Írán vyloučil širší rozhovory se Západem, mají zahrnovat i raketový program

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek řekl, že Paříž i Washington chtějí společně zabránit Íránu získat jaderné zbraně a že by se měly konat nové rozhovory, jež se zaměří na balistický raketový program.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví dnes řekl, že jednání o tématech, jež nejsou součástí dohody z roku 2015, zvýší nedůvěru Íránu vůči zbývajícím signatářům této dohody. USA od ní odstoupily loni a obnovily protiíránské sankce s tím, že dohoda je jenom na určitou dobu a neumožňuje kontrolovat íránský balistický program.

Ostatní signatáři, k nimž patří Francie, chtějí, aby dohoda zůstala v platnosti, avšak mnoho velkých podniků se kvůli americkým sankcím z Íránu stáhlo. "Evropané zatím nedokázali splnit svůj závazek a ochránit íránské zájmy po nelegálním americkém odstoupení od dohody," sdělil Musáví.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek ve Francii řekl, že sankce jsou účinné, a zopakoval ochotu s Íránem vyjednávat. Nové rozhovory už v minulosti vyloučil íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, prezident Hasan Rúhání ale řekl, že by bylo možné jednat, pokud by se USA k dohodě vrátily.

Obnovené sankce vyvolaly napětí mezi Íránem a USA, které vyslaly do Perského zálivu svá další plavidla a vojáky. Velitel amerických sil na Blízkém východě Frank McKenzie řekl v Bagdádu agentuře AP, že riziko vojenské konfrontace je stále reálné, avšak Írán se pod vlivem amerických posil prozatím stáhl. "Jsem si ale jist, že strategicky neustoupili," dodal.

USA Íránu připisují květnový útok na čtyři tankery u břehů Spojených arabských emirátů. Při útoku byly 12. května napadeny dvě lodě Saúdské Arábie, jedna norská a jedna, která patřila SAE.

Vyšetřovatelé z těchto zemí ve čtvrtek informovali Radu bezpečnosti OSN, že podle jejich poznatků šlo o koordinovanou a náročnou akci, za níž s největší pravděpodobností stojí nějaký stát. Jejich zpráva konkrétně o Íránu nemluví. Stojí v ní, že akce vyžadovala velmi přesnou navigaci a dobře vycvičené potápěče, kteří na tankery umístili miny tak, aby byla plavidla poškozena, ale nepotopila se.

"Takovou složitou a koordinovanou operaci provedl někdo, kdo měl značnou operační kapacitu, nejpravděpodobněji stát," stojí ve zprávě. Miny podle ní rozmístilo několik skupin potápěčů souběžně, takže bylo možné nálože odpálit v jedné hodině.