Americká armáda se stáhla z Afghánistánu již z více než 90 procent

Americká armáda dnes oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Odsun USA ze země je tak podle médií téměř hotov již dva měsíce před původně oznámeným termínem, který prezident Joe Biden stanovil na 11. září.

Podle afghánské armády přitom Američané v pátek opustili afghánskou leteckou základnu Bagrám uprostřed noci a bez toho, že by předem informovali místní vojáky. Kvůli územním ziskům povstalců z hnutí Tálibán na severu země pak některé země uzavírají svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf, naposledy takový krok dnes ohlásil Berlín.

Bílý dům v pátek informoval, že hodlá stažení z Afghánistánu dokončit do konce srpna, nicméně podle oznámení Pentagonu v zemi již nyní zůstává jen hrstka amerických vojáků. Původně stanovený termín 11. září připadá na 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do Afghánistánu původně podnikly a začaly tím svůj dosud nejdelší ozbrojený konflikt.

V Bagrámu se nachází mimo jiné vězení, kde je údajně až 5000 vězňů z řad radikálního hnutí Tálibán, poznamenal server BBC. Afghánský generál Asadulláh Kohistání, jenž nyní základně velí, očekává, že povstalci, kteří v poslední době zaznamenávají vojenské úspěchy, na Bagrám brzy zaútočí.

Američané podle Kohistáního opustili Bagrám v pátek 2. července v 03:00 místního času (00:30 SELČ), přičemž afghánská armáda se to prý dozvěděla až o několik hodin později. Spojené státy v pátek sdělily, že základnu uvolnily a předaly místním jednotkám. Bagrám byl opěrným bodem USA a amerických spojenců při jejich ofenzívě proti islamistickému hnutí Tálibán a teroristické síti Al-Káida po útocích z 11. září 2001.

Svého času na základně bydlely desítky tisíc vojáků, kteří měli k dispozici bazény, kina, lázně i prodejny rychlého občerstvení. Armáda Spojených států za sebou nechala podle Kohistáního 3,5 milionů různých věcí - včetně desítek tisíc lahví vody, jídla v polotovarech, tisíců civilních automobilů, byť mnoho z nich bez klíčů, a stovek obrněných vozidel. Američané si odvezli těžké zbraně a určitou munici odpálili, afghánské armádě nechali lehčí zbraně, dodal generál.

Do 20 minut po americkém odchodu zhasla elektřina a základna se propadla do temnoty, popsal agentuře AP jeden z afghánských vojáků, podle nějž to bylo jako signál pro rabující, kteří Bagrám začali plenit. Řada věcí ze základny prý skončila na nedalekých šrotištích nebo v obchodech se zbožím z druhé ruky. Mluvčí americké armády v Afghánistánu Sonny Leggett agenturu AP v odpovědi na dotaz týkající se nočního stažení odkázal na dřívější prohlášení - v něm stálo, že americké jednotky koordinovaly odchod z různých základen s afghánskými představiteli.

Kohistání nyní podle BBC velí zhruba 3000 mužům. Reportérům na základně přitom sdělil, že už teď dostává zprávy o bojovnících Tálibánu, kteří se pohybují v okolních venkovských oblastech. "Je to velký rozdíl, pokud se porovnáváme s Američany," prohlásil afghánský generál. "Ale v rámci našich možností (...) se snažíme dělat to nejlepší," dodal.

V neděli se na 1000 afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil uchýlilo před rychle postupujícím Tálibánem do Tádžikistánu, což vyvolalo obavy, zda bude afghánská armáda schopna odvrátit další postup islamistů. Do sousední země odešly už dříve stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v takovém rozsahu, uvedla agentura Reuters. Dnes bezpečnostní poradce afghánského prezidenta Hamdulláh Mohíb prohlásil, že se muži vrátí do vlasti, aby se znovu zapojili do boje s Tálibánem. Jak a kdy se tak stane, neupřesnil. Do služby se podle něj už vrátilo dalších 2300 vojáků, kteří dříve opustili své pozice napříč Afghánistánem.

Tádžikistán v reakci na poslední vývoj událostí v Afghánistánu nařídil mobilizaci 20.000 záložníků, kteří mají pomoci zvýšit ostrahu na hranicích. Moskva, která má v Tádžikistánu velkou vojenskou základnu, prohlásila, že v případě potřeby pomůže hranici stabilizovat, uvedla agentura Reuters. Podle západních bezpečnostních představitelů obsadili povstalci přes 100 okresů v Afghánistánu. Tálibán ovšem tvrdí, že kontroluje více než 200 okresů ve 34 provinciích, což je více než polovina země. Mohíb prohlásil, že afghánské bezpečnostní složky získaly zpět 14 okresů.

Kvůli rozmachu Tálibánu podle informací médií uzavřelo několik zemí svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf na severu země. Naposledy to dnes oznámilo Německo; podle místních diplomatů krok souvisí s odchodem německých vojáků z Afghánistánu, z nichž poslední opustili zemi minulý týden. Svoje úřady zavřelo také Rusko a Turecko. Uzbekistán, Tádžikistán, Indie a Pákistán omezily činnost svých konzulátů.

Související

Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.
Ilustrační foto

Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí

Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.

Více souvisejících

Afghanistán Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj

Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy