Jeruzalém - Izraelci i významní zahraniční představitelé více než dvaceti zemí dnes vzdali hold bývalému izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi, který zemřel po osmi letech v kómatu v sobotu ve věku 85 let. Pietní akt nejprve proběhl před budovou parlamentu v Jeruzalémě. Rakev s tělem zesnulého politika následně vojáci přepravili na ranč Šaronovy rodiny v Negevské poušti na jihozápadě Izraele, kde byla za zpěvu modliteb uložena do země.
Jako první promluvil na ranní smuteční ceremonii prezident Šimon Peres, který ocenil Šaronovy zásluhy a odvahu. Následně hovořil i americký viceprezident Joe Biden či bývalý britský premiér Tony Blair. Česko na obřadu zastupoval premiér Jiří Rusnok a ministr obrany Vlastimil Picek.
"Ariel Šaron bránil a chránil naši zemi jako lev," prohlásil Peres s tím, že zesnulý premiér byl "živoucí vojenskou legendou", která vždy snila o míru v Izraeli. "Izrael ho miloval a on miloval izraelské děti a jejich zemi," dodal prezident.
Po pietním aktu před budovou parlamentu armádní konvoj dopravil rakev na ranč Šaronovy rodiny v jihozápadním Izraeli. Po cestě se ještě zastavili na pahorku Latrun nedaleko Jeruzaléma, kde se uskutečnil krátký vojenský obřad. Právě na tomto místě byl Šaron během války o nezávislost v roce 1948 vážně zraněn.
Na ranči nedaleko města Sderot se shromáždily stovky lidí, kteří se chtěli ještě naposledy se zesnulým premiérem rozloučit. Vojáci rakev za zpěvu modliteb uložili do připraveného hrobu, politik byl pohřben vedle své manželky Lily, která zemřela v roce 2000.
Izrael varoval Palestince
Izraelci během Šaronova pohřbu významně zpřísnili bezpečnostní opatření v zemi a varovali Palestince před jakýmkoli narušením obřadu, například raketovým útokem. Ranč v Negevské poušti, místo Šaronova posledního spočinutí, leží jen deset kilometrů od pásma Gazy a v minulosti se již několikrát stal terčem útoku.
Izraelské bezpečnostní složky údajně palestinským úřadům v Gaze zaslaly vzkaz, aby se držely zpátky. "Dalo se jim jasně najevo, že by nebylo dobré nyní testovat izraelskou trpělivost," citovala agentura Reuters nejmenovaný bezpečnostní zdroj.
Dvě rakety nicméně byly již ráno z Gazy vypáleny. Podle armádních zdrojů ale do Izraele nedopadly. Jak uvedla izraelská média, je možné, že si Palestinci jen testovali své zbraně. V pohotovosti je izraelský protiraketový systém Iron Dome, kterým Izraelci chrání své území proti palestinským raketám.
Kvůli obavám, že by mohli extremisté obřad narušit, dohlíží na bezpečnost více než 800 mužů zákona a dalších dobrovolníků. "Doufám, že žádný šílenec v Gaze si neřekne: Jsou tam všichni, tak s nimi skoncuji," citoval list The Jerusalem Post nejmenovaný zdroj blízký Šaronově rodině.
Ariel Šaron byl 11. předsedou izraelské vlády. Působil dlouho v politice, ale i v armádě. Zasloužil se o významná vojenská vítězství za válek v roce 1967 a1973. Kritikové ho obviňují z podílu na masakru křesťanských milic v palestinských táborech při invazi do Libanonu v roce 1982. Naopak mu i Palestinci přičítají k dobru stažení izraelských osadníků z pásma Gazy v roce 2005. Šaron působil v pravicové straně Likud a pak založil centristickou Kadimu.
Bojoval v každém konfliktu, který Izrael za jeho života vedl. Své autobiografii dal název Válečník a nejčastější přezdívka, kterou mu dávali jiní, byla "buldozer". Nikdy nebyl "globální myslitel" ani konferenční turista. Věřil v ozbrojený boj, který vykazuje praktické výsledky – a takový vedl většinu života.
"Musíte rozumět jedné věci. Viděl jsem už všechno. Potkal jsem krále, královny, prezidenty, byl jsem ve světě. Viděl jsem umírat nejlepšího kamaráda. Dvakrát jsem byl těžce raněn. A věřte, že rozumím důležitosti míru. Je ovšem jedna věc, ve které nikdy neustoupím. A to je bezpečnost Izraelců," řekl Šaron deníku Guardian.
Jeho metoda mnohé odpuzovala: měl ve zvyku nejprve změnit fakta v poli, a teprve pak o nich jednat politicky, píše server iHned.cz.
"Můžete ho milovat. Můžete ho nenávidět. Ale donutí vás respektovat, kým je. Nikdo ho nemůže vinit z toho, že by neřekl jasně, zač bojuje," vystihl Šaronovu povahu pro stanici MSN Thomas Smerling, ředitel washingtonského Fóra pro izraelskou politiku.
Související
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh je mrtev, oznámil Izrael
Izraelci opakovaně útočili na Hizballáh v Bejrútu. Nasralláh může být po smrti
Aktuálně se děje
včera
Karla III. mrzí úmrtí Maggie Smithové. Herečku označil za národní klenot
včera
Zemětřesení v mužském tenise na spadnutí? WADA žádá dvouletou stopku pro světovou jedničku Sinnera
včera
Počasí v Evropě je nečekaně chladné. A příští týden nebude o moc lepší
včera
Megalomanští Saúdové na stavbách nešetří. Vzniká město v jediné budově i lyžařské středisko
včera
Fiala hájí svůj postup ve vládní krizi s Piráty. Sepsul Michálka, který mu nezvedl telefon
včera
České královské korunovace. Jak probíhaly a jaký měly význam?
včera
Plzeň dvakrát v zápase s Frankfurtem prohrávala. V závěru dvěma brankami šokovala soupeře
včera
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
včera
Trump může mít osud Ukrajiny a Evropy ve svých rukou. Musí si dát pozor na jazyk
včera
Potvrzeno. Hassan Nasralláh je mrtvý, oznámilo hnutí Hizballáh
včera
Policie reaguje na smrt Nasralláha. V Česku přijala preventivní opatření
včera
Pavel šel po návratu z USA volit senátora na Litoměřicku
včera
Princ Harry varoval před epidemií u mladých. Souvisí se sociálními sítěmi
včera
Trump je připraven žalovat Google. Škodí mu prý v boji o Bílý dům
Aktualizováno včera
Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh je mrtev, oznámil Izrael
včera
Z Paříže do Berlína nově za 8 hodin. Bude spuštěna nová linka superrychlého vlaku
včera
Miloš Zeman má osmdesátiny. Slavit bude na Hluboké, dorazí Fico či Babiš
včera
Nečekané prohlášení Samaranche: MOV dá Rusku "okamžitě" zelenou, pokud mne zvolí
včera
Klíčové státy pro Harrisovou, ukazuje nový průzkum. Rozhodnuto ale není
včera
Druhé kolo senátních voleb pokračuje. Páteční účast byla nízká
Češi mohou od sobotního rána v necelé třetině volebních okrsků opět rozhodovat o senátorech na příštích šest let. Voliči mohou až do sobotních 14:00 odevzdat hlas ve druhém kole senátních voleb. Pět senátorů bylo zvoleno už před týdnem v prvním kole.
Zdroj: Jan Hrabě