Afghánci chtějí zoufale do letadel, letiště se propadlo do chaosu. Tálibán chce jednat se světem

Tálibán nechce být izolován a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím. V rozhovoru s televizí Al-Džazíra to uvedl jeden z mluvčích radikálního islamistického hnutí, které v posledních dnech přebírá kontrolu nad Afghánistánem. Mimo jiné také prohlásil, že "válka" v asijské zemi skončila a že hnutí je připraveno vést dialog o obavách zahraničních vlád.

Prohlášení přišlo poté, co bojovníci Tálibánu v posledních dnech obsazovali jednu afghánskou provinční metropoli za druhou a nakonec v neděli vstoupili i do hlavního města Kábulu.

Z něj utekl dosavadní prezident Ašraf Ghaní, následně se objevily záběry, podle kterých prezidentský palác obsadili tálibové. V metropoli zavládl chaos, snaží se z ní dostat nejen pracovníci ambasád, ale také mnozí Afghánci, kteří nechtějí žít pod vládou islamistů.

"Postupujeme se zodpovědností při každém kroku a dbáme na to, abychom měli mír se všemi... Jsme připraveni věnovat se obavám mezinárodního společenství skrze dialog," ujišťoval v novém rozhovoru mluvčí politického křídla Tálibánu.

Na Západě panují obavy zejména ohledně osudu pracovníků dosavadní mezinárodně uznávané vlády a spolupracovníků odcházejících zahraničních vojsk, jakož i o občanské svobody v Afghánistánu v případě obnovení vlády Tálibánu.

"Žádáme všechny země, aby s námi usedly (k rozhovorům) ve snaze urovnat jakékoli otázky," řekl Al-Džazíra politický mluvčí hnutí. Dva zástupci Tálibánu předtím podle agentury Reuters uvedli, že hnutí hodlá v Afghánistánu plně převzít moc a nepočítá s přechodnou vládou.

Podle nového vyjádření mluvčího ale islámští fundamentalisté nechtějí vládnout v izolaci a chtějí rozvíjet kanály komunikace se zahraničními vládami.

Hamid Karzai international airport. 16 August, 2021. pic.twitter.com/LXsAQPpFXG

— BILAL SARWARY (@bsarwary) August 15, 2021

"Válka v Afghánistánu skončila," uvedl. "Dosáhli jsme toho, o co jsme usilovali, tedy osvobození naší země a nezávislosti našeho lidu," dodal podle zpravodajské společnosti BBC.

Mezitím v Kábulu pokračoval překotný vývoj spojený s evakuací ambasád a snahou mnohých Afghánců na poslední chvíli opustit svou vlast. Klíčové je v této souvislosti kábulské mezinárodní letiště, kam podle všeho v neděli a v noci na dnešek kromě zahraničních diplomatů směřovali i někteří místní obyvatelé.

Západní média sdílela video z twitteru, které údajně ukazuje dav na ploše přímo u letadel. Televize CNN uvedla, že na letištní plochu se nahrnuly stovky lidí, svědek těchto událostí zase řekl BBC, že zoufalá snaha dostat se do některého z letadel měla rysy davové paniky.

Na letišti o víkendu vzrostlo napětí, podle americké ambasády v Kábulu se objevily zprávy o tom, že na areál mířila palba. Kvůli zajišťování bezpečnosti při evakuacích se do Kábulu vrací tisíce amerických a stovky britských vojáků, jednotky tam poslaly i další země.

Americké ministerstvo obrany v neděli schválilo nasazení dalších 1000 vojáků, na závěr logistických operací tak bude dohlížet celkem 6000 příslušníků armády USA. To je zhruba dvojnásobek počtu vojáků, které USA v Afghánistánu měly na jaře na začátku operace směřující k ukončení téměř 20 let trvající bojové mise.

Zpravodajský web Axios informuje, že Washington hodlá během dnešního dopoledne evakuovat zbývající zaměstnance svého velvyslanectví, s výjimkou těch, kteří budou nadále zpracovávat žádosti o víza. Podle informací televize CNN se vláda prezidenta Joea Bidena soustředí především na evakuaci amerických pracovníků a omezila počet letů určených pro Afghánce, kteří s vládou USA spolupracovali.

"Zanecháme tam desetitisíce lidí," komentoval vývoj zdroj Axiosu, který se účastnil nedělního jednání amerických senátorů s veliteli armády včetně nejvýše postaveného generála Marka Milleyho.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán Tálibán

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy