Jaderná dohoda dostává na frak. Írán obnoví činnost v reaktoru na těžkou vodu

Írán pohrozil, že dohodu přestane plnit také, ale ještě vyčkává, že ostatní signatáři - Rusko, Čína, Francie, Británie a Německo - pomohou zmírnit dopad amerických sankcí na Írán. Dnes se o tom bude jednat ve Vídni.

Írán se v dohodě zavázal, že zařízení v Aráku bude přestavěno tak, aby nemohlo sloužit k výrobě plutonia využitelného pro atomovou bombu. Jádro reaktoru musí být podle dohody odstraněno a zabetonováno, aby nemohlo být v budoucnu použito znovu. V lednu 2016 Íránci ohlásili, že odstranili vnitřní část těžkovodního reaktoru.

Dohodou z roku 2015 se Írán zavázal k vyřazení části centrifug využívaných k obohacování uranu, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přeměně některých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě reaktoru v Aráku.

Výměnou za to byly zrušeny mezinárodní sankce proti němu. Dohoda se vyjednala za vlády minulého amerického prezidenta Baracka Obamy, avšak jeho nástupce Donald Trump dohodu označil ještě v kampani za nejhorší, jaká byla kdy podepsána. Vypověděl ji s tím, že je neúčinná a nebrání Íránu získat jadernou zbraň. Je připraven vyjednat dohodu novou.

Írán letos začal postupně vypovídat své závazky - začal obohacovat uran nad povolených 3,67 procenta, přestal nízko obohacený uran vyvážet, takže překročil 300kilogramový limit jeho zásob.

Prezident Hasan Rúhání 3. července oznámil, že Írán začne obohacovat na vyšší hodnoty a obnoví provoz v těžkovodním reaktoru v Aráku, pokud zbývající signatáři nezačnou účinně chránit íránské hospodářství před dopadem amerických sankcí.