Budoucnost Sýrie? Rusko má problém, varuje expert

Nesnadný úkol

Schůzka obou prezidentů měla značný význam, jelikož Turecko zůstává jediným partnerem, který muže Rusku pomoci s řešením syrské krize podle jeho představ, domnívá se Barmin. Tvrdí, že Moskva považuje oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že USA stáhnou své vojáky ze Sýrie, za pozitivní krok k ukončení občanské války a především prostor k nastolení své dominance v regionu.

Vzniklé mocenské vakuum může ovšem posílit Erdoğanovy ambice dosáhnout takové dohody, která bude nahrávat tureckým zájmům, míní analytik. Poukazuje, že moskevská schůzka se soustředila na budoucnost dvou klíčových území - Kurdy kontrolovaných oblastí na severovýchodě Sýrie a provincie Idlib, kterou nedávno ovládla poslední modifikace al-Káidy, skupina Haját Tahrír aš-Šám.

"Rusko a Turecko historicky zastávají odlišné pozice vůči syrským Kurdům, což činí z řešení přijatelného pro obě strany nesnadný úkol," pokračuje odborník. Vysvětluje, že Sjednocena demokratická strana syrských Kurdů, která ovládá severovýchod Sýrie a je spojencem Strany kurdských pracujících, militantní teroristické skupiny, je z turecké perspektivy jednoznačnou hrozbou.

Z tohoto důvodu Erdoğan trvá na vytvoření třicetikilometrové bezpečné zóny na turecko-syrských hranicích, která by zabránila průniku elementů napojených na Stranu kurdských pracujících, konstatuje Barmin. Podotýká, že toto slíbil tureckému prezidentovi i Donald Trump.    

Kreml však zastává principiální pozici, že příslušné území by měla spravovat syrská vláda, zdůrazňuje expert. Ruští politici podle něj věří, že pokud by nyní přistoupili na Tureckem kontrolovanou bezpečnou zónu, Erdoğan ji později nebude ochotný vrátit syrskému režimu.

Erdoğan má zřejmě plán

Tyto neshody se podle Barmina projevily během tiskové konference, když dal Putin jasně najevo, že Moskva odmítá územní zábor ze strany Turecka a odkázal na dohodu z Adany z roku 1998, v níž se Damašek zavázal vypořádat se s hrozbou Strany kurdských pracujících.  

Jen malá pozornost se na tiskové konferenci věnovala situaci v Idlibu a zdá se, že tamní další vývoj je nyní přímo spojen s vyřešením kurdské otázky na severovýchodě, domnívá se analytik. Připomíná, že obě strany nesplnily termín pro vytvoření demilitarizované zóny v provincii a s ohledem na ovládnutí oblasti bojovníky skupiny Haját Tahrír aš-Šám může rusko-turecká dohoda o demilitarizaci území vyšumět do ztracena.

"Putinova jediná zmínka o Idlibu na tiskové konferenci zněla, že boj proti terorismu by tam měl pokračovat," píše odborník. Naznačuje, že Erdoğan možná již přišel s plánem pro poslední region ovládaný syrskou opozicí, jelikož ovládnutí provincie džihádisty bylo možné jen díky ukončení turecké podpory místní umírněné opozici.

Turecký prezident tedy možná přistoupil na myšlenku, že Idlib ovládne syrská vláda pod záminkou boje s terorismem, spekuluje Barmin. Nastiňuje, že Erdoğan by na oplátku mohl od Putina a Asada žádat ústupky v Kurdy kontrolovaných oblastech na severovýchodě Sýrie, avšak moskevská schůzka ukázala, že ruský prezident není příliš přesvědčen o přínosnosti této možnosti.