Jeruzalém - Izraelci i významní zahraniční představitelé více než dvaceti zemí dnes vzdali hold bývalému izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi, který zemřel po osmi letech v kómatu v sobotu ve věku 85 let. Pietní akt nejprve proběhl před budovou parlamentu v Jeruzalémě. Rakev s tělem zesnulého politika následně vojáci přepravili na ranč Šaronovy rodiny v Negevské poušti na jihozápadě Izraele, kde byla za zpěvu modliteb uložena do země.
Jako první promluvil na ranní smuteční ceremonii prezident Šimon Peres, který ocenil Šaronovy zásluhy a odvahu. Následně hovořil i americký viceprezident Joe Biden či bývalý britský premiér Tony Blair. Česko na obřadu zastupoval premiér Jiří Rusnok a ministr obrany Vlastimil Picek.
"Ariel Šaron bránil a chránil naši zemi jako lev," prohlásil Peres s tím, že zesnulý premiér byl "živoucí vojenskou legendou", která vždy snila o míru v Izraeli. "Izrael ho miloval a on miloval izraelské děti a jejich zemi," dodal prezident.
Po pietním aktu před budovou parlamentu armádní konvoj dopravil rakev na ranč Šaronovy rodiny v jihozápadním Izraeli. Po cestě se ještě zastavili na pahorku Latrun nedaleko Jeruzaléma, kde se uskutečnil krátký vojenský obřad. Právě na tomto místě byl Šaron během války o nezávislost v roce 1948 vážně zraněn.
Na ranči nedaleko města Sderot se shromáždily stovky lidí, kteří se chtěli ještě naposledy se zesnulým premiérem rozloučit. Vojáci rakev za zpěvu modliteb uložili do připraveného hrobu, politik byl pohřben vedle své manželky Lily, která zemřela v roce 2000.
Izrael varoval Palestince
Izraelci během Šaronova pohřbu významně zpřísnili bezpečnostní opatření v zemi a varovali Palestince před jakýmkoli narušením obřadu, například raketovým útokem. Ranč v Negevské poušti, místo Šaronova posledního spočinutí, leží jen deset kilometrů od pásma Gazy a v minulosti se již několikrát stal terčem útoku.
Izraelské bezpečnostní složky údajně palestinským úřadům v Gaze zaslaly vzkaz, aby se držely zpátky. "Dalo se jim jasně najevo, že by nebylo dobré nyní testovat izraelskou trpělivost," citovala agentura Reuters nejmenovaný bezpečnostní zdroj.
Dvě rakety nicméně byly již ráno z Gazy vypáleny. Podle armádních zdrojů ale do Izraele nedopadly. Jak uvedla izraelská média, je možné, že si Palestinci jen testovali své zbraně. V pohotovosti je izraelský protiraketový systém Iron Dome, kterým Izraelci chrání své území proti palestinským raketám.
Kvůli obavám, že by mohli extremisté obřad narušit, dohlíží na bezpečnost více než 800 mužů zákona a dalších dobrovolníků. "Doufám, že žádný šílenec v Gaze si neřekne: Jsou tam všichni, tak s nimi skoncuji," citoval list The Jerusalem Post nejmenovaný zdroj blízký Šaronově rodině.
Ariel Šaron byl 11. předsedou izraelské vlády. Působil dlouho v politice, ale i v armádě. Zasloužil se o významná vojenská vítězství za válek v roce 1967 a1973. Kritikové ho obviňují z podílu na masakru křesťanských milic v palestinských táborech při invazi do Libanonu v roce 1982. Naopak mu i Palestinci přičítají k dobru stažení izraelských osadníků z pásma Gazy v roce 2005. Šaron působil v pravicové straně Likud a pak založil centristickou Kadimu.
Bojoval v každém konfliktu, který Izrael za jeho života vedl. Své autobiografii dal název Válečník a nejčastější přezdívka, kterou mu dávali jiní, byla "buldozer". Nikdy nebyl "globální myslitel" ani konferenční turista. Věřil v ozbrojený boj, který vykazuje praktické výsledky – a takový vedl většinu života.
"Musíte rozumět jedné věci. Viděl jsem už všechno. Potkal jsem krále, královny, prezidenty, byl jsem ve světě. Viděl jsem umírat nejlepšího kamaráda. Dvakrát jsem byl těžce raněn. A věřte, že rozumím důležitosti míru. Je ovšem jedna věc, ve které nikdy neustoupím. A to je bezpečnost Izraelců," řekl Šaron deníku Guardian.
Jeho metoda mnohé odpuzovala: měl ve zvyku nejprve změnit fakta v poli, a teprve pak o nich jednat politicky, píše server iHned.cz.
"Můžete ho milovat. Můžete ho nenávidět. Ale donutí vás respektovat, kým je. Nikdo ho nemůže vinit z toho, že by neřekl jasně, zač bojuje," vystihl Šaronovu povahu pro stanici MSN Thomas Smerling, ředitel washingtonského Fóra pro izraelskou politiku.
Související
Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
před 2 hodinami
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
před 3 hodinami
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
před 3 hodinami
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
před 4 hodinami
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
před 5 hodinami
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
před 6 hodinami
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
před 6 hodinami
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
před 7 hodinami
Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát
před 8 hodinami
Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání
před 9 hodinami
Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?
před 10 hodinami
Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump
před 11 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Meteorologové naznačili, co je pravděpodobné
včera
Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák
včera
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
včera
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
včera
Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden
včera
Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan
včera
Propadák Babišovy euroskeptické koalice, hodnotí české volby v zahraničí
včera
Vojtěch chce vyjasnit pacientům, za co mohou platit u lékaře
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Zdroj: Jan Hrabě