Jeruzalém - Izraelci i významní zahraniční představitelé více než dvaceti zemí dnes vzdali hold bývalému izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi, který zemřel po osmi letech v kómatu v sobotu ve věku 85 let. Pietní akt nejprve proběhl před budovou parlamentu v Jeruzalémě. Rakev s tělem zesnulého politika následně vojáci přepravili na ranč Šaronovy rodiny v Negevské poušti na jihozápadě Izraele, kde byla za zpěvu modliteb uložena do země.
Jako první promluvil na ranní smuteční ceremonii prezident Šimon Peres, který ocenil Šaronovy zásluhy a odvahu. Následně hovořil i americký viceprezident Joe Biden či bývalý britský premiér Tony Blair. Česko na obřadu zastupoval premiér Jiří Rusnok a ministr obrany Vlastimil Picek.
"Ariel Šaron bránil a chránil naši zemi jako lev," prohlásil Peres s tím, že zesnulý premiér byl "živoucí vojenskou legendou", která vždy snila o míru v Izraeli. "Izrael ho miloval a on miloval izraelské děti a jejich zemi," dodal prezident.
Po pietním aktu před budovou parlamentu armádní konvoj dopravil rakev na ranč Šaronovy rodiny v jihozápadním Izraeli. Po cestě se ještě zastavili na pahorku Latrun nedaleko Jeruzaléma, kde se uskutečnil krátký vojenský obřad. Právě na tomto místě byl Šaron během války o nezávislost v roce 1948 vážně zraněn.
Na ranči nedaleko města Sderot se shromáždily stovky lidí, kteří se chtěli ještě naposledy se zesnulým premiérem rozloučit. Vojáci rakev za zpěvu modliteb uložili do připraveného hrobu, politik byl pohřben vedle své manželky Lily, která zemřela v roce 2000.
Izrael varoval Palestince
Izraelci během Šaronova pohřbu významně zpřísnili bezpečnostní opatření v zemi a varovali Palestince před jakýmkoli narušením obřadu, například raketovým útokem. Ranč v Negevské poušti, místo Šaronova posledního spočinutí, leží jen deset kilometrů od pásma Gazy a v minulosti se již několikrát stal terčem útoku.
Izraelské bezpečnostní složky údajně palestinským úřadům v Gaze zaslaly vzkaz, aby se držely zpátky. "Dalo se jim jasně najevo, že by nebylo dobré nyní testovat izraelskou trpělivost," citovala agentura Reuters nejmenovaný bezpečnostní zdroj.
Dvě rakety nicméně byly již ráno z Gazy vypáleny. Podle armádních zdrojů ale do Izraele nedopadly. Jak uvedla izraelská média, je možné, že si Palestinci jen testovali své zbraně. V pohotovosti je izraelský protiraketový systém Iron Dome, kterým Izraelci chrání své území proti palestinským raketám.
Kvůli obavám, že by mohli extremisté obřad narušit, dohlíží na bezpečnost více než 800 mužů zákona a dalších dobrovolníků. "Doufám, že žádný šílenec v Gaze si neřekne: Jsou tam všichni, tak s nimi skoncuji," citoval list The Jerusalem Post nejmenovaný zdroj blízký Šaronově rodině.
Ariel Šaron byl 11. předsedou izraelské vlády. Působil dlouho v politice, ale i v armádě. Zasloužil se o významná vojenská vítězství za válek v roce 1967 a1973. Kritikové ho obviňují z podílu na masakru křesťanských milic v palestinských táborech při invazi do Libanonu v roce 1982. Naopak mu i Palestinci přičítají k dobru stažení izraelských osadníků z pásma Gazy v roce 2005. Šaron působil v pravicové straně Likud a pak založil centristickou Kadimu.
Bojoval v každém konfliktu, který Izrael za jeho života vedl. Své autobiografii dal název Válečník a nejčastější přezdívka, kterou mu dávali jiní, byla "buldozer". Nikdy nebyl "globální myslitel" ani konferenční turista. Věřil v ozbrojený boj, který vykazuje praktické výsledky – a takový vedl většinu života.
"Musíte rozumět jedné věci. Viděl jsem už všechno. Potkal jsem krále, královny, prezidenty, byl jsem ve světě. Viděl jsem umírat nejlepšího kamaráda. Dvakrát jsem byl těžce raněn. A věřte, že rozumím důležitosti míru. Je ovšem jedna věc, ve které nikdy neustoupím. A to je bezpečnost Izraelců," řekl Šaron deníku Guardian.
Jeho metoda mnohé odpuzovala: měl ve zvyku nejprve změnit fakta v poli, a teprve pak o nich jednat politicky, píše server iHned.cz.
"Můžete ho milovat. Můžete ho nenávidět. Ale donutí vás respektovat, kým je. Nikdo ho nemůže vinit z toho, že by neřekl jasně, zač bojuje," vystihl Šaronovu povahu pro stanici MSN Thomas Smerling, ředitel washingtonského Fóra pro izraelskou politiku.
Související
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
Netanjahu v kleštích. Izraelci požadují masivní údery na Libanon, tím by naštval Trumpa
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 1 hodinou
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 2 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 3 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 4 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 5 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 6 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 6 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 7 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 8 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 9 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 10 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 10 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 11 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 12 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 12 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 14 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
včera
Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě
Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.
Zdroj: Libor Novák