Americká armáda se stáhla z Afghánistánu již z více než 90 procent

Americká armáda dnes oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Odsun USA ze země je tak podle médií téměř hotov již dva měsíce před původně oznámeným termínem, který prezident Joe Biden stanovil na 11. září.

Podle afghánské armády přitom Američané v pátek opustili afghánskou leteckou základnu Bagrám uprostřed noci a bez toho, že by předem informovali místní vojáky. Kvůli územním ziskům povstalců z hnutí Tálibán na severu země pak některé země uzavírají svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf, naposledy takový krok dnes ohlásil Berlín.

Bílý dům v pátek informoval, že hodlá stažení z Afghánistánu dokončit do konce srpna, nicméně podle oznámení Pentagonu v zemi již nyní zůstává jen hrstka amerických vojáků. Původně stanovený termín 11. září připadá na 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do Afghánistánu původně podnikly a začaly tím svůj dosud nejdelší ozbrojený konflikt.

V Bagrámu se nachází mimo jiné vězení, kde je údajně až 5000 vězňů z řad radikálního hnutí Tálibán, poznamenal server BBC. Afghánský generál Asadulláh Kohistání, jenž nyní základně velí, očekává, že povstalci, kteří v poslední době zaznamenávají vojenské úspěchy, na Bagrám brzy zaútočí.

Američané podle Kohistáního opustili Bagrám v pátek 2. července v 03:00 místního času (00:30 SELČ), přičemž afghánská armáda se to prý dozvěděla až o několik hodin později. Spojené státy v pátek sdělily, že základnu uvolnily a předaly místním jednotkám. Bagrám byl opěrným bodem USA a amerických spojenců při jejich ofenzívě proti islamistickému hnutí Tálibán a teroristické síti Al-Káida po útocích z 11. září 2001.

Svého času na základně bydlely desítky tisíc vojáků, kteří měli k dispozici bazény, kina, lázně i prodejny rychlého občerstvení. Armáda Spojených států za sebou nechala podle Kohistáního 3,5 milionů různých věcí - včetně desítek tisíc lahví vody, jídla v polotovarech, tisíců civilních automobilů, byť mnoho z nich bez klíčů, a stovek obrněných vozidel. Američané si odvezli těžké zbraně a určitou munici odpálili, afghánské armádě nechali lehčí zbraně, dodal generál.

Do 20 minut po americkém odchodu zhasla elektřina a základna se propadla do temnoty, popsal agentuře AP jeden z afghánských vojáků, podle nějž to bylo jako signál pro rabující, kteří Bagrám začali plenit. Řada věcí ze základny prý skončila na nedalekých šrotištích nebo v obchodech se zbožím z druhé ruky. Mluvčí americké armády v Afghánistánu Sonny Leggett agenturu AP v odpovědi na dotaz týkající se nočního stažení odkázal na dřívější prohlášení - v něm stálo, že americké jednotky koordinovaly odchod z různých základen s afghánskými představiteli.

Kohistání nyní podle BBC velí zhruba 3000 mužům. Reportérům na základně přitom sdělil, že už teď dostává zprávy o bojovnících Tálibánu, kteří se pohybují v okolních venkovských oblastech. "Je to velký rozdíl, pokud se porovnáváme s Američany," prohlásil afghánský generál. "Ale v rámci našich možností (...) se snažíme dělat to nejlepší," dodal.

V neděli se na 1000 afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil uchýlilo před rychle postupujícím Tálibánem do Tádžikistánu, což vyvolalo obavy, zda bude afghánská armáda schopna odvrátit další postup islamistů. Do sousední země odešly už dříve stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v takovém rozsahu, uvedla agentura Reuters. Dnes bezpečnostní poradce afghánského prezidenta Hamdulláh Mohíb prohlásil, že se muži vrátí do vlasti, aby se znovu zapojili do boje s Tálibánem. Jak a kdy se tak stane, neupřesnil. Do služby se podle něj už vrátilo dalších 2300 vojáků, kteří dříve opustili své pozice napříč Afghánistánem.

Tádžikistán v reakci na poslední vývoj událostí v Afghánistánu nařídil mobilizaci 20.000 záložníků, kteří mají pomoci zvýšit ostrahu na hranicích. Moskva, která má v Tádžikistánu velkou vojenskou základnu, prohlásila, že v případě potřeby pomůže hranici stabilizovat, uvedla agentura Reuters. Podle západních bezpečnostních představitelů obsadili povstalci přes 100 okresů v Afghánistánu. Tálibán ovšem tvrdí, že kontroluje více než 200 okresů ve 34 provinciích, což je více než polovina země. Mohíb prohlásil, že afghánské bezpečnostní složky získaly zpět 14 okresů.

Kvůli rozmachu Tálibánu podle informací médií uzavřelo několik zemí svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf na severu země. Naposledy to dnes oznámilo Německo; podle místních diplomatů krok souvisí s odchodem německých vojáků z Afghánistánu, z nichž poslední opustili zemi minulý týden. Svoje úřady zavřelo také Rusko a Turecko. Uzbekistán, Tádžikistán, Indie a Pákistán omezily činnost svých konzulátů.

Související

Ilustrační foto

Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí

Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.
Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

Více souvisejících

Afghanistán Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 1 hodinou

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 1 hodinou

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 3 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 5 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

včera

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

včera

Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal novou předpověď počasí na nadcházející týden, která slibuje velmi proměnlivý ráz. První polovina týdne přinese znatelné ochlazení a dešťové srážky, zatímco během víkendu se teploty začnou opět pomalu vracet k letním hodnotám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy