Syrská města jsou pod prudkou palbou děl

Damašek - Město Homs, jedno z ohnisek povstání proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada, se v pátek ocitlo pod palbou děl, píše agentura AFP. Armáda ostřeluje i další opěrný bod rebelů - město Kusajr.

Syrská observatoř pro lidská práva sdělila, že na Homs, který leží na severu země, dopadají granáty v pětiminutových intervalech. Podobná svědectví přicházejí z nedalekého města Kusajr. "Palba z děl a minometů po celou noc neustala a pokračuje i dnes," cituje AFP jednoho z povstalců.Na jihu Sýrie zabil v pátek výbuch bomby deset příslušníků bezpečnostních jednotek, informuje agentura AFP. "Ozbrojená teroristická skupina odpálila stokilogramovou bombu v Sam Džolanu v provincii Kunejtra a zabila deset členů bezpečnostních jednotek," oznámila syrská státní televize.Pátek, pro muslimy tradičně den modliteb a odpočinku, se od začátku povstání pravidelně stává také dnem masových protestů. Tentokrát se demonstranti sešli ve městě Hasaka, v provincii Dará a na předměstích Damašku. Spolu s povstalci do ulic vyšli i policisté a vojáci.Povstalci vyzývají Bašára Asada, aby dodržel příměří schválené 12. dubna. V bojích od té doby v Sýrii padlo 120 lidí.Generální tajemník OSN Pan Ki-mun uznal, že příměří v Sýrii je křehké a tamní vláda neplní závazky. "Zejména v několika posledních dnech se objevují zprávy o rostoucím násilí včetně ostřelování míst obydlených civilisty a útoků ozbrojených jednotek," sdělil.Do Sýrie chce proto vyslat další pozorovatele. Nyní situaci monitoruje jen osm lidí. Rada bezpečnosti bude jednat až o třísetčlenné misi.Mírový plán v Sýrii dojednal společný vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan. V šesti bodech zavazuje Bašára Asada ke stažení vojenských jednotek, zastavení bojových operací, zahájení politického dialogu s povstalci, otevření země pro humanitární pomoc a propuštění zajatců.Povstání proti Asadovu režimu vypuklo v Sýrii před 13 měsíci. Za tu dobu podle OSN přišlo o život 9000 lidí. Na 25 000 Syřanů uprchlo do sousedního Turecka.

Související

Islámský stát (ISIS) Analýza

Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA

Syrský obrat k USA a snaha o mír s Izraelem mohou na první pohled působit jako začátek stabilizace po pádu Asadova režimu. Ve skutečnosti ale otevírají nové mocenské vakuum. Írán formálně ustupuje, jeho sítě v Sýrii však zcela nezmizely a mírová jednání probíhají z hluboce nerovné pozice. Do toho přetrvává hrozba Islámského státu, který z chaosu doslova žije. Bez důsledné kontroly táborů, repatriace zahraničních bojovníků a ochrany menšin hrozí, že koalice dosáhne jen dočasných vítězství a ISIS se vrátí silnější a méně předvídatelný.

Více souvisejících

Sýrie střelba

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy