Proč ztroskotal summit Trump-Kim? Tady je kámen úrazu

Agentura Reuters s odvoláním na americké a jihokorejské představitele uvedla, že předmětem přípravných jednání mezi USA a KLDR bylo mimo jiné uzavření hlavního severokorejského jaderného střediska v Jongbjonu za účasti mezinárodních inspektorů. Americké ústupky Pchjongjangu podle médií mohly zahrnovat otevření styčných úřadů či umožnění obnovy společných ekonomických projektů obou korejských států. Objevily se také spekulace, že by se oba vůdci mohli v Hanoji dohodnout na vyhlášení konce korejské války z 50. let.

Trump, Kim failed to reach a deal in their nuclear talks#TrumpKimSummit pic.twitter.com/T6zowyF9Ge

První americko-severokorejský summit skončil v červnu v Singapuru vágním slibem, že obě strany budou pracovat na denuklearizaci Korejského poloostrova. Loňské ujednání ale nestanovuje časový rámec pro proces jaderného odzbrojení KLDR ani konkrétní opatření k dosažení tohoto cíle.

This is the dining table where Trump and Kim Jong Un were supposed to have met for a working lunch. They never showed up #TrumpKimSummit #TicTocTrumpKim More on @business: https://t.co/9TUe9jCila pic.twitter.com/1Ky1KqlyEo

Jedním z klíčových požadavků americké strany prý nyní bylo, aby Severní Korea předložila úplný seznam svých jaderných zbraní a zařízení. Podle amerických médií ovšem američtí vyjednávači před hanojským summitem od tohoto požadavku upustili. Právě zveřejnění všech prvků severokorejských jaderných a raketových programů bylo bodem, na němž ztroskotala poslední seriózní jednání mezi KLDR a světovými mocnostmi, včetně USA, před deseti lety, uvedla televize NBC.

Předmětem rozhovorů amerických a severokorejských vyjednávačů před summitem ve Vietnamu byl naopak osud nejvýznamnějšího severokorejského jaderného zařízení v Jongbjonu. Pokud by se Trumpovi podařilo dosáhnout zastavení produkce jaderného paliva v Jongbjonu, bylo by to považováno za jistý úspěch, napsal list The New York Times.

Právě z Jongbjonu podle expertů pochází obohacený uran a plutonium použité při předchozích šesti severokorejských jaderných testech. Uzavření střediska by mělo zahrnovat rozebrání starého jaderného reaktoru a neutralizaci nového, napsal deník The New York Times. Celý - podle expertů nesmírně složitý - proces by měl proběhnout pod kontrolou mezinárodních inspektorů.

Severokorejci od Spojených států naopak chtějí ústupky, které by pomohly oživit jejich ekonomiku, a to především uvolnění sankcí. Jednou z možností je, že by USA daly zelenou obnově mezikorejských hospodářských projektů. Znovuotevřena by tak mohla být společná korejská průmyslová zóna Kesong na severokorejské straně hranice, kde jihokorejské továrny dříve zaměstnávaly 55.000 Severokorejců. Pro KLDR byl Kesong důležitým zdrojem tvrdé měny, z čehož těžil hlavně úzký okruh představitelů režimu. Jižní Korea zónu uzavřela v roce 2016 v reakci na severokorejské raketové a jaderné testy.

Média rovněž spekulovala, že by se oba vůdci mohli v Hanoji dohodnout na vyhlášení konce korejské války, které by otevřelo cestu jednáním o mírové smlouvě. Korejská válka z let 1950 až 1953 skončila pouze podpisem příměří, nikoli uzavřením řádné mírové dohody.

Pchjongjang v minulosti opakovaně žádal uzavření mírové smlouvy se Spojenými státy, protože právě ony jsou přímým signatářem dohody o příměří. Tu podepsali 27. července 1953 v Pchanmundžomu generálplukovník americké armády Kelly Harrison jako reprezentant společného velitelství jednotek OSN a severokorejský generál Nam Il jako představitel Korejské lidové armády a Čínské dobrovolnické armády.

Washington se doposud zdráhal oficiální konec války vyhlásit, i proto, že by podpis mírové dohody pomohl Severokorejcům vystupňovat jejich kampaň za stažení 28.500 amerických vojáků z Jižní Koreje.