Afghánistán je po šesti měsících s Tálibánem bezpečnější, ale chudší

Desítky tisíc Afghánců utekly nebo byly evakuovány, včetně velké části vzdělaných elit. Bojí se buď o ekonomickou budoucnost země nebo nedostatek svobody pod hnutím, které vyznává přísný výklad islámu, píše agentura AP.

Při předchozí vládě na konci 90. let minulého století Tálibán zakázal dívkám studovat a ženám pracovat.

Dnes je to přesně šest měsíců od chvíle, kdy afghánská metropole Kábul padla do rukou Tálibánu díky náhlému a utajenému odchodu Spojenými státy podporovaného afghánského prezidenta. Převzetí kontroly islamisty předcházela měsíce dlouhá vojenská kampaň Tálibánu v ostatních provinciích, z nichž mnohé padly bez téměř jakéhokoli odporu.

Pohled na ozbrojené tálibánské bojovníky v ulicích stále děsí místní obyvatele. Do ulic se ale vrátily ženy a mnoho mladých mužů se opět obléklo do oblečení v západním stylu. Původně tento oděv vyměnili za tradiční dlouhou tuniku a volné kalhoty, které preferuje Tálibán.

Na rozdíl od 90. let nyní islamisté dovolují některým ženám pracovat. Vrátily se například na ministerstva školství a zdravotnictví nebo na mezinárodní letiště v Kábulu, kde nezřídka působí po boku mužů. Stále ale čekají na návrat k práci na ostatních ministerstvech. Při ekonomické krizi zanikly tisíce pracovních míst a ženy to zasáhlo nejvíce.

Tálibán zakročil proti demonstracím na podporu ženských práv i proti novinářům. Minulý týden nakrátko zadržel i dva zahraniční novináře spolupracující s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Dívky na prvním stupni základních škol chodí na výuku, ale ty ve vyšších stupních vzdělávání ve většině země do tříd stále nesmí. Tálibán slíbil, že se vzdělání do konce března dočkají všechny dívky. Postupně se otevírají vysoké školy; soukromé univerzity a další soukromá vzdělávací zařízení se nezavřely vůbec.

Chudoba se prohlubuje. I ti, kdo mají peníze, se k nim jen těžko dostávají. Fronty před bankami jsou dlouhé a lidé čekají hodiny, někdy i dny, aby si vybrali maximální možnou částku 200 dolarů (4300 korun) týdně.

Po dobytí Kábulu zahraniční země zmrazily afghánský majetek v zahraničí v hodnotě více než devět miliard dolarů (193 miliard korun). Americký prezident Joe Biden minulý týden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance rozdělil mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001.

Afghánci napříč politickým spektrem příkaz ostře kritizovali a Spojené státy obvinili, že si přivlastňují afghánské peníze. Proti Bidenovi a jeho podpisu dnes v Kábulu protestovalo okolo 3000 lidí, někteří z nich Bidena na transparentech nazývali "světovým zločincem roku 2022".

"Afghánci s 11. zářím nijak nesouvisí," psalo se na jednom z transparentů. "Styďte se pane Bidene, zabíjíte nás, bombardujete nás a teď kradete naše peníze," stálo na dalším.