Asad zaskočil Ameriku, Pentagon rychle mění strategii útoku

Asad udělal Americe čáru přes rozpočet

Zatímco ještě nedávno mělo být cílem úderu amerických raket omezení bojové síly syrské armády a zároveň odstrašení před jejími novými chemickými útoky, nyní se Pentagon má zaměřit především na první část úkolu, tedy na ničení syrských cílů. Počet těchto cílů, kterých prý původně bylo na padesát, se má zvýšit.

Asad podle informací amerických a evropských špionážních služeb v očekávání amerického útoku přemístil část strategicky důležitých jednotek do bezpečnějších regionů. Vojáky věrné režimu na kritických místech nahradil méně loajálními jednotkami a vězni, které hodlá využít jako lidských štítů. Některé jednotky byly prý přesunuty do škol a univerzitních kolejí.

Americká vláda chce plánování útoku podle těchto manévrů upravit. Poprvé zároveň připouští nasazení amerického a francouzského letectva, které by mělo syrské vojenské objekty napadnout. Dříve se hovořilo pouze o použití raket s plochou dráhou letu Tomahawk odpalovaných z bojových lodí. Washington podle The New York Times zároveň zesiluje tlak na Severoatlantickou alianci, aby se její síly do akce zapojily.

Inspektoři OSN odpovědi nepřinesou

Výsledky vyšetřování srpnového chemického útoku v Sýrii inspektory OSN nepřinesou podle francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse odpověď na to, kdo ho podnikl. 

"Problém se zprávou je, že se zaměřuje na otázku, zda se chemický masakr stal či nikoliv. Ale už nyní přece všichni, včetně těch, kteří zpočátku chemický útok popírali, to potvrzují," řekl Fabius s odkazem na Rusy, Iránce a také samotné Syřany.

"Inspektoři odpoví na otázku, na kterou celý svět už zná odpověď," dodal Fabius před novináři. Inspektoři ale prý nebyli pověřeni zjistit, kdo je za útok odpovědný.

Kdo chce válku není stále jasné

"Téměř všichni lídři, kteří se zúčastnili summitu, pozorně sledovali masakr spáchaný syrským režimem na vlastních lidech, a vyjádřili se, že operace proti Damašku je velmi nutná," prohlásil Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který se vrcholné schůzky v Petrohradu zúčastnil.

Předtím ale ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci upozornil, že stoupenci vojenského zásahu v Sýrii jsou v menšině. Proti zásahu v Sýrii se na summitu podle něj vyslovilo nejen Rusko a Čína, ale například i Indie, Indonésie coby největší muslimská země na světě, Argentina, Brazílie, Jihoafrická republika, jakož i generální tajemník OSN a papež František.

"Druhá" studená válka za dveřmi

Agentury a média jsou teď plná výrazů jako „válka slov mezi Washingtonem a Moskvou". Vzpomene si v této atmosféře ještě někdo na „reset" vztahů s Ruskem, který sliboval prezident Obama? Co vztahy obou světových velmocí zatěžuje?

V těchto měsících je to hlavně Sýrie, potvrzuje to i zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák. Ale nejde jen o rozkol v názoru na odvetný úder v blízkovýchodní zemi proti údajnému chemickému útoku režimu Bašára Asada na povstalce: „To, co se děje v Sýrii, je v současné době největší kámen úrazu. Ty vztahy ale zatěžuje minulost. Mnozí lidé – jak ve Spojených státech, tak v Rusku – dobře pamatují na studenou válku. Mají z té doby tendenci vidět se primárně jako nepřátelé než jako partneři."

Rusové podle Slezáka mají zároveň velký problém s tím, nakolik poklesla váha jejich země v porovnání právě s érou studené války, kdy to byla druhá nejdůležitější velmoc.

„Kde by bylo Rusko bez jaderných zbraní, ropy, plynu a křesle v Radě bezpečnosti? Nebyla by to tak významná země, jako je dnes," říká s tím, že Rusko navíc není v RB OSN díky výkonu své ekonomiky. „Bylo to gesto vůči Borisi Jelcinovi. Díky tomu se v devadesátých letech rozšířila G7 na G8," připomíná Slezák.