Pokud by vypukla válka mezi USA a Íránem, Irák by se proměnil v „bojiště“, varují prominentní představitelé iráckých šiítů. Irák je rozdělen mezi skupiny šiítů, kteří věnují svoji věrnost odlišným silám – zatímco jedna je napojená na USA, druhá na Írán. Iráčtí představitelé se proto bojí, že kdyby došlo k válce, Irák by byl v přímo centru konfliktu.
V neděli nedaleko americké ambasády v Bagdádu dopadla raketa. USA z útoku viní šiítské milice podporované Íránem. Podle amerického magazínu Washington Examiner nalezený použitý raketomet je stejného typu, jaký je používán íránskými silami. Raketa byla vystřelena z oblasti, kde se pohybují šiítské milice.
Velitelé šiítských milicí se však od útoku distancovali. Hádí Ámirí, velitel nejsilnější šiítské milice v Iráku, Organizace Badr, a vůdce druhé nejsilnější politické koalice v iráckém parlamentu, řekl, že „pokud vypukne válka, všichni shoří.“ Ámirí, který je znám pro své napojení na Írán, obvinil Izrael, že se pokouší rozpoutat válku mezi USA a Íránem – nařčení, které často zaznívá ze strany íránských představitelů.
Velitel Asa'ib Ahl al-Haq, jiné vlivné šiítské vojenské skupiny napojené na Írán, Qais al-Khazali, varoval před akcemi, „ jejichž cílem je najít záminky pro válku a poškodit politickou, ekonomickou a bezpečnostní situaci Iráku. “ Prominentní šiitský muslimský klerik Muktad Sadr, vůdce nejsilnější politické koalice v iráckém parlamentu, řekl, že je proti podněcování války mezi Spojenými státy a Íránem, protože takový scénář by změnil Irák na „bojiště.“
Irácký prezident Barham Sálih naznačil, že tyto šiítské milice napojené na Írán by mohly být odpovědné za útok raketou. „ Neříkám, že neexistují skupiny za těmi, kteří se tu včera v noci shromáždili a které se nemusí být plně odpovědné státu," řekl Sálih stanici CBS News poté, co se setkal s představiteli těchto milicí. „ Máme problémy s některými zločinnými elementy a vláda má v úmyslu dát tyto lidi pod kontrolu,“ dodal.
Podle Sáliho konflikt mezi Íránem a USA jen posílí teroristickou skupinu Islámský stát (IS). „ Neměli bychom se přestat soustředit na skutečnou prioritou v tomto okolí, tedy boj proti terorismu. IS byl územně poražen.“ Podle Sáliho by válka mezi USA a Íránem byla „rozptýlením“ pro IS.
Ačkoliv americké vojska v roce 2011 takřka zcela odešla z Iráku, v roce 2014 se opětovně vrátila, aby zde bojovala proti IS. Nyní v Iráku je přes 5 000 amerických vojáků. Významnou silou v boji proti IS ale byly i šiítské milice napojené na Írán.
Magazín The National Interest tvrdí, že v Iráku lze i v rámci parlamentu a dalších významných institucích rozeznat rozdělení mezi šiíty, kteří se obrací spíše směrem k USA a ty, kteří jsou napojení na Írán. Odlišné vazby např. vedly k tomu, že byl tvrdý boj o křeslo ministerstvo vnitra, pod nějž spadají vojenské síly v zemi. Sadr osočil Amíriho, že jeho kandidát by v podstatě přesunul irácké vojenské síly pod vliv Íránu.
Podle agentury Associated Press iráčtí úředníci vyjádřili znepokojení z toho, že kdyby došlo k válce mezi Íránem a USA, vzhledem k odlišným zájmům a loajalitám by se země mohla stát centrem jejich bojů. Iráčtí představitelé se bojí, že útok na americké síly ze strany na Írán napojených milicí by mohl vést k americké odvetě – a tyto boje by mohly těžce zasáhnout Irák.
Britský deník The Guardian cituje dva anonymní zdroje z iráckých zpravodajských služeb, podle kterých se měl Kásim Solejmání, velitel speciálních jednotek Quds íránských Revolučních gard, sejít s veliteli iráckých milicí a říci jim, aby se „připravili na zástupnou válku (proxy war – označení pro vojenské konflikty, kdy znepřátelené mocnosti nebojují spolu přímo, ale používají spojeneckých, místních vojenských sil. Solejmání je považován za architekta těchto válek, které Írán na Blízkém východě, např. v Jemenu či v Sýrii, kde používá jako tuto zástupnou vojenskou sílu hnutí Hizballáh – poznámka redakce).“
Americký prezident Donald Trump po dopadu rakety v blízkosti americké ambasády pohrozil Íránu jeho zničením. „Pakliže chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy nehrozte Spojeným státům,“ napsal na svém Twitteru. Svá varovná slova dnes opětovně zopakoval. „ Pokud něco udělají, budou čelit veliké síle,“ řekl Trump novinářům před odletem na mítink v Pensylvánii. Zároveň ale dodal, že Spojené státy nyní nemají informace o tom, že by Teherán něco chystal a že je ochoten s ním vést jednání.
Související
Hamás a Hútijové mají nové politické kanceláře v Bagdádu. Vliv Íránu sílí
Stažení amerických vojáků z Iráku způsobí rozšíření íránského vlivu
Irák , Írán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Na raketový útok odpovíme, vzkazuje Izrael. Pak čekejte zdrcující a ničivější reakci, reaguje Írán
včera
Izrael: Část íránských raket jsme sestřelili, hrozba dalšího útoku pominula. Izraelci opouští kryty
včera
Bilance íránské salvy: Jeden mrtvý Palestinec a dva zranění Izraelci. Teroristický útok zabil dalších osm
včera
Škoda představila nový kompaktní SUV elektromobil Elroq
včera
Je to pomsta za Nasralláha, vzkazuje Írán. Izrael a Irák uzavřely vzdušný prostor
Aktualizováno včera
Írán vypálil na Izrael stovky raket. V Tel Avivu došlo k teroristickému útoku
včera
Vše směřovalo k tomuto bodu: Írán útočí na Izrael po měsících neustále rostoucího napětí
včera
Izrael stahuje obyvatele do bombových krytů
včera
Zelenskyj chce s Ruttem spolupracovat na vstupu Ukrajiny do NATO
včera
Útočí Izrael v Libanonu? Hizballáh tvrdí něco úplně jiného
včera
Piráti dávají vládě sbohem. Chtějí být konstruktivní opozicí
včera
Lipavský zůstává ve vládě. Fiala jeho demisi nepřijal
včera
Další politický odchod. Kalousek vystoupil z TOP 09
včera
Mark Rutte: Kdo je novým generálním tajemníkem NATO a jaké ho čekají výzvy?
včera
Válka v Libanonu se vyostřuje. Íránu se podle Bacika zapojení nevyplatí
včera
Vazby musí zůstat pevné jako skála. Státy musí zvýšit výdaje na obranu, prohlásil nový šéf NATO
včera
Duda v Polsku schytává nálož kritiky za účast na Zemanově oslavě
včera
Libanon vypálil rakety na izraelský Tel Aviv
včera
Libanon zažívá jedno z nejtěžších období historie. Izraelská armáda čistí bašty Hizballáhu
včera
Lipavský podává demisi. U Pirátů končí
Ministr zahraničí Jan Lipavský se rozhodl ukončit své členství v Pirátské straně. Nesouhlasí s odchodem Pirátů z vlády a se stranou se prý rozchází v některých věcech. Napsal také, že dnes podává demisi.
Zdroj: Libor Novák