Damašek - Boje mezi iráckou armádou a radikály ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) se o víkendu soustředily hlavně na město Tikrít, jehož dobytí zpět má pro vládu v Bagdádu strategický i symbolický význam. Armáda ohlásila zahájení rozsáhlé vzdušné a pozemní ofenzivy a zakrátko oznámila její první úspěchy. Podle jiných zdrojů ale povstalci mají Tikrít stále pod kontrolou. Radikálové také údajně vyhlásili na obsazených územích v Iráku a Sýrii islámský stát, do jehož čela se jako chalífa postavil vůdce organizace abú Bakr Bagdádí.
Ten se podle prohlášení radikálů stává chalífou. Chalífát, což znamená vládu chalífy, hlavy muslimské obce, vznikl po smrti proroka Mohameda v roce 632. Původně to byla náboženská instituce, ale i státní útvar, který zahrnoval veškerá území ovládaná muslimy a ve kterém se striktně uplatňovalo islámské právo šaría. Pátý a posledních chalífát, osmanský, zrušil v březnu 1924 turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk.
Mezi bojovníky takzvané svaté války získal v posledních měsících Bagdádí větší vliv než nynější vůdce teroristické sítě Al-Káida Ajmán Zavahrí. Zavahrí deset let žije na afghánsko-pákistánském pomezí a členy své organizace oslovuje prostřednictvím videa. Bagdádí naproti tomu obsazuje města, zmobilizoval množství lidí a zabíjí své odpůrce v Sýrii a Iráku.
Organizace ISIL(někdy též ISIS) vznikala během iráckého konfliktu po americké invazi v roce 2003. Tedy v době, kdy tam rostl odpor jak mezi sunnity a šíity, tak vůči Američanům. Bylo to zhruba kolem roku 2004 a 2005. ISIS vznikl v podstatě jako místní filiálka al-Káidy, ale měl vlastní agendu a později se v Sýrii dostal s "mateřskou" al-Káidou dokonce do konfliktu.
Na úspěchu, kterého ISIL v Iráku dosáhl, má podíl celá řada dalších sunnitských uskupení, v nichž ne všechna jsou nábožensky fundamentalistická. Je mezi nimi řada zneuznaných bývalých příznivců Saddámova režimu, řada členů strany Baas a další.
ISIL chce svůj "chalífát" rozšířit na celou Levantu. Tedy nejen Sýrii a Irák, ale také Jordánsko, Libanon, Izrael a části Turecka.
Obávaní radikálové v černém oblečení, s černými vlajkami a s kuklami či šátky na obličeji zavádějí podobné pořádky, jakými šokoval svět ve druhé polovině devadesátých let afghánský Tálibán. Vše se musí řídit islámem, ovšem v extrémní a přísné podobě. Kdo s tím nesouhlasí, má tři možnosti. Podvolit se, utéci nebo zemřít, píše Aktuálně.cz.
Ženy musejí chodit v nikábu, tedy oděvu, který zahaluje i tvář a nechává prostor jen pro oči. Mají rovněž nařízeno, aby neopouštěly dům, pokud to "není nutné". Zakázána je praxe gynekologů, ženy se musejí nechat vyšetřit pouze ženami.
Zákazy mají i muži. Nesmějí kouřit cigarety ani vodní dýmky a jsou jim zapovězeny "extravagantní účesy". Nesmějí se holit.
Kdo je abú Bakr Bagdádí?
Narodil se zřejmě roku 1971. Po studiu, při němž získal na univerzitě v Bagdádu doktorát z islámských studií, se připojil k rebelům, kteří začali v Iráku působit po svržení Saddáma Husajna.
Roky 2005 až 2007 prožil ve věznici v americkém táboře Bucca a odtud také pocházejí dvě jeho známé fotografie. Jeho podoba je tajemstvím i pro ty, kdo s ním sympatizují.
Členové šíitského Hizballáhu, který bojuje stejně jako ISIL v Sýrii, mu říkají Duch. Bagdádí má na tváři roušku, i když hovoří se svými nejbližšími spolupracovníky, uvedla Česká televize.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Islámský stát (IS) , Irák , Muslimové
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
před 1 hodinou
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
před 1 hodinou
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 2 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 3 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 4 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 5 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 5 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 6 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
před 8 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
Zdroj: Libor Novák