Jeruzalém - Izraelci i významní zahraniční představitelé více než dvaceti zemí dnes vzdali hold bývalému izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi, který zemřel po osmi letech v kómatu v sobotu ve věku 85 let. Pietní akt nejprve proběhl před budovou parlamentu v Jeruzalémě. Rakev s tělem zesnulého politika následně vojáci přepravili na ranč Šaronovy rodiny v Negevské poušti na jihozápadě Izraele, kde byla za zpěvu modliteb uložena do země.
Jako první promluvil na ranní smuteční ceremonii prezident Šimon Peres, který ocenil Šaronovy zásluhy a odvahu. Následně hovořil i americký viceprezident Joe Biden či bývalý britský premiér Tony Blair. Česko na obřadu zastupoval premiér Jiří Rusnok a ministr obrany Vlastimil Picek.
"Ariel Šaron bránil a chránil naši zemi jako lev," prohlásil Peres s tím, že zesnulý premiér byl "živoucí vojenskou legendou", která vždy snila o míru v Izraeli. "Izrael ho miloval a on miloval izraelské děti a jejich zemi," dodal prezident.
Po pietním aktu před budovou parlamentu armádní konvoj dopravil rakev na ranč Šaronovy rodiny v jihozápadním Izraeli. Po cestě se ještě zastavili na pahorku Latrun nedaleko Jeruzaléma, kde se uskutečnil krátký vojenský obřad. Právě na tomto místě byl Šaron během války o nezávislost v roce 1948 vážně zraněn.
Na ranči nedaleko města Sderot se shromáždily stovky lidí, kteří se chtěli ještě naposledy se zesnulým premiérem rozloučit. Vojáci rakev za zpěvu modliteb uložili do připraveného hrobu, politik byl pohřben vedle své manželky Lily, která zemřela v roce 2000.
Izrael varoval Palestince
Izraelci během Šaronova pohřbu významně zpřísnili bezpečnostní opatření v zemi a varovali Palestince před jakýmkoli narušením obřadu, například raketovým útokem. Ranč v Negevské poušti, místo Šaronova posledního spočinutí, leží jen deset kilometrů od pásma Gazy a v minulosti se již několikrát stal terčem útoku.
Izraelské bezpečnostní složky údajně palestinským úřadům v Gaze zaslaly vzkaz, aby se držely zpátky. "Dalo se jim jasně najevo, že by nebylo dobré nyní testovat izraelskou trpělivost," citovala agentura Reuters nejmenovaný bezpečnostní zdroj.
Dvě rakety nicméně byly již ráno z Gazy vypáleny. Podle armádních zdrojů ale do Izraele nedopadly. Jak uvedla izraelská média, je možné, že si Palestinci jen testovali své zbraně. V pohotovosti je izraelský protiraketový systém Iron Dome, kterým Izraelci chrání své území proti palestinským raketám.
Kvůli obavám, že by mohli extremisté obřad narušit, dohlíží na bezpečnost více než 800 mužů zákona a dalších dobrovolníků. "Doufám, že žádný šílenec v Gaze si neřekne: Jsou tam všichni, tak s nimi skoncuji," citoval list The Jerusalem Post nejmenovaný zdroj blízký Šaronově rodině.
Ariel Šaron byl 11. předsedou izraelské vlády. Působil dlouho v politice, ale i v armádě. Zasloužil se o významná vojenská vítězství za válek v roce 1967 a1973. Kritikové ho obviňují z podílu na masakru křesťanských milic v palestinských táborech při invazi do Libanonu v roce 1982. Naopak mu i Palestinci přičítají k dobru stažení izraelských osadníků z pásma Gazy v roce 2005. Šaron působil v pravicové straně Likud a pak založil centristickou Kadimu.
Bojoval v každém konfliktu, který Izrael za jeho života vedl. Své autobiografii dal název Válečník a nejčastější přezdívka, kterou mu dávali jiní, byla "buldozer". Nikdy nebyl "globální myslitel" ani konferenční turista. Věřil v ozbrojený boj, který vykazuje praktické výsledky – a takový vedl většinu života.
"Musíte rozumět jedné věci. Viděl jsem už všechno. Potkal jsem krále, královny, prezidenty, byl jsem ve světě. Viděl jsem umírat nejlepšího kamaráda. Dvakrát jsem byl těžce raněn. A věřte, že rozumím důležitosti míru. Je ovšem jedna věc, ve které nikdy neustoupím. A to je bezpečnost Izraelců," řekl Šaron deníku Guardian.
Jeho metoda mnohé odpuzovala: měl ve zvyku nejprve změnit fakta v poli, a teprve pak o nich jednat politicky, píše server iHned.cz.
"Můžete ho milovat. Můžete ho nenávidět. Ale donutí vás respektovat, kým je. Nikdo ho nemůže vinit z toho, že by neřekl jasně, zač bojuje," vystihl Šaronovu povahu pro stanici MSN Thomas Smerling, ředitel washingtonského Fóra pro izraelskou politiku.
Související
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 2 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 3 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 6 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 7 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková