Irák je paralyzován, džihádisté rychle postupují na Bagdád +VIDEO

Radikálové ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) dobyli podle ranních zpráv města Saadíjá a Džalavlá, stejně jako řadu vesnic v okolní horské oblasti ležící zhruba sto kilometrů severně od metropole. Server Iraq News později napsal, že na pomoc městům v Dijále se vydali kurdští milicionáři. Boje se přiblížily ke středisku Dijály městu Bákubá. Severně od něj přišlo o život šest iráckých vojáků.

ISIL drží od úterka severoirácký Mosul a také části Tikrítu. Tam dnes irácké letectvo bombardovalo mešitu. Podle iráckých zdrojů pomáhají irácké armádě Tikrít osvobodit íránští revoluční gardisté. Teherán jich do Iráku už vyslal 150 a nabídl irácké vládě dvě další brigády. Z Mosulu v předchozích dnech uprchlo na 500.000 lidí, dnes odešlo dalších asi 40.000 občanů z Tikrítu a Sámarry. Většina z nich míří do iráckého Kurdistánu, kde je bezpečno. Pro vstup ale potřebují povolení, které si musejí vyřídit a zaplatit.

Málikí odpoledne odjel do Sámarry, do níž je svolána bezpečnostní schůzka. ISIL už na Sámarru jednou tento týden zaútočila a dle agentury AFP se chystá k dalšímu útoku. Sámarra leží 110 kilometrů severně od Bagdádu a je v ní mauzoleum dvou šíitských imámů. Právě po útoku na tuto šíitskou svatyni v roce 2006 začaly tvrdé boje iráckých sunnitů proti šíitům, které trvaly dva roky.

Málikího vláda nebyla podle AP ani dnes schopna na vývoj situace zareagovat a k islamistům se začaly přidávat rovněž skupiny sunnitských stoupenců diktátora Saddáma Husajna svrženého před 11 lety, za jehož vlády byli příslušníci této menšinové sekty u moci.

Zdroj: YouTube

90% muslimů patří k hlavnímu proudu tzv. sunnitů. Druhou velkou větví jsou šíité, které najdete v Íránu, kde mají valnou většinu, ale také v Afghánistánu (zejména Hazarové v Bamiyanu) a Pákistánu (podél Karakoramské dálnice, ale také roztroušeně v celé zemi).

Sunnité považují za zdroj své víry Korán a tzv. sunnu, tedy sbírku dalších známých výroků a činů Muhammada. Po jeho náhlé smrti v roce 632 nastal boj o to, kdo dále povede muslimskou obec a získá titul chalífa. Jedním z neúspěšných kandidátů byl i Ali, Muhammadův bratranec. Jeho příznivci vytvořili opozici (a podle toho se nazývají šíité) a zvoleného chalífu Abu Bakra neuznávali. Ali se nakonec chalífou stal – ale až čtvrtým v řadě.

Po jeho násilné smrti šíité opět odmítli nového chalífu a místo toho nadále uznávali jen potomky Aliho jako pravé vůdce muslimů. Těchto potomků, imámů, bylo 11, včetně Aliho 12. Osmý imám Reza je pochován a uctíván v Mashhadu. Poslední imám Mahdí se podle pověsti skryl a v budoucnu opět povstane (s Ježíšem Kristem po boku) a povede svět k spravedlnosti a míru. Do doby jeho návratu zastupují skrytého imáma na zemi muslimští duchovní, kteří za něj vykládají Korán a vedou věřící.

Již vzhledem k okolnostem svého vzniku byli šíité v historii často sunnity pronásledováni. V posledních desetiletích narůstají konflikty mezi sunnity a šíity, nejen v Iráku, kde jsou známy i z médií, ale také v Afghánistánu a Pákistánu, v němž na několika místech byly i násilné (v Gilgitu, Karáčí a jinde), vysvětluje hedvabnastezka.cz.