„Raději budu v pekle než s nimi v ráji“. Muslimové konvertují ke křesťanství, důvodem je brutalita IS

Členové Islámského státu se tváří jako nejzbožnější lidé na zemi. Jejich brutální prosazování islámského práva šária však přinutilo některé muslimy pochybovat o tom, jestli islám je skutečně tím náboženstvím, ke kterému chtějí patřit. Mnozí z nich konvertují ke křesťanství, uvádí televizní stanice NBC News.

„Jestli ISIS reprezentuje Islám, nechci být více muslimem,“ sdělil NBC News 23letý Farad Jasim z Kurdy ovládaného města Kobanî na severovýchodě Sýrie, který konvertoval k protestantskému křesťanství s odkazem. „Jejich Bůh není můj Bůh“.

38letý Omar, který slouží jako administrátor v protestantském kostele, tvrdí, že brutalita a přísnost ISIS vůči „bratrům“ a jejím rodinám je důvodem, proč se přidali k církvi. „ Nikdo není nucen ke konverzi. Naše zbraň je modlitba, šířící se duch lásky, bratrství a tolerance“.

Za vlády IS nebylo vůbec možné ani pomyslet na konverzi ke křesťanství. Teroristická skupina by takového jedince bez milosti okamžitě zabila. Podle Omara ale i před příchodem IS bylo syrským režimem zakázáno, aby člověk konvertoval od islámu ke křesťanství či od křesťanství k islámu.

Podle katolické charity Aid to the Churých in Need jen 4,6% Syřanů jsou křesťané. Podle jejích odhadů okolo 700 000 syrských křesťanů opustilo zemi od jejího počátku v roce 2011. Následkem toho se jejich podíl v syrské populaci snížil na polovinu. Od počátku války Sýrii 22 miliónovou zemi opustilo 5,6 miliónů Syřanů.

Konvertité ke křesťanství se občas setkávají s nepochopením ze strany svých muslimských příbuzných či známých. S Jasimem, který byl ISIS mučen kvůli tomu, že projevil neznalost základů Koránu, jeho rodina přestala komunikovat poté, co konvertoval k křesťanství. Jasim, který pracuje jako mechanik, doufá, že mu odpustí a taktéž konvertují.

47 farmář Firas tvrdí, že nemá nic proti své staré víře a že jeho příbuzní zůstávají konzervativními muslimy. On sám ale nemohl poté, co viděl všechny hrůzy, které ISIS činil, snášet pomyšlení, že by vyznával stejnou víru jako členové teroristické skupiny. „Jestli je nebe uděláno pro ISIS a jejich víru, zvolil bych si pro sebe raději peklo než abych byl s nimi zase na tom samém místě, i kdyby to byl ráj,“ říká rozhodně.

Ačkoliv americký prezident Donald Trumpa a ruský prezident Vladimír Putin mají v Sýrii odlišné zájmy, oba za svůj cíl uvádí ochranu syrských křesťanů. Trumpovo rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze Sýrie je jimi vnímáno jako vzdání se tohoto závazku.

Podle stanice konzervativní křesťanské stanice CBN News se syrští křesťané ze severu Sýrie obávají toho, že díru po USA vyplní Turecko. Mnozí křesťané, kteří dnes Kobanî, sem uprchli z jiného převážně kurdského města Afrín, které bylo dobyto Tureckem a jím podporovanými jednotkami Svobodné syrské armády (FSA). Tito uprchlíci osočují FSA, že je plná islamistů a bojí se, že za podpory Turecka spáchá genocidu.

Syrská národní rada Sýrie, Americká syrská unie a Evropská syrská unie tvořené katolickými a pravoslavnými křesťany vydaly společné prohlášení vyzývající prezidenta Trumpa, aby opustil od svého rozhodnutí. Podobně se vyjadřuje řada prominentních postav a organizací hlásících se k evangelickému křesťanství, odkud se rekrutuje jádro Trumpova voličstva.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) křesťanství Sýrie

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 2 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy