Diplomaté v Bagdádu míní, že zatím je prostor na politickou změnu

"V tento okamžik se stále zdá, že se za určitých okolností dá zachovat územní celistvost Iráku. V uplynulých týdnech byly momenty, kdy se zdálo, že se to nepodaří," poznamenala.

Po pádu severoiráckého Mosulu do rukou sunnitských vzbouřenců je podle Hybáškové v zásadě jasné, že centralistický Irák vyprojektovaný Spojenými státy po invazi a udržovaný v posledních asi 11 letech už existovat nebude. "K tomu modelu není možné se vrátit," míní velvyslankyně.

Současná reprezentace, pokud by chtěla vládnout dál, by proto musela popřít v zásadě vše, co v posledních letech hlásala. To je ale, jak uvedla diplomatka, velmi nepravděpodobné.

Právě odchod Nudžajfího, který sám z Mosulu pochází, a uvolnění pozice předsedy parlamentu pro jiného sunnitského politika, tak podle Hybáškové znamená možnost začátku řady dalších změn na vrcholu irácké mocenské pyramidy.

Málikího šíitský blok získal ve volbách na konci dubna nejvíc hlasů, k sestavení vlády ale potřebuje koaličního partnera. Na úterním ustavujícím zasedání parlamentu však poslanci nebyli schopni zvolit ani předsedu. Nyní se podle zástupkyně EU v Bagdádu zdá, že parlament se v úterý sejde znovu.

"Na rozdíl od té první tristní schůze snad zvolí předsedu, který bude schopen dát hlasovat o hlavě státu," doufá Hybášková. Výkon funkce prezidenta náleží z hlediska takzvané Národní konvence zástupci Kurdů.

"Ti zřejmě nacházejí shodu, v tento okamžik je známo několik jmen, ale myslím, že to bude rychle krystalizovat," míní diplomatka.

Klíčovým momentem pak bude výzva pro šíitský blok, aby také nabídl nové lidi, především člověka do funkce předsedy vlády. "Budou postaveni před situaci nominovat novou tvář. Takovou, která nebude představovat tu bývalou politiku," upozornila Hybášková.

Budoucí premiér tak bude muset umět akceptovat změny, které fakticky nastaly jak na sunnitském území, tak i v kurdských regionech. 

Jako velvyslankyně EU se spolu s dalšími západními diplomaty snaží Hybášková napomoci tomu, aby se problém z roviny vojenské krize vrátil na pole politiky.

"Nevyřeší se to za týden či měsíc. Tady se nic nestane za týden či měsíc. Ale politický restart může vytvořit situaci, kdy může dojít i k něčemu jinému než čistě k vojenské konfrontaci," míní vysoce postavená diplomatka.

Debata se tedy nyní vede v zásadě o určité formě federalizace Iráku, kde by jednotlivé části disponovaly také vlastní policií a dalšími ozbrojenými složkami. A bude pak zřejmě na sunnitech samotných, aby se zbavili mezinárodních islamistických bojovníků, možná s jistou pomocí centrální bagdádské moci.

Země je podle české diplomatky nyní skutečně hluboce rozdělená na šíitskou, sunnitskou a kurdskou část. Zachování Iráku jako státu je však důležité pro vývoj celé oblasti. "Dojde-li k rozpadu Iráku, nastane dominový efekt rozpadu Sýrie a asi i dalších teritorií. Se všemi důsledky posunů hranic v celé oblasti Blízkého Východu," upozornila Hybášková.

Také proto působí nynější volání prezidenta kurdské autonomie Masúda Barzáního po referendu o nezávislosti Kurdů podle velvyslankyně EU velice nepříznivě. "Nikdo nepopírá, že Kurdové mají vlastní jazyk i ekonomiku a v zásadě je to státotvorný národ a jednou ke změnám dojde," podotkla Hybášková.

Podobný vývoj ovšem podle ní vyvolává negativní reakci jak v Turecku, tak také v Íránu. Tam v důsledku kritické situace v sousední zemi posilují radikálněji naladění politici. Těžší tak začínají být například jednání o íránském jaderném programu.