Asad si utahuje z OSN, odváží sarin do Iráku a Libanonu. Informaci vynesl zběh

V Sýrii jsou od úterý inspektoři Organizací pro zákaz chemických zbraní (OPCW), kteří mají prověřit sklady a výrobny chemických zbraní a připravit jejich likvidaci. Asad řekl, že s nimi jeho vláda bude spolupracovat.

Sakat prohlásil, že povstalci viděli 28 nákladních aut s chemickými zbraněmi, jak odjíždějí do pohraniční libanonské vesnice Jabús, kde byly předány Hizballáhu. Padesát velkých mercedesů a nákladních aut, střežených početnými vojáky, pak opozice viděla mířit k hranici s Irákem. Sakat tvrdil, že opoziční bojovníci na tyto konvoje neútočí, protože nechtějí, aby se chemikálie dostaly do okolního prostředí.

Generál z armády utekl v březnu. Teď říká, že syrský prezident Asad se bude snažit zachovat z chemického arzenálu co nejvíc. "Kde jsou výzkumná střediska a sklady, je všeobecně známo. Asad je odepíše a je jisté, že o nich lhát nebude. Zásob se ale nevzdá," tvrdil.

Dohodnutý plán předpokládá, že syrský chemický arzenál bude pod dohledem OPCW zlikvidován nebo ze Sýrie vyvezen do poloviny příštího roku. Podle odhadů jde o 1000 tun chemických látek. Opatření je důsledkem nasazení chemických zbraní při útoku v srpnu, kdy podle Spojených států zemřely u Damašku stovky lidí. Likvidaci zaštiťuje rezoluce OSN a pokud ji Damašek nebude plnit, riskuje tím sankce, které by mohly zahrnovat i použití síly. USA jsou přesvědčeny, že útok z 21. srpna spáchala armáda, Rusko jej však připisuje opozici.

Sakat prohlásil, že Damašek postupně použil tři druhy chemických látek. Nejdříve ty, které neusmrcují, pak miny obsahující látky, jež způsobují zranění a jimž byly vystaveni i civilisté. Až nakonec prý sáhl po sarinu a nervovém plynu VX, jež k cíli dopravily střely a rakety. 

"Já jsem dostal rozkaz použít zbraně té druhé kategorie a věděl jsem, že režim nakonec sáhne i ke smrtícím zbraním a použije je proti civilistům. Proto jsem zběhl," řekl Sakat, který byl velitelem chemické jednotky 5. divize syrské armády.

Jakou roli hrají v konfliktu organizace Hamás a Hizballáh?

Obě organizace se do syrského konfliktu nijak výrazně nezapojují. Týká se to především hnutí Hamás. Jedním z důvodů je ten, že Hamás je islamistická organizace, která ač dříve pomáhala syrskému režimu v boji proti izraelskému státu, dnes myšlenkově stojí na druhé straně konfliktu. Hamás původně vznikl z egyptského Muslimského bratrstva a jako sunnitská organizace tedy stojí na straně syrských povstalců. Jeho přímá aktivita v konfliktu však není nijak prokázaná.

Hizballáh stál rovněž mnoho let po boku syrského státu, především z důvodu společného antagonismu k Izraeli. Jeho zájmy v současném syrském konfliktu je však odlišný, napsal server syrskarevoluce.cz. Představitel Hasan Nasralláh několikrát veřejně vyjádřil podporu syrskému režimu. Jelikož je hnutí významně financováno ze strany íránského státu, jeho akce a postoje jsou totožné s akcemi samotného Íránu. Ten by měl významně podporovat režim prezidenta al-Asada finančně i materiálně. Podle některých informací se Írán podílí rovněž na tréninku vojáků a zasílá do Sýrie vlastní bojové jednotky.