Irák na pokraji války: Islamisté obsazují města a táhnou na Bagdád

"Celý Kirkúk padl do rukou pešmergů (kurdských partyzánů). Žádné jednotky irácké armády v Kirkúku již nejsou," uvedl mluvčí kurdských rebelů Džabbar Jawar.

Kurdské milice pešmargů se daly do pohybu v reakci na úspěchy sunnitských islámských extremistů z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě napojené na teroristickou síť Al-Káida. Její bojovníci obsadili města Mosul a Tikrít, což v blízkovýchodním regionu vzedmulo vlnu paniky.

Islámský stát v Iráku a Levantě mezitím vydal prohlášení, že jeho bojovníci hodlají v nejbližších dnech zaútočit na metropoli Bagdád. Ta je vzdálená jen 150 kilometrů od Tikrítu. Situaci jim usnadňují množící se dezerce v irácké armádě, upozorňuje server trust.org.

Dnes již ISIL ovládá také město Dúluja, z něhož je od Bagdádu dělí pouhých 90 kilometrů. Jeden z místních obyvatel agentuře řekl, že ozbrojenci prošli ulicemi města a nesetkali se s odporem, po vládních silách prý nebylo ani vidu.

Oddíly pešmergů dnes přijel povzbudit ministr vlády iráckého autonomního Kurdistánu Džaafar Mustafá. Při útoku na jeho konvoj přišel o život jeden z milicionářů, Mustafá vyvázl nezraněn. Iráčtí Kurdové žijí ve třech severovýchodních provinciích Dahúk, Irbíl a Sulajmáníja. Status Kirkúku je dlouhodobým sporem Kurdů s Bagdádem, protože Kurdové chtějí i tuto oblast získat. Původně v ní žilo mnoho Kurdů, které ale minulý režim přinutil vystěhovat se a naopak do oblasti bohaté na ropu přesídlil Araby.

Premiér, který dlouhodobě čelí kritice ze strany sunnitů, požádal ve středu všechny skupiny obyvatel o podporu vládních jednotek v boji proti islamistům.

Mluvčí ISIL dnes také pohrozil, že se skupina zmocní i jihoiráckých měst Karbala a Nadžáf, jejichž svatyně patří k nejposvátnějším místům šíitského islámu.

Počet Kurdů na světě resp. na území tzv. Kurdistánu nelze přesně stanovit, odhady mluví o 28 000 000 až 36 000 000. Nejvíce z nich žije v Turecku (11 000 000 až 21 000 000 – tady se odhady liší skutečně hodně, Kurdové udávají počet 18 000 000 tureckých Kurdů, nejčastější odhad je 12 – 14 mil. tureckých Kurdů). Většinou vyznávají sunnitský islám, menšinově šiítský, v Kurdistánu přežívají kromě jiných i křesťanské diaspory.

Kurdové jsou největším národem na světě, který nemá svůj vlastní stát. Záblesk naděje na vlastní státní uspořádání Kurdům svitl mezi léty 1917 a 1920 a v Sevréské smlouvě, kdy se zcela měnila mapa osmanské říše a Orientu, ale jiskřička naděje ihned zhasla v neochotě Turecka, dále v  rozdělení mezi mandátní území (pod kontrolou Francie a Velké Británie) a následném vyhlašování státnosti Iráku a Sýrie, informuje blizkyvychod.eu.