Jedli exkrementy, zapálili je a nechali týdny umírat. Brutální mučení Asadova režimu jako za Hitlera

Popis bachařů, kteří si říkají Hitler či anděl smrti, připomíná zvěrstva páchána nacisty během holokaustu. Jde však o události z novodobé Sýrie, kde podle nevládní syrské organizace pro lidská práva (The Syrian Network for Human Rights) je 128.000 civilistů stále ve věznicích režimu či bylo usmrceno a dalších téměř 14.000 jich bylo umučeno k smrti.

Zatímco Asadova armáda bojovala o území s povstalci, jeho vláda podle NYT vyhlásila válku i vlastním občanům. V současnosti, kdy se brutální osmiletý konflikt chýlí ke konci, se počet osob zadržovaných režimem v Sýrii zvýšil.

"Loni (organizace) The Syrian Network zaznamenala, že bylo nově namátkově zatčeno 5607 lidí, což je více než 100 týdně a téměř o 25 procent více než předloni," napsal NYT k dění v Sýrii. List rovněž uvádí, že podle uniklých syrských vládních dokumentů zatykání nařídili důstojníci, kteří mají blízko k Asadovi a kteří věděli o mučení vězňů.

Válku v Sýrii zažehlo potlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011. Konflikt se ale během let se zapojením různých regionálních a zahraničních sil zkomplikoval. Před válkou měla Sýrie podle odhadů Světové banky 20,8 milionu obyvatel; o život od té doby ale přišlo asi půl milionu lidí. Do bojů se na straně Asada zapojilo v roce 2015 Rusko, které tak do značné míry ovlivnilo poměr sil ve prospěch režimu.

V uplynulých měsících syrská vláda pod tlakem Moskvy přiznala, že několik set lidí, které zadržovala, zemřelo a vydala úmrtní listy, píše NYT. The Syrian Network se domnívá, že syrský režim tím občanům vzkázal, že ho nikdo nepotrestá.

Velká část případů mučení se odehrála v Sidnáji, která je známá jako věznice, kde se vykonávají hromadné popravy.

Muhammad Ghabáš, který byl v roce 2011 dvaadvacetiletým studentem v Halabu a organizoval prodemokratické protesty, byl během války zatčen několikrát a zažil 12 věznic. Když byl zatčen potřetí, čelil surovému bití a někdy se probouzel "úplně nahý v mrazivé chodbě". Jednou mu voják dal do úst pistoli. Bachař, který si podle Ghabáše říkal Hitler, pořádal "sadistickou večerní zábavu", při níž nutil vězně chovat se jako zvířata a štěkat, mňoukat či kokrhat. Někteří vězni museli klečet na čtyřech a dělat dozorcům stoly či židle.

Další disident Munír Fakír vyprávěl, že vězni byli trestáni, pokud usnuli či mluvili bez dovolení. Nemocní čelili týrání i ve vojenské nemocnici. Fakír popsal, jak vojáci nechali dvacetiletého číšníka s cukrovkou zemřít, protože mu nedali inzulín, a když jeden vězeň v nemocnici požádal o prášky proti bolesti, voják, který si říkal Azrael (anděl smrti) mu obuškem rozbil obličej. Později musel Fakír tělo odnést.

Přeživší v rozvorech s NYT popisovali, jak byli vězni nuceni pít vlastní moč, jíst exkrementy či byli při převáženi v dodávkách, určených k přepravě masa, svázáni a zaháknuti za řeznické háky. Jednadvacetiletého mladíka vojáci polili benzínem a zapálili, umíral 21 dní.

Mučeny jsou v syrských věznicích i ženy. OSN loni zdokumentovala, že znásilnění či jiné formy sexuálního násilí zažily ženy ve 20 režimních zařízeních a muži v 15. OSN označila podmínky ve zmíněných věznicích za extrémní s tím, že se rovnají "vyhlazování a zločinům proti lidskosti"

Šance, že Asadův režim bude postaven před spravedlnost, se zdá být nepravděpodobná. Na některé vysoce postavené příslušníky syrské armády nicméně na základě dosud uniklých dokumentů, fotografií a výpovědí byly v Evropě vydány zatykače.