Pokud by vypukla válka mezi USA a Íránem, Irák by se proměnil v „bojiště“, varují prominentní představitelé iráckých šiítů. Irák je rozdělen mezi skupiny šiítů, kteří věnují svoji věrnost odlišným silám – zatímco jedna je napojená na USA, druhá na Írán. Iráčtí představitelé se proto bojí, že kdyby došlo k válce, Irák by byl v přímo centru konfliktu.
V neděli nedaleko americké ambasády v Bagdádu dopadla raketa. USA z útoku viní šiítské milice podporované Íránem. Podle amerického magazínu Washington Examiner nalezený použitý raketomet je stejného typu, jaký je používán íránskými silami. Raketa byla vystřelena z oblasti, kde se pohybují šiítské milice.
Velitelé šiítských milicí se však od útoku distancovali. Hádí Ámirí, velitel nejsilnější šiítské milice v Iráku, Organizace Badr, a vůdce druhé nejsilnější politické koalice v iráckém parlamentu, řekl, že „pokud vypukne válka, všichni shoří.“ Ámirí, který je znám pro své napojení na Írán, obvinil Izrael, že se pokouší rozpoutat válku mezi USA a Íránem – nařčení, které často zaznívá ze strany íránských představitelů.
Velitel Asa'ib Ahl al-Haq, jiné vlivné šiítské vojenské skupiny napojené na Írán, Qais al-Khazali, varoval před akcemi, „ jejichž cílem je najít záminky pro válku a poškodit politickou, ekonomickou a bezpečnostní situaci Iráku. “ Prominentní šiitský muslimský klerik Muktad Sadr, vůdce nejsilnější politické koalice v iráckém parlamentu, řekl, že je proti podněcování války mezi Spojenými státy a Íránem, protože takový scénář by změnil Irák na „bojiště.“
Irácký prezident Barham Sálih naznačil, že tyto šiítské milice napojené na Írán by mohly být odpovědné za útok raketou. „ Neříkám, že neexistují skupiny za těmi, kteří se tu včera v noci shromáždili a které se nemusí být plně odpovědné státu," řekl Sálih stanici CBS News poté, co se setkal s představiteli těchto milicí. „ Máme problémy s některými zločinnými elementy a vláda má v úmyslu dát tyto lidi pod kontrolu,“ dodal.
Podle Sáliho konflikt mezi Íránem a USA jen posílí teroristickou skupinu Islámský stát (IS). „ Neměli bychom se přestat soustředit na skutečnou prioritou v tomto okolí, tedy boj proti terorismu. IS byl územně poražen.“ Podle Sáliho by válka mezi USA a Íránem byla „rozptýlením“ pro IS.
Ačkoliv americké vojska v roce 2011 takřka zcela odešla z Iráku, v roce 2014 se opětovně vrátila, aby zde bojovala proti IS. Nyní v Iráku je přes 5 000 amerických vojáků. Významnou silou v boji proti IS ale byly i šiítské milice napojené na Írán.
Magazín The National Interest tvrdí, že v Iráku lze i v rámci parlamentu a dalších významných institucích rozeznat rozdělení mezi šiíty, kteří se obrací spíše směrem k USA a ty, kteří jsou napojení na Írán. Odlišné vazby např. vedly k tomu, že byl tvrdý boj o křeslo ministerstvo vnitra, pod nějž spadají vojenské síly v zemi. Sadr osočil Amíriho, že jeho kandidát by v podstatě přesunul irácké vojenské síly pod vliv Íránu.
Podle agentury Associated Press iráčtí úředníci vyjádřili znepokojení z toho, že kdyby došlo k válce mezi Íránem a USA, vzhledem k odlišným zájmům a loajalitám by se země mohla stát centrem jejich bojů. Iráčtí představitelé se bojí, že útok na americké síly ze strany na Írán napojených milicí by mohl vést k americké odvetě – a tyto boje by mohly těžce zasáhnout Irák.
Britský deník The Guardian cituje dva anonymní zdroje z iráckých zpravodajských služeb, podle kterých se měl Kásim Solejmání, velitel speciálních jednotek Quds íránských Revolučních gard, sejít s veliteli iráckých milicí a říci jim, aby se „připravili na zástupnou válku (proxy war – označení pro vojenské konflikty, kdy znepřátelené mocnosti nebojují spolu přímo, ale používají spojeneckých, místních vojenských sil. Solejmání je považován za architekta těchto válek, které Írán na Blízkém východě, např. v Jemenu či v Sýrii, kde používá jako tuto zástupnou vojenskou sílu hnutí Hizballáh – poznámka redakce).“
Americký prezident Donald Trump po dopadu rakety v blízkosti americké ambasády pohrozil Íránu jeho zničením. „Pakliže chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy nehrozte Spojeným státům,“ napsal na svém Twitteru. Svá varovná slova dnes opětovně zopakoval. „ Pokud něco udělají, budou čelit veliké síle,“ řekl Trump novinářům před odletem na mítink v Pensylvánii. Zároveň ale dodal, že Spojené státy nyní nemají informace o tom, že by Teherán něco chystal a že je ochoten s ním vést jednání.
Související
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
Irák zasáhl blackout. USA vyzvaly občany k evakuaci
Irák , Írán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Pohonné hmoty v úterý zdraží. Vláda zvýšila strop
před 1 hodinou
EU by mohla schválit 90miliardovou půjčku Ukrajině už ve středu
před 2 hodinami
Magyar měl první telefonický hovor s Ficem. Nadiktoval si podmínky, za jakých může spolupracovat se Slovenskem
před 3 hodinami
Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena
před 3 hodinami
Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku
před 4 hodinami
EU se raduje. Po odstranění maďarské překážky nic nebrání v masivní půjčce Ukrajině
před 5 hodinami
Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi
před 6 hodinami
Hnutí Duha poslalo Macinkovi předžalobní výzvu. Pokud se neomluví, jde k soudu
před 6 hodinami
CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí
včera
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
včera
Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů
včera
Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO
včera
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
včera
Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci
včera
Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude
včera
„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý
včera
Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU
včera
Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda
Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.
Zdroj: Libor Novák