Vrátí se Tálibán k utiskování žen? Afghánské ženy se bojí budoucnosti, Tálibánu nevěří

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že pokud se USA dohodnout s Tálibánem na mírové dohodě, americká vojska se stáhnou ze země. Američtí diplomaté vyjádřili uspokojení z postupu, kterého se povedlo při jednání s Tálibánem dosáhnout, zvláště co se týče závazku Tálibánu, že nebude poskytovat útočiště pro teroristické skupiny. Právě kvůli tomuto důvodu v roce 2001 USA do Afghánistánu vstoupily.

 Nicméně mírová dohoda zatím není ještě ani zdaleka kompletní. Podle analytiků Tálibán nijak nespěchá k jejímu dovršení, protože momentálně se mu daří dobývat další území.  

V současnosti mezinárodně uznávaná a USA podporovaná afghánská vláda v Kábulu ovládá 53,8% území ze 407 okresů. Tálibán drží zhruba šestinu, o zbytek se bojuje. Postup Tálibánu znepokojuje afghánskou vládu, která se obává, že po stažení USA by islamistická skupina opětovně ovládla zemi.

Obavy vlády jsou sdíleny i „na ulici“ mezi obyčejnými Afghánci. Podle ČT24 mnozí mladí lidé pod 25 let, kteří dle statistik OSN tvoří 60% afghánské populace, se obávají návratu  Tálibánu, jehož předchozí krutovládu nezažily. Chtějí nicméně s Tálibánem uzavřít mír, aby v zemi byla stabilita.“ Když bude mír, lidé budou moci dělat, co budou chtít“, uvedl 19letý kadeřník Husajn.

Zvláště se obávají návratu Tálibánu k moci ženy. Během jeho vlády nemohly sportovat či hrát na muzikální nástroje, nesměly vyjít na ulici nezahalené a ani se jakkoliv projevovat, např. zvýšením hlasu. Ačkoliv ženské doktory a sestry byly povolené, mohly ve veřejném prostoru fungovat jen pokud byly doprovázeny mužskými opatrovníky.

Ženy zvláště citlivě vnímají to, že diplomatických rozhovorů se účastní jen samí muži a že ženská otázka není na nich probírána vůbec ani ze strany Američanů. „ Ženy Afghánistánu mohou rozhodovat za sebe a nějací muži u stolu, exkluzivní skupina, nemůže rozhodnout osud půlky obyvatelstva,“ sdělila stanici Al-Džazíra Pashtana Duraniová, 20letá aktivistka zaměřující se na vzdělání a ženská práva.

Představitelé Tálibánu tvrdí, že se skupina poučila a že chce nyní být mnohem otevřenější vůči ženám. „ Budou mít přístup ke vzdělání a svá práva,“ sdělil vysoký představitel Tálibánu pod rouškou anonymity Al-Džazíře. Podle mluvčího skupiny, Suhaila Shaheena, Tálibán usiluje o „inkluzivní afghánský svět, ve kterém se všichni Afghánci budou vidět“.

Podle lidskoprávní organizace Human Right Watch však sice Tálibán na papíře umožňuje vzdělání žen, v praxi však zamezuje studium těm ženám které už dosáhly puberty. Megan Corradová, ředitelka neziskové organizace Women for Afghan Women připomíná, že Tálibán byl jedním z „nejvíce represivních režimů v dějinách“, co se týče práv žen a naznačuje, že se u něj v tohle ohledu těžko změnilo.

Kromě nepřítomnosti ženské otázky Afghánce znepokojuje i to, že diplomatické rozhovory probíhají pouze mezi Tálibánem a USA a neúčastní se jich i afghánská vláda. Tálibán s ní nechce jednat s tím, že jsou loutkami USA. Rusko plánuje uskutečnit rozhovory Tálibánu s afghánskou opozicí, USA to považují za vměšování do mírového procesu.