EU vyděsila Izrael, Netanjahu obratem žaloval do Washingtonu

V úterý, poté co Haarec zveřejnil informaci o sankcích Evropské unie vztahující se na izraelské osady (od roku 2014 mají nové směrnice EU zakázat jakékoliv financování a spolupráci s izraelskými institucemi, které působí na palestinských územích obsazených Izraelem v roce 1967), popuzený Benjamin Netanjahu zatelefonoval americkému ministru zahraničí Johnu Kerrymu. Požádal ho, aby obratem kontaktoval šéfa Evropské komise Josého Manuela Barrosa a přemluvil ho ke zmírnění sankcí.

Kerry souhlasil, a nazítří také Barrosovi zavolal. Zároveň ale podle vysokých amerických a izraelských činitelů Netanjahuovi řekl, že musí brát krok Evropanů jako "varovné znamení", jako předzvěst toho, co by se stalo, kdyby rozhovory s Palestinci nebyly obnoveny. Kdyby jeho snahy selhaly, Izrael by čelil dokonce ještě silnější delegitimizační kampani, řekl Kerry.

Američtí činitelé říkají, že jim nebyl znám záměr Evropanů; Obamova administrativa každopádně neodsoudila jeho obsah nebo načasování. Zatímco Netanjahu neústupně tvrdil, že by krok EU poškodil Kerryho snažení, jak izraelští tak i američtí činitelé řekli Haarecu, že ve skutečnosti ohlášené sankce EU způsobily flexibilitu na obou stranách, umožňující úspěšné završení Kerryho mise.

Abbás podle nich pocítil, že sankce EU podporují jeho pozici, což ho povzbudilo k ustoupení od požadavku na úplné zmrazení výstavby v izraelských osadách. Netanjahua na druhé straně vyplašil dopad sankcí na izraelské trhy a na mezinárodní postavení Izraele; kromě toho se obával, že by jemu osobně připsala izraelská veřejnost vinu za izolaci Izraele.

Od svého úterního příletu do Ammánu měl Kerry asi 20 telefonátů s Netanjahuem a strávil hodiny mluvením do Abbáse. Když ten řekl, že by se nechtěl vrátit k jednáním bez podpory arabských států, Kerry následujícího rána svolal devět arabských ministrů zahraničí, kteří obratem vydali prohlášení podporující obnovu rozhovorů. Později se tito ministři zahraničí setkali s Abbásem a zopakovali svou pozici.

Po několika dalších setkáních s Abbásem bylo dalším kamenem úrazu trvání Palestinců na hranicích z roku 1967 jako základu pro rozhovory. Kerry měl v plánu vrátit se do Washingtonu v pátek ráno, rozhodl se ale ještě zvýšit tlak na obě strany. Prezident (Barack) Obama zatelefonoval Netanjahuovi, aby s ním prohovořil téma Íránu, Sýrie a Egypta - zároveň ale na něj vyvinul zvýšený tlak a požadoval od něj další pružnost.

Po několika dalších setkáních s hlavním palestinským vyjednávačem Saíbem Irikátem Kerry zavolal Netanjahuovi a požádal ho o větší pochopení v otázce propuštění palestinských vězňů. Znovu ho také varoval, že neúspěch jeho snažení by měl tvrdé důsledky. Podle informace list The Wall Street Journal Netanjahu po dvouhodinovém rozhovoru s Kerrym souhlasil s propuštěním vězňů dokonce před zahájením rozhovorů ve Washingtonu.

Vybaven Netanjahuovými novými přísliby odletěl Kerry do Ramalláhu na setkání s Abbásem, kterému slíbil, že pokud jde o USA, budou rozhovory vedeny na základě hranic z roku 1967, s územními výměnami. Kerryho hrozba, že by Abbás byl obviněn z nezdaru úsilí o obnovu rozhovorů, což by vedlo ke škrtům v americké finanční podpoře pro palestinskou samosprávu, zdá se přesvědčila Abbáse, aby souhlasil s obnovou rozhovorů bez dosažení dohody ve všech bodech. Kerry okamžitě zatelefonoval Netanjahuovi a pak odletěl do Ammánu oznámit obnovu izraelsko-palestinských mírových jednání.

V pátek, při zpátečním letu do Washingtonu, se Kerry konečně mohl převléknout z obleku do džín a oranžové košile. Objednal si pivo Sam Adams a snažil se trochu vydechnout po čtyřdenním jednacím maratonu s nedostatkem spánku. Víkend tráví Kerry se svou manželkou, která se zotavuje po mrtvici. V příštích pár týdnech doopravdy začne tvrdá práce. Kerry dobře zná tip šampionů: vystartovat plnou rychlostí - a pak zrychlit.