Dnešní stav světa je jen začátek? Klimatické změny povedou k masivní migraci i válkám

Vysychání úrodné země, méně dešťů, pokles pitné vody – to vše může v následujících letech vyhnat 7 až 10 miliónů lidí z Blízkého východu a Severní Afriky, varoval na konferenci zástupce OSN pro rozvojovou politiku. Další řečníci poukazovali na to, že tyto faktory mohou přispět k dalším násilnostem a konfliktům v už tak výbušném regionu a poskytnout teroristickým skupinám další osoby, ochotné za ně zemřít.

Např. vysychání Čadského jezera, které představuje zdroj vody pro 20 miliónů lidí 4 států, vedlo k rozšiřování řad teroristické skupiny Boko Haram, která pro mladé lidi neschopné farmařit a dělat jinou práci představovala jediný zdroj příjmů, potravy i vody, poukázal profesor geografie z nigerijské Nasarawa State University. Podobně funguje i Islámský stát.

Řada studií ukázala na souvislost mezi  klimatickými změnami a vypuknutím série revolucí na Blízkém východě, známé jako Arabské jaro. V Sýrii k vypuknutí nepokojů vedlo postupné vysychání úrodné země, které donutilo více než 800 000 lidí se přestěhovat do větších měst. Zde docházelo k třenicím, které nakonec vyústily v rozpoutání dodnes trvající občanské války, tvrdí studie OSN z roku 2013.

Ubývání vodních zdrojů představuje velký problém pro budoucnost Iráku. „Celkově máme o skoro 40% méně vod, než kolik jsme dříve měli,“ poukázal Hisham Al-Alawi, irácký ambasador pro Nizozemsko. Podle Nadima Farjallaha, odborníka na klimatické změny z bejrútské American University, Blízký východ se všemi svými problémy „potřebuje jen jiskru“, aby vybuchl.

Blízký východ dováží 65% svých obilovin. Toto číslo se ještě zvětšuje. Pokud by tedy došlo vůči nečekaným posunům na trhu vlivem klimatických změn, region by byl okamžitě v obrovských potížích, poukazuje Johan Schaar z Stockholm International Peace Research Institute.

Hrozba vypuknutí násilí v důsledku klimatických změn taktéž může dopadnout na ty oblasti ,které na rozdíl od Blízkého východu nejsou považována za místa konfliktu, poukazuje kanadský zpravodajský web Global News. Např. Karibik čelí stále ničivějším hurikánům, nárůstu hladiny moře a nedostatku vody, které citelně ohrožují jeho hlavní ekonomické pilíře, zejména cestovní ruch.

„V Karibiku čelíme existenční krizi," uvedl Selwin Hart, generální ředitel Inter-American Development Bank. Hart poukázal na to, že většina ekonomické aktivity v Karibiku je soustředěna na pobřeží, které je hlavním terčem negativních klimatických změn.

Ačkoliv klimatické změny představují jedno z nejdůležitějších témat dneška, účastníci konference se shodli, že politici se mu neplánují dostatečně věnovat, uvádí britský list The Independent. Ačkoliv některé státy – jako Jordánsko, Tunisko či Maroko – se pokouší problém adresovat, jiným – jako bohatým ropným státům z Perského Zálivu – se to zdá být jedno.