Ariel Šaron umírá: Osm let v kómatu, selhávají mu orgány

"V posledních dvou dnech jsme zaznamenali postupné selhávání několika důležitých tělesných orgánů Ariela Šarona, které jsou nezbytné pro jeho přežití," sdělil dnes na tiskové konferenci lékař Zeev Rothstein z nemocnice Šeba. Není na dialýze, jak se spekulovalo, ale zdravotníci mu podávají antibiotika vzhledem k rozsáhlé infekci. "Nemáme z toho dobrý pocit," podotkl.

U postele 85letého Šarona jsou už jeho dva synové, což potvrzuje předpoklady, že rodina se chystá na nejhorší.

Šaron patří ke generaci zakladatelů židovského státu z roku 1948, dění na Blízkém východě pak dlouhá desetiletí ovlivňoval z vysokých politických nebo vojenských funkcí. Byl znám jako jestřáb a pilíř izraelské pravice, který ale dokázal své postoje a názory radikálně změnit. Naposledy se tak stalo v létě 2005, kdy prosadil jednostranné stažení izraelských vojáků a odchod osadníků z palestinského pásma Gazy.

„Izrael v budoucnu nebude kontrolovat všechna místa, která ovládá dnes. Osady přemístíme proto, abychom vytvořili bezpečnou hranici, díky které se uvolní vztahy mezi Izraelem a Palestinci," řekl před deseti lety poté, co prosadil vyklizení židovských osad z dříve okupovaného pásma Gazy.

Na podzim 2005 se Šaron dramaticky rozešel s pravicovým blokem Likud, aby založil centristickou stranu Vpřed v naději na pokrok v jednáních s Palestinci. V lednu 2006 ho ale postihla vážná mozková příhoda.

Definování pojmu "kóma" není snadná záležitost. Při převozu pacienta do nemocnice lékaři záchranné služby zjišťují závažnost jeho stavu pomocí mezinárodně uznávané stupnice Glasgow Coma Scale (GCS), vyvinuté v roce 1974.

Stupnice GCS určuje skóre, vysledované podle rozsahu reakcí pacienta (pohybové reakce, otvírání očí, schopnost odpovídat, atd.). Čím nižší je určeno toto skóre, tím horší bude pravděpodobně rozsah dlouhodobých následků.

Podle doby setrvání v kómatu a doby setrvání v tzv. posttraumatickém šoku, se tak určuje stupeň lehkého, středně těžkého, těžkého a velmi těžkého poranění mozku.

Většina mozkových zranění naštěstí patří do lehké kategorie, velmi těžká zranění už mají za následek i několikadenní či týdenní setrvání ve stavu bezvědomí, následky a rehabilitace jsou pak těžší a dlouhodobější. Další stavy, které mohou nastat:

Perzistentní vegetativní stav nastává, když kóma trvá déle než měsíc, může trvat až další měsíce i roky, pacient nejeví žádné známky vědomí a dýchá pomocí přístrojů. Po uplynutí jednoho roku jsou už jeho šance na uzdravení minimální.

Stav minimálního vědomí je stav, do kterého se pacient může dostat při pomalém probírání se z vegetativního stavu. Jeví známky vědomí, mrká, pohybuje končetinami, reaguje na podněty, probouzí se a usíná. Mozek však zdaleka nefunguje ve všech centrech a obvykle je těžké posoudit, co a nakolik si pacient uvědomuje z okolního dění.

Locked-in syndrom je vzácný stav, kdy je pacient plně při vědomí, ale celkově ochrnut, kromě svalů ovládajících pohyb očí, díky kterým je možná jeho komunikace s okolím. Normálně funkční je i paměť a myšlenkové pochody.