V Iráku eskaluje napětí. Pošlete nám děla, žádá Bagdád Američany

Irácký vůdce Washingtonu seznam předložil poté, co o něm ještě v úterý telefonicky hovořil s americkým viceprezidentem Joe Bidenem. "Zbraně máme k dispozici a jsme je schopni dodat rychle," potvrdil pro list nejmenovaný americký diplomat.

Irák především ve své západní provincii Anbár čelí silnému tlaku extremistů z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která chce v oblasti vyhlásit přísné islámské právo. Tato odnož teroristické sítě Al-Káida nedávno obsadila město Fallúdža a částečné dobyla i Ramádí. Jak Málikí nicméně uvedl, nelituje, že se s americkou administrativou nedomluvil na tom, že by ještě nějací vojáci v zemi zůstali i po stažení americké armády v roce 2011.

"Od stažení amerických vojáků máme přátelské vztahy. Tyto pevné bilaterální vztahy ale neznamenají, že tady potřebujeme příslušníky americké armády," dodal irácký předseda vlády.

Spojené státy již na začátku ledna oznámily, že letos poskytnou Iráku až 60 malých průzkumných bezpilotních letounů Scan Eagle a Raven. Irák by si chtěl zakoupit i bitevní vrtulníky Apache. Toto přání ale narazilo v americkém Kongresu. Zákonodárci totiž požadují záruky, že irácké bezpečnostní složky helikoptéry nebudou používat i ke zničení politických oponentů zejména z řad sunnitské komunity.

V Iráku vládne nový Saddám 

Válka v Iráku rozhodně neskončila a situace v zemi ani zdaleka není stabilizovaná. Naopak, irácká společnost, politické elity i bezpečnostní složky jsou čím dál hlouběji rozděleny na náboženských a etnických základech. K tomu přispěla i občanská válka a rozsáhlé etnicko-sektářské násilí, které vypuklo po roce 2003 a během nějž už o život přišlo zhruba 100–200 tisíc lidí. Irácká infrastruktura se rozpadá a úroveň vzdělávání či zdravotnictví dramaticky klesá. Na případě Iráku se navíc jasně ukázalo, že odstraněním totalitního státu se situace sama o sobě nevyřeší – pokud nedojde k vytvoření funkčních institucí, výsledkem je korupční prostředí ještě rozsáhlejší než v případě předchozího režimu.

Premiér al-Málikí do svých rukou soustředil stále více moci – kromě vlády přímo kontroluje i ministerstva vnitra a obrany, ovládá části zpravodajského aparátu a úřad národní bezpečnosti. Veřejným tajemstvím je i to, že stojí za obávanými šíitskými komandy smrti odpovědnými za únosy lidí. Proto a z mnoha dalších důvodů (neústavní či protiústavní praktiky jeho spolupracovníků atd.) ho někteří Iráčané začínají označovat za nového Saddáma, uvedl server natoaktual.cz.

Specialitou mnoha iráckých politiků je také to, že se snaží trávit co možná nejvíce času mimo Irák. Když se k tomu připočítá sektářské politikaření, činí to z iráckého parlamentu v podstatě nefunkční instituci. Stejně nefunkční je i justice, která je prostoupena politickými tlaky.

Jako rozbuška k opětovnému vypuknutí občanské války tak může v Iráku sloužit celá řada událostí – od vojenského převratu přes zavraždění nějakého klíčového vůdce až po rostoucí autoritářství iráckého premiéra. Scénářů, které by mohly ohrozit budoucnost Iráku, je tedy několik. Konflikt na sebe může vzít podobu větších třenic v rámci různých šíitských uskupení či válčení o kontrolu nad státem mezi jednotlivými složkami iráckých ozbrojených sil. Závažná hrozba pochází také ze vzplanutí arabsko-kurdského konfliktu ohledně sporných území v oblasti iráckého Kurdistánu bohatých na ropu. Všechny scénáře mají jedno společné: povedou k obnovení spirály násilností mezi jednotlivými náboženskými a etnickými skupinami.