Írán přestane děsit svět, omezí jaderný program. Izrael to vidí jinak

Ujednání mezi Íránem a šesti mocnostmi (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) nakonec neobsahuje explicitní uznání práva Íránu na obohacování uranu, o které Teherán usiloval. Írán se ale zavázal, že nebude rozšiřovat svůj jaderný program, a to ani v kontroverzním těžkovodním reaktoru v Aráku.

V dohodě se mimo jiné praví, že se Írán zbaví svých zásob 20procentního uranu tím, že jeho koncentraci sníží pod pět procent nebo ho přemění do podoby, která je nepoužitelná pro další obohacování. Írán slíbil, že zastaví obohacování uranu nad pět procent a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 procenta. Nemá instalovat další odstředivky na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu.

Írán dosud uran obohacoval až na 20 procent, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 procent.

Podle dohody má zůstat mimo provoz zhruba polovina už instalovaných odstředivek v Natanzu a tři čtvrtiny ve Fordo. Dále se Írán zavázal, že nebude zavážet další palivo do těžkovodního reaktoru v Aráku a nebude v něm instalovat další komponenty.

Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že dnešní dohoda, kterou označil za velký úspěch, znamená uznání íránského jaderného programu a vyjádřil naději, že nakonec bude uznáno i jeho právo na obohacování uranu a že budou zrušeny všechny sankce vůči Íránu. Zaríf slíbil také intenzivnější spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že ujednání znamená více bezpečnosti pro partnery USA na Blízkém východě včetně Izraele.

Právě Izrael je největším kritikem dnešní dohody. Izraelská vláda ji označila za "špatnou" a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na "klamu". Jde prý o "největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky".

Írán je pranýřován, něco tu ale nehraje

Na Blízkém východě existují dva státy, které jsou poměrně nebezpečné. Tím prvním je Izrael, který sám provádí teroristické akce a to přímo na území Íránu. Několik zabitých íránských vědců, únosy Íránců zapojených do íránského vědeckého systému, to všechno jsou také činnosti Izraele.

Nikdo se nepozastaví nad tím, jak jedna tajná služba vnikne do jiného státu, najme si tam vrahy a pomocí nich tam někoho zabije. To je v pořádku, to se dělo na území Íránu. Předmětem celé záležitosti kolem Íránu je především politická hegemonie a hra na to, kdo bude mít vedoucí úlohu.

Bývalá kolébka Perské říše je místní velmocí, která by byla trnem v oku, i kdyby neměla žádný jaderný program, píše hrebenar.eu. Takto svět, tedy americká armáda, společně s Izraelem mohou před sebou mávat jaderným strašákem. Přitom na jedné straně Izrael hrozí válkou a na druhé bez problémů spolupracuje také s "ďábelským" Íránem na projektu částicového urychlovače.

Mimochodem, jsou to také dva íránští vědci pracující na tomto urychlovači, kteří byli záhadně zavražděni. Několik států tvrdí, že za touto vraždou stojí Izrael a jeho tajné služby. Mimochodem, je to Izrael a Írán kdo jsou zakladateli hi-tech výzkumného ústavu částicové fyziky. V celém projektu působí také například Turecko a Jordánsko. Na jedné straně je Írán pranýřován, aby na straně jiné byly íránské vědecké kapacity přítomny dalšímu fyzikálnímu pokusu jaderné povahy.