Jak silný je ve skutečnosti Írán? Analytik vyvrací zažitou představu

Žádný Alexandr Veliký

Toto tvrzení může být překvapivé pro mnoho Američanů, kterým samozvaní experti v televizi, tisku a think tancích do úmoru opakují, jakou hrozbu představuje Írán pro svět, poukazuje DePetris.

"Při poslouchání (amerického) ministra zahraničí Mikea Pompea vám lze odpustit přesvědčení, že Íránce dělí jen pár let od toho, aby se prohnali celým Blízkým východem, podobně jako táhl Alexandr Veliký na asijském kontinentu," píše analytik. Odkazuje na nedávné Pompeovo tvrzení, že Írán působí v pěti zemích, které líčil jako vzdálené kolonie přijímající přímé rozkazy od tisíce kilometrů vzdálených ajatolláhů.

Dovedeno do extrému, moderní Írán je vnímán jako Perská říše 21. století, vojenská mocnost, která pouze vyčkává, než rychle uchvátí území a vztyčí své vlajky na Blízkém východě, uvádí DePetris. Deklaruje, že realita je velmi odlišná.

"Írán není dvoumetrový obr, jak je často líčen," pokračuje analytik. Vysvětluje, že země nedisponuje tvrdou silou, bohatstvím, partnery ani schopností provádět jakákoliv kouzla a navzdory pozornosti a zdrojům, které Washington Teheránu věnuje, je Írán druhořadá, byť paranoidní mocnost.

Američtí představitelé tropí povyk okolo Íránských revolučních gard, a to z pochopitelných důvodů, připouští DePetris. Poukazuje, že jejich velitel, generál Kásim Sulejmaní je lstivý a efektivní velitel a schopný vojenský stratég a podřízené jednotky Quds operující v zahraničí zachránily syrského autoritáře Bašára Asada před osudem Muammara Kaddáfího.

Íránské revoluční gardy mají na rukou americkou krev, dodávají zbraně, finance a výbušniny ši'ítským milicím v Iráku a Tálibánu v Afghánistánu, přiznává analytik. Dodává, že Libanonský Hizballáh, palestinští militanti v Gaze a Húsiové v Jemenu by dnes zdaleka nebyli tak silní, pokud by do jejich kapes neproudily íránské peníze.

A ačkoliv závěry ohledně nedávného útoku bezpilotních letounů na saúdskoarabskou ropnou rafinerii zatím nejsou k dispozici, existuje podle DePetrise velká šance, že revoluční gardy se na akci Íránské nějakým způsobem podílely.

Íránská armáda? Vtip

"Ale zbytek íránské armády je skořápka. Její konvenční schopnosti jsou vtip a budí vše, jen ne strach," zdůrazňuje analytik. Připomíná, že íránské letectvo je obstarožním reliktem obroušeným americkými sankcemi a odříznutým od západních technologií, používá techniku ze 70. let, která není pro případ přímého konfliktu příliš spolehlivá, a ačkoliv Írán představil loni údajně vlastní letoun čtvrté generace, šlo o verzi amerického stroje F-5 ze 70. let.      

To samé platí o íránském námořnictvu složeném z malých plavidel, která by v případě války byla smetana z hladiny, deklaruje DePetris. Podotýká, že Írán ve srovnání se svými rivaly investuje do námořnictva výrazně skromněji, až osminásobně méně oproti zemím Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, čehož si jsou íránští představitelé vědomi, a proto se zaměřují na asymetrické bojové prostředky v první linii obrany.

Skvěle si nevede ani íránská ekonomika, jelikož HDP země dosahuje 454 miliard dolarů, což je méně než například u amerického státu Georgia, uvádí analytik. Doplňuje, že řečí čísel dosahuje íránský HDP 2 % toho amerického a největší rivalové Teheránu v regionu - Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty - mají dvojnásobný ekonomický výkon, o čemž si za stávající situace může Írán nechat pouze zdát.

"To nejsou znaky rostoucí velmoci na Blízkém východě, ale spíše země zápolící s výstavbou moderní armády, přitáhnutím vrcholných talentů a stabilizací své měny," píše DePetris. Danou skutečností nechce omlouvat íránské jednání či zlehčovat hrozbu, kterou země představuje pro své sousedy - závažný útok na saúdskoarabskou rafinerii Abkajk ostatně demonstroval schopnost Teheránu odpovědět na maximální nátlak vlastním maximálním nátlakem.

Washington by přesto měl začít vnímat Írán, jaký skutečně je, nabádá analytik. Konstatuje, že jde o režim, který spíše využívá chyby svých protivníků než tradiční vojenskou a ekonomickou sílu.