Pokud by vypukla válka mezi USA a Íránem, Irák by se proměnil v „bojiště“, varují prominentní představitelé iráckých šiítů. Irák je rozdělen mezi skupiny šiítů, kteří věnují svoji věrnost odlišným silám – zatímco jedna je napojená na USA, druhá na Írán. Iráčtí představitelé se proto bojí, že kdyby došlo k válce, Irák by byl v přímo centru konfliktu.
V neděli nedaleko americké ambasády v Bagdádu dopadla raketa. USA z útoku viní šiítské milice podporované Íránem. Podle amerického magazínu Washington Examiner nalezený použitý raketomet je stejného typu, jaký je používán íránskými silami. Raketa byla vystřelena z oblasti, kde se pohybují šiítské milice.
Velitelé šiítských milicí se však od útoku distancovali. Hádí Ámirí, velitel nejsilnější šiítské milice v Iráku, Organizace Badr, a vůdce druhé nejsilnější politické koalice v iráckém parlamentu, řekl, že „pokud vypukne válka, všichni shoří.“ Ámirí, který je znám pro své napojení na Írán, obvinil Izrael, že se pokouší rozpoutat válku mezi USA a Íránem – nařčení, které často zaznívá ze strany íránských představitelů.
Velitel Asa'ib Ahl al-Haq, jiné vlivné šiítské vojenské skupiny napojené na Írán, Qais al-Khazali, varoval před akcemi, „ jejichž cílem je najít záminky pro válku a poškodit politickou, ekonomickou a bezpečnostní situaci Iráku. “ Prominentní šiitský muslimský klerik Muktad Sadr, vůdce nejsilnější politické koalice v iráckém parlamentu, řekl, že je proti podněcování války mezi Spojenými státy a Íránem, protože takový scénář by změnil Irák na „bojiště.“
Irácký prezident Barham Sálih naznačil, že tyto šiítské milice napojené na Írán by mohly být odpovědné za útok raketou. „ Neříkám, že neexistují skupiny za těmi, kteří se tu včera v noci shromáždili a které se nemusí být plně odpovědné státu," řekl Sálih stanici CBS News poté, co se setkal s představiteli těchto milicí. „ Máme problémy s některými zločinnými elementy a vláda má v úmyslu dát tyto lidi pod kontrolu,“ dodal.
Podle Sáliho konflikt mezi Íránem a USA jen posílí teroristickou skupinu Islámský stát (IS). „ Neměli bychom se přestat soustředit na skutečnou prioritou v tomto okolí, tedy boj proti terorismu. IS byl územně poražen.“ Podle Sáliho by válka mezi USA a Íránem byla „rozptýlením“ pro IS.
Ačkoliv americké vojska v roce 2011 takřka zcela odešla z Iráku, v roce 2014 se opětovně vrátila, aby zde bojovala proti IS. Nyní v Iráku je přes 5 000 amerických vojáků. Významnou silou v boji proti IS ale byly i šiítské milice napojené na Írán.
Magazín The National Interest tvrdí, že v Iráku lze i v rámci parlamentu a dalších významných institucích rozeznat rozdělení mezi šiíty, kteří se obrací spíše směrem k USA a ty, kteří jsou napojení na Írán. Odlišné vazby např. vedly k tomu, že byl tvrdý boj o křeslo ministerstvo vnitra, pod nějž spadají vojenské síly v zemi. Sadr osočil Amíriho, že jeho kandidát by v podstatě přesunul irácké vojenské síly pod vliv Íránu.
Podle agentury Associated Press iráčtí úředníci vyjádřili znepokojení z toho, že kdyby došlo k válce mezi Íránem a USA, vzhledem k odlišným zájmům a loajalitám by se země mohla stát centrem jejich bojů. Iráčtí představitelé se bojí, že útok na americké síly ze strany na Írán napojených milicí by mohl vést k americké odvetě – a tyto boje by mohly těžce zasáhnout Irák.
Britský deník The Guardian cituje dva anonymní zdroje z iráckých zpravodajských služeb, podle kterých se měl Kásim Solejmání, velitel speciálních jednotek Quds íránských Revolučních gard, sejít s veliteli iráckých milicí a říci jim, aby se „připravili na zástupnou válku (proxy war – označení pro vojenské konflikty, kdy znepřátelené mocnosti nebojují spolu přímo, ale používají spojeneckých, místních vojenských sil. Solejmání je považován za architekta těchto válek, které Írán na Blízkém východě, např. v Jemenu či v Sýrii, kde používá jako tuto zástupnou vojenskou sílu hnutí Hizballáh – poznámka redakce).“
Americký prezident Donald Trump po dopadu rakety v blízkosti americké ambasády pohrozil Íránu jeho zničením. „Pakliže chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy nehrozte Spojeným státům,“ napsal na svém Twitteru. Svá varovná slova dnes opětovně zopakoval. „ Pokud něco udělají, budou čelit veliké síle,“ řekl Trump novinářům před odletem na mítink v Pensylvánii. Zároveň ale dodal, že Spojené státy nyní nemají informace o tom, že by Teherán něco chystal a že je ochoten s ním vést jednání.
Související
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
Irák , Írán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák