarzandberg) 6. ledna 2019

"Poslední smysluplná dohoda mezi Izraelci a Palestinci pochází z roku 1993. A od té doby se hodně změnilo," připomněl v neděli Friedman dohodu z Osla o omezené palestinské autonomii a o vzájemném uznání, kterou obě strany podepsaly ve Washingtonu v září 1993. Ta ale mír nepřinesla.

Zatím poslední kolo jednání o míru mezi Izraelem a Palestinci se konalo pod záštitou USA v roce 2014 za vlády předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy a skončilo neúspěchem.

Násilné střety mezi izraelskou armádou a Palestinci pokračují na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy, v němž vládne radikální palestinské hnutí Hamás, i jinde v regionu, včetně Jeruzaléma. Konflikt přitom zostřil právě Trump, když v prosinci 2017 oznámil uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Hamás pak vyhlásil další intifádu, tedy povstání proti Izraeli.

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.
Izrael, ilustrační foto

Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří

Spojené státy oznámily, že Izrael a hnutí Hizballáh dosáhly dohody o příměří. Toto oznámení přišlo po vlně intenzivních izraelských náletů v jižním Libanonu, které si vyžádaly 47 lidských životů. Nová dohoda reaguje na vážné obavy, že pokračující střety – při nichž Hizballáh v Libanonu zabil také čtyři izraelské vojáky – by mohly zcela podkopat širší dohodu o ukončení války mezi Spojenými státy a Íránem.

Více souvisejících

Izrael palestina David Friedman (velvyslanec) USA (Spojené státy americké) Donald Trump Benjamin Netanjahu John Bolton

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy