V Afghánistánu je stále 250.000 Afghánců s nárokem na zvláštní americké vízum. To je příliš velký počet na to, aby je USA stačily evakuovat do 31. srpna, což je nejzazší termín odchodu Američanů z Afghánistánu. Deník The New York Times napsal, že i kdyby se podařilo udržet současnou rychlost evakuací 20.000 lidí denně, celá skupina se z Afghánistánu nedostane.
Radikální hnutí Tálibán ovládl 15. srpna Kábul a od té doby se snaží z Afghánistánu dostat cizinci i afghánští spolupracovníci západních misí s rodinami. Dosud USA evakuovaly 82.300 lidí, nejnověji evakuaci ohrožuje specifická hrozba teroristického útoku na kábulském letišti.
Na zvláštní americké vízum mají nárok tlumočníci, poradci a další Afghánci, kteří během dvaceti let působení USA v Afghánistánu spolupracovali s americkou vládou nebo s americkými organizacemi. Nárok na vízum mají také rodinní příslušníci těchto lidí, protože panuje obava ze msty Tálibánu.
USA ale neoznámily, kolik těchto lidí je stále v Afghánistánu. NYT napsal, že je nemožné získat přesné údaje. Odhad o 250.000 Afgháncích, kteří jsou stále v zemi, je založen na zprávách o zaměstnanosti v Afghánistánu, jež ročně zveřejňovalo ministerstvo obrany. Existují i jiné odhady, podle nichž má nárok na víza 100.000 až 300.000 lidí. Jeden výpočet dokonce hovoří o milionu Afghánců, kteří jsou stále v zemi a mají nárok na zvláštní vízum.
K odhadům počtu Afghánců s nárokem na vízum se používaly zprávy ministerstva obrany o počtu zaměstnaných Afghánců, o délce jejich kontraktů a odhadované velikosti jejich rodin. Zařazení mohou být do dvou vízových programů - jeden předpokládá udělení zvláštních víz tlumočníkům, poradcům a překladatelům, kteří pracovali pro americké velvyslanectví a americkou armádu, druhý je určen těm, kdo pracovali pro americké organizace a na projektech podporovaných USA.
Do těchto vízových programů se nedostane mnoho Afghánců, kterým hrozí msta Tálibánu, protože pracovali s afghánskou vládou a armádou, byli aktivisty nebo patří k náboženským menšinám. Mezinárodní záchranný výbor (IRC) odhaduje, že s institucemi USA spolupracovalo na 300.000 Afghánců.
Americký prezident Joe Biden v úterý řekl, že chce všechny zbývající americké vojáky z Afghánistánu stáhnout do 31. srpna, i když dodal, že termín lze upravit. Bez vojáků evakuace nebudou možné. V USA podle NYT mnoho představitelů pochybuje, že se do té doby podaří evakuaci dokončit. Z Afghánistánu se zatím dostalo 4500 amerických občanů a jejich rodinných příslušníků, 1500 Američanů je stále v zemi.
Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena USA evakuují co nejvíc afghánských spojenců a všichni, kdo chtějí odejít, by měli dostat možnost tak učinit. Tálibán slíbil, že lidem s právem na evakuaci zajistí volný průchod i po vypršení srpnové lhůty. V úterý ale hnutí oznámilo, že nebude k letišti pouštět Afghánce.
Dnes nečekaně američtí diplomaté v Kábulu vyzvali americké občany, aby okamžitě opustili vstupy na letiště, protože hrozí teroristický útok. Podle bezpečnostního zdroje citovaného stanicí CNN jde o "velmi specifickou hrozbu" útoku křídla Islámského státu působícího v Afghánistánu, které chce zaútočit na dav v letištním prostoru.
Související
Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
Afghanistán , USA (Spojené státy americké) , The New York Times
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě