NÁZOR - V horečné debatě o možné vojenské konfrontaci v Perském zálivu cosi zapadá, konstatuje Daniel R. DePetris v komentáři pro server National Interest. Podle analytika z think tanku Defense Priorities je to skutečnost, že Írán je mnohem slabší a méně děsivý, než se chce špičkám ve Washingtonu věřit.
Žádný Alexandr Veliký
Toto tvrzení může být překvapivé pro mnoho Američanů, kterým samozvaní experti v televizi, tisku a think tancích do úmoru opakují, jakou hrozbu představuje Írán pro svět, poukazuje DePetris.
"Při poslouchání (amerického) ministra zahraničí Mikea Pompea vám lze odpustit přesvědčení, že Íránce dělí jen pár let od toho, aby se prohnali celým Blízkým východem, podobně jako táhl Alexandr Veliký na asijském kontinentu," píše analytik. Odkazuje na nedávné Pompeovo tvrzení, že Írán působí v pěti zemích, které líčil jako vzdálené kolonie přijímající přímé rozkazy od tisíce kilometrů vzdálených ajatolláhů.
Dovedeno do extrému, moderní Írán je vnímán jako Perská říše 21. století, vojenská mocnost, která pouze vyčkává, než rychle uchvátí území a vztyčí své vlajky na Blízkém východě, uvádí DePetris. Deklaruje, že realita je velmi odlišná.
"Írán není dvoumetrový obr, jak je často líčen," pokračuje analytik. Vysvětluje, že země nedisponuje tvrdou silou, bohatstvím, partnery ani schopností provádět jakákoliv kouzla a navzdory pozornosti a zdrojům, které Washington Teheránu věnuje, je Írán druhořadá, byť paranoidní mocnost.
Američtí představitelé tropí povyk okolo Íránských revolučních gard, a to z pochopitelných důvodů, připouští DePetris. Poukazuje, že jejich velitel, generál Kásim Sulejmaní je lstivý a efektivní velitel a schopný vojenský stratég a podřízené jednotky Quds operující v zahraničí zachránily syrského autoritáře Bašára Asada před osudem Muammara Kaddáfího.
Íránské revoluční gardy mají na rukou americkou krev, dodávají zbraně, finance a výbušniny ši'ítským milicím v Iráku a Tálibánu v Afghánistánu, přiznává analytik. Dodává, že Libanonský Hizballáh, palestinští militanti v Gaze a Húsiové v Jemenu by dnes zdaleka nebyli tak silní, pokud by do jejich kapes neproudily íránské peníze.
A ačkoliv závěry ohledně nedávného útoku bezpilotních letounů na saúdskoarabskou ropnou rafinerii zatím nejsou k dispozici, existuje podle DePetrise velká šance, že revoluční gardy se na akci Íránské nějakým způsobem podílely.
Íránská armáda? Vtip
"Ale zbytek íránské armády je skořápka. Její konvenční schopnosti jsou vtip a budí vše, jen ne strach," zdůrazňuje analytik. Připomíná, že íránské letectvo je obstarožním reliktem obroušeným americkými sankcemi a odříznutým od západních technologií, používá techniku ze 70. let, která není pro případ přímého konfliktu příliš spolehlivá, a ačkoliv Írán představil loni údajně vlastní letoun čtvrté generace, šlo o verzi amerického stroje F-5 ze 70. let.
To samé platí o íránském námořnictvu složeném z malých plavidel, která by v případě války byla smetana z hladiny, deklaruje DePetris. Podotýká, že Írán ve srovnání se svými rivaly investuje do námořnictva výrazně skromněji, až osminásobně méně oproti zemím Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu, čehož si jsou íránští představitelé vědomi, a proto se zaměřují na asymetrické bojové prostředky v první linii obrany.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Skvěle si nevede ani íránská ekonomika, jelikož HDP země dosahuje 454 miliard dolarů, což je méně než například u amerického státu Georgia, uvádí analytik. Doplňuje, že řečí čísel dosahuje íránský HDP 2 % toho amerického a největší rivalové Teheránu v regionu - Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty - mají dvojnásobný ekonomický výkon, o čemž si za stávající situace může Írán nechat pouze zdát.
"To nejsou znaky rostoucí velmoci na Blízkém východě, ale spíše země zápolící s výstavbou moderní armády, přitáhnutím vrcholných talentů a stabilizací své měny," píše DePetris. Danou skutečností nechce omlouvat íránské jednání či zlehčovat hrozbu, kterou země představuje pro své sousedy - závažný útok na saúdskoarabskou rafinerii Abkajk ostatně demonstroval schopnost Teheránu odpovědět na maximální nátlak vlastním maximálním nátlakem.
Washington by přesto měl začít vnímat Írán, jaký skutečně je, nabádá analytik. Konstatuje, že jde o režim, který spíše využívá chyby svých protivníků než tradiční vojenskou a ekonomickou sílu.
Související
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
Válka USA s Íránem se blíží ke konci, začali jsme jednat, tvrdí Trump. Teherán to popřel
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
před 1 hodinou
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
před 1 hodinou
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
před 2 hodinami
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
před 3 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
včera
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
včera
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
včera
Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury
včera
Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu
včera
Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje
včera
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
včera
Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku
včera
Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO
včera
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
včera
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
včera
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
včera
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
včera
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
včera
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
včera
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
Odborníci Organizace spojených národů dospěli k závěru, že mají důvodné podezření ze spáchání válečných zločinů ze strany Spojených států během dvou úderů v Íránu, při nichž zemřelo nejméně 177 civilistů. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní zjišťovací mise pro Írán vedly únorové raketové útoky na základní školu ve městě Mínáb a na sportovní komplex v Lámerdu k vysokým ztrátám na lidských životech a k rozsáhlým škodám na civilní infrastruktuře.
Zdroj: Libor Novák