Izrael zostřuje opatření proti koronaviru. Nakažených přibývá, Netanjahu čelí kritice

Izrael kvůli přibývajícímu počtu nakažených novým typem koronaviru zpřísnil pro nadcházející víkend opatření proti šíření nákazy. Lidé budou moci opouštět domovy, zavřené ale zůstanou obchody, nákupní střediska, bazény, kadeřnictví a kosmetické salony, zoologické zahrady, muzea či turistické atrakce, uvedla dnes v prohlášení izraelská vláda. Opozice kabinet obvinila, že rozhoduje chaoticky a bez důkladných epidemiologických podkladů.

Agentura Reuters poznamenala, že mezi Izraelci narůstá hněv kvůli tomu, jak si úřady v boji proti covidu-10 vedou.

Omezení začnou platit dnes odpoledne a skončí v neděli ráno. Neděle je v Izraeli pracovním dnem. Není vyloučeno, že za týden by o víkendu mohl být v zemi zaveden zákaz vycházení, informují místní média. K tomu ale vláda potřebuje souhlas parlamentu.

Nejen o víkendech, ale i po ostatní dny se ve vnitřních prostorách nebude smět sejít více než deset lidí, venku pak 20. Restaurace také budou moci prodávat jen jídlo k odnosu s sebou, informuje The Times of Israel.

The Cabinet decided on the following restrictions – which were approved as an order to amend and uphold the validity of "Emergency Regulations (Restricted Activity) -- on the recommendation of the Health Ministry and the National Security Council >>https://t.co/3iNrxJdiLG

— PM of Israel (@IsraeliPM) July 17, 2020

Majitelé podniků to hodlají ignorovat. Otevřou prý navzdory zákazu a odmítají vyhodit už připravené zásoby. "Je naší povinností chránit své podnikání, i když se tím staneme zločinci proti své vůli," napsali v prohlášení.

Vláda k rozhodnutí dospěla po nočním jednání, přičemž úřady hlásily nových 1832 nakažených za minulý den a tři mrtvé. "Celý národ se snaží porozumět těm víkendovým opatřením, a není toho schopen. Celý národ chce pochopit, proč se rozhoduje v noci a bez podkladů, a neumí to. Celá země chce vědět, proč ministři ignorují epidemiology a ekonomy, kteří říkají, že je to naprostý zmatek, a nedaří se to," napsal opoziční politik Jair Lapid na twitteru. Podle něj je ve vládě chaos a lidé jí přestali věřit. Lapid prosazuje jmenování odborníka, který bude situaci řídit, čemuž se brání premiér Benjamin Netanjahu i ministr zdravotnictví Juli Edelstein.

הממשלה המנותקת הזו יצאה מדעתה. מדינה שלמה מנסה להבין את ההנחיות לסוף השבוע, ולא מצליחה. מדינה שלמה מנסה להבין למה מקבלים החלטות באמצע הלילה בלי שום נתונים, ולא מצליחה. מדינה שלמה מנסה להבין למה מתעלמים מרופאים וכלכלנים שאומרים שמדובר בטירוף מערכות ולא מצליחה.

— יאיר לפיד - Yair Lapid (@yairlapid) July 17, 2020

Další opoziční poslanec Avigdor Lieberman řekl, že vláda dělá "podivná rozhodnutí" a řídí věci amatérsky. "Nemá údaje o zdrojích infekce a když je má, nebere na ně ohled," řekl. Podle něj kabinet vyvolává paniku, utrácí zbytečně peníze, aby utlumil protesty, a pak vyhlašuje omezení bez přesného prostudování údajů.

Vládní postup se nelíbí ani odborníkům. Hagaj Levine, který řídí svaz lékařů, řekl, že nařízení zavřít od příštího týdne pláže je nesmyslné, protože virus se zřejmě šíří ve vnitřních prostorách.

Prvního vrcholu epidemie dosáhl Izrael na přelomu března a dubna, kdy denně přibývalo několik set, respektive až 700, potvrzených případů denně. Koncem dubna se situace výrazně zlepšila a vláda začala omezení postupně uvolňovat. Už koncem dubna se otevřely malé obchody či kadeřnictví, v květnu se otevřely školy a koncem května i restaurace. V posledních týdnech případů znovu rychle přibývá a odborníci kritizují vládu za to, že jednala ukvapeně. Zároveň podle nich nepodnikla nutné kroky k tomu, aby se nákaza po uvolnění restrikcí nevrátila. Rychle narůstá počet lidí se závažným průběhem onemocnění i počet zemřelých.

Průzkum Izraelského institutu pro demokracii ukázal, že jen 29,5 procenta lidí má vůči premiérovi Benjaminu Netanjahuovi důvěru co do přístupu ke krizi vyvolané covidem-19. Po březnové celostátní karanténě se nezaměstnanost v zemi vyšplhala na 21 procent. Netanjahu sice přišel s řadou opatření na oživení ekonomiky, některé z nich se ale staly terčem kritiky kvůli tomu, že jsou neefektivní.

V Izraeli, který má zhruba devět milionů obyvatel, se koronavirem nakazilo přes 46.000 lidí, 384 z nich zemřelo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila americká Univerzita Johnse Hopkinse.

Írán kvůli koronaviru opět zpřísní restrikce

Teheránské úřady kvůli rychlému nárůstu počtu nových případů koronaviru obnoví část opatření, která už v minulosti zrušily. Mluvčí ministerstva zdravotnictví dnes řekl, že kromě jiného musí od soboty třetina státních úředníků pracovat z domova, bude zakázáno shromažďování a uzavřou se kavárny i čajovny.

Írán za uplynulý den zaznamenal 2400 nově nakažených a 180 úmrtí v souvislosti s komplikacemi onemocnění covid-19. V zemi se od začátku pandemie nakazilo 269.440 lidí a 13.791 jich zemřelo.

Obnova omezení se bude týkat i sportovních akcí, konat se budou moci jen fotbalové zápasy první ligy.

Írán uvolnil předchozí omezení koncem května, úřady ale nepřestávaly upozorňovat, že virus se stále šíří a že to lidé neberou vážně. V Teheránu se porušoval i zákaz nošení roušek v prostředcích hromadné dopravy.

Související

Izraelská armáda

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.
Izraelská armáda

Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně

Válečný konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách a zdá se, že se otevírá nová, pozemní fronta. Intenzivní vlny náletů v posledních hodinách zasáhly desítky vojenských pozic, pohraničních stanovišť a policejních základen podél severní hranice Íránu s Irákem. Podle analytiků jde o systematickou přípravu na mobilizaci kurdských bojovníků, kteří by mohli do Íránu vniknout z iráckého území pod leteckým krytím Spojených států.

Více souvisejících

Izrael Benjamin Netanjahu průzkumy Restaurace Írán Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

před 7 hodinami

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

před 8 hodinami

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

před 11 hodinami

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci statisíců Libanonců

Izraelská armáda vydala rozsáhlý příkaz k evakuaci, který se týká celého jižního předměstí Bejrútu, známého jako Dahíja. Tato oblast je považována za baštu hnutí Hizballáh a odhady počtu jejích obyvatel se pohybují mezi 300 000 až 700 000 lidmi. Podle dostupných informací jde o vůbec první případ, kdy izraelské obranné síly (IDF) nařídily útěk obyvatelům takto rozsáhlých částí libanonského hlavního města; dříve se příkazy týkaly pouze konkrétních budov určených k náletu.

včera

Poslanecká sněmovna

Vládní poslanci vlepili políček spravedlnosti. Sněmovna nevydala Babiše ani Okamuru ke stíhání

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek rozhodla, že nevydá premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru z SPD k trestnímu stíhání. Dolní komora tak vyhověla doporučení mandátového a imunitního výboru, který navrhl obě žádosti policie zamítnout. Pro zachování imunity obou vrcholných politiků hlasovalo 104 přítomných vládních poslanců, čímž koalice tvořená subjekty ANO, SPD a Motoristé sobě využila svou pohodlnou většinu 108 hlasů.

včera

Nicholas Merrick

Babišova vláda má problém. Trumpův muž tvrdě zkritizoval Česko, stane se jednou z nejhorších zemí v NATO

Americký velvyslanec Nicholas Merrick vystoupil na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ s neobvykle přímočarým projevem, ve kterém podrobil kritice současný přístup České republiky k financování vlastní obrany. V úvodu sice ocenil vysokou úroveň vzájemných vztahů a podporu, kterou Praha projevuje Washingtonu, zároveň však zdůraznil, že v dnešní nebezpečné době nelze bezpečnost považovat za automatickou a vyžaduje konkrétní investice.

včera

Těžba ropy

Ceny ropy na světových trzích dál prudce rostou. Zklidnění situace zatím nehrozí

Ceny ropy na světových trzích pokračují v prudkém růstu, protože eskalující konflikt mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé nevykazuje žádné známky zklidnění. Brent si připsal více než 3 % a obchoduje se nad 84 dolary za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 4,5 % na 78 dolarů. Jedná se již o pátou seanci růstu v řadě, přičemž trhy reagují na vážné narušení dodávek i dopravy.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Íránské drony zaútočily v Ázerbájdžánu. Alijev slibuje odvetu, uvedl armádu do stavu nejvyšší pohotovosti

Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev ve čtvrtek svolal mimořádné bezpečnostní zasedání v reakci na nedávný útok bezpilotních letounů v oblasti Nachičevanu. Během svého projevu zdůraznil, že země nebude tolerovat žádné formy agrese a jakákoli nepřátelská síla pocítí plnou moc ázerbájdžánské „železné pěsti“. Tento incident vyvolal v Baku vlnu rozhořčení a vedl k okamžitému zpřísnění vojenských opatření na hranicích.

včera

ANO Babiše a Okamuru ke stíhání nevydá. Porušuje vlastní kodex, tepe koalici opozice

Jednání Poslanecké sněmovny o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání se proměnilo v ostrou debatu o základech právního státu a morálce politiků. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan ve svém vystoupení varoval před nebezpečím populismu, jehož skutečným obsahem je podle něj pokrytectví. Uvedl, že populisté těží z hrané lidovosti, ale ve chvíli, kdy se jich týká spravedlnost, neváhají využít imunitu, kterou běžní občané k dispozici nemají. Babišovi vzkázal, že jeho odmítavý postoj k vydání je pouze projevem nervozity, slabosti a strachu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy