Tisíce šíitů v Iráku vyslyšely ajatolláha a jdou bojovat proti ISIL

Poslanci, kteří se dosud kvůli vzájemným sporům nedokázali na novém kabinetu dohodnout, se chystají sejít opět v neděli. Mladenov irácký parlament upozornil, že pokud nevybere svého předsedu, prezidenta a premiéra, poslouží tím jen "zájmům těch, kteří chtějí rozdělit obyvatele Iráku a zničit jejich šance na život v míru a prosperitě".

Do Ramádí, které je asi 110 kilometrů západně od Bagdádu, již v pátek podle AP dorazilo asi 2500 dobrovolníků, ke kterým se dnes připojí zbývajících 1500 mužů. Armádní velení provincie Anbár, jejíž metropolí je Ramádí, uvedlo, že vojsko přepravuje dobrovolnické jednotky z Bagdádu helikoptérami.

Drtivá většina dobrovolnických sil pochází z řad šíitů, kteří tak vyslyšeli výzvy vlivného ajatolláha Alího Sistáního k obraně Iráku před fundamentalisty. IS totiž doposud až na výjimku autonomního Kurdistánu ovládl sever a západ země a přiblížil se k Bagdádu.

Nevládní organizace Human Rights Watch (HRW) dnes oznámila, že irácké vládní jednotky a také milice podporující vládu v Bagdádu v uplynulém měsíci nezákonně popravily nejméně 255 vězňů. Popravy prý byly očividnou odplatou za čistky, které provádí IS, a mohou být důkazem zločinů pro lidskosti či válečných zločinů. Popravy se podle HRW konaly v šesti iráckých městech a vesnicích v rozmezí 9. až 18. června.

Sunnité jsou muslimové, kteří po Mohamedově smrti uznali za nástupce Abú Bakra a oddělili se tak od šíitů, kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě Alího. Šiíté a sunnité tvoří dvě základní větve islámu.

Sunnité tvoří asi 90% všech muslimů. Většinu mají ve všech muslimských státech s výjimkou Iráku, Íránu, Ázerbajdžánu a Bahrajnu. Většina muslimských přistěhovanců v evropských zemích patří rovněž k této větvi.

Označení sunnité je odvozeno od arabského slova sunna (zvyk, cesta) používaného pro způsob Mohamedova života. Sunna je označována za tzv. živý Korán a hraje velkou roli pro islámské právo a etiku. Sunna je částečně uznávána i druhou hlavní islámskou větví - šíity. Ti však mají vlastní sbírky hadísů (výroky a činy Mohameda) a zahrnují do nich i jednání celé jeho rodiny a nástupců.

Rozdělení muslimů na sunnity a šíity nebylo okamžité. Za sunnity se označují ti muslimové, kteří již od roku 632 (rok 10 podle islámského kalendáře) po smrti Mohameda uznali za jeho nástupce Abú Bakra. Jejich protipólem se stali šíité (z arabského ší'at Alí – strana Alího), kteří tvrdili, že titul chalífy by měl dědičně připadnou Mohamedově rodině, konkrétně jeho zeťovi Alímu.

Alí sám proti volbě Abú Bakra protestoval, ale nepodnikal žádné kroky k uchopení moci. Nakonec se chalífou roku 656 skutečně stal, ale již 661 byl zavražděn cháridžovským povstalcem. K moci se dostala dědičná dynastie Umajjovců a islámské schizma bylo dovršeno.