Manipulace s naivními Američany? Politolog mluví o debaklu na Blízkém východě

Nulové výsledky

Bez ohledu na to, zda na severu Sýrie vydrží příměří - Turecko jej označuje za pouhou pauzu ve své vojenské operaci -, americký prezident Donald Trump umožnil Turecku poslat vojáky do sousední země, což vedlo o opuštění tamních Kurdů a posílení syrského prezidenta Bašára Asada, ruského prezidenta Vladimira Putina a Íránu, deklaruje politolog.  

Trump se na jednu stranu sklonil před tureckou vůlí, ale zároveň otrávil vztahy Spojených států s Tureckem, na zemi uvalil sankce a hrozí "totálním zničením" turecké ekonomiky, poukazuje Zakaria. Dodává, že americká armáda musela vybombardovat vlastní sklady zbraní, aby nepadly do nepovolaných rukou, a vzdušnou cestou evakuovat své vojáky před postupem jednotek Turecka, spojence z NATO.

"Spojenci Washingtonu v regionu jsou krokem zaskočeni, republikáni ve Washingtonu - běžně otrocky podporující svého prezidenta - jej tvrdě odsuzují a američtí vojáci vyjadřují hluboký odpor vůči zradě Kurdů," píše komentátor. Připomíná, že Trump sice 9. října nabádal svůj turecký protějšek Recepa Tayyipa Erdoğana, aby v Sýrii neútočil, ale učinil to prostřednictvím dopisu, který byl tak špatně naformulovaný, že jej mnozí zpočátku považovali za parodii a Erdoğan jej nevzal v potaz.

Trumpovy kroky v Sýrii jsou součástí blízkovýchodní politiky, která podle amerického diplomata Martina Indyka působí naprostý zmatek, uvádí Zakaria. Podotýká, že Indyk, který zastával snad všechny významné pozice v americké diplomacii týkající se Blízkého východu, v článku pro server Foreign Affairs popsal, jak se Trumpova administrativa postupně rozešla s veškerými experty na region, zvrátila dlouhodobou americkou politiku a věřila, že její postup bez potřebných znalostí přinese nové výsledky.

"Ve skutečnosti (Trumpova administrativa) téměř nechápe, jak Blízký východ v reálu funguje, a tak její břídilské snahy vedou celkovému neúspěchu. Stejně jako mnohdy v minulosti cyničtí místní manipulují s neznalým outsiderem a prosazují osobní cíle na úkor naivních Američanů," cituje politolog Indyka.

Za tři roky v úřadě Trump nemůže vykázat žádné výsledky svého zadržování Íránu a šíření míru na Blízkém východě, odkazuje na diplomatovu kritiku Zakaria. Dodává, že místo toho Trumpova politika přiživila konflikt mezi Íránem a Izraelem, znepřátelila si Palestince, podpořila nekonečnou válku v Jemenu a možná nadobro rozdělila Radu pro spolupráci v Perském zálivu.

Vítězství kuráže nad rozumem

Trumpova politika vůči Sýrii se jeví jako mimořádně nesourodá, ale ve skutečnosti je součástí jeho obecně impulzivního jednání, domnívá se politolog. Připomíná, že v případě Severní Koreje americký prezident chtěl k jejím břehům poslat tři letadlové lodě a vyhrožoval "ohněm a zlobou, jaké svět ještě neviděl", aby o pár měsíců později zasedl k jednacímu stolu s Kim Čong-unem, kterého vychvaluje a tvrdí, že se do něj zamiloval.   

Šéf Bílého domu také odvolal společná americko-jihokorejská vojenská cvičení - údajně kvůli jejich ceně - a je zřejmě ochoten stáhnout z Jižní Koreje americké vojáky, poukazuje komentátor. Dodává, že jeho románek s Kimem se zřejmě zadrhnul, protože KLDR na tyto ústupky nikdy adekvátně nezareagovala.

Podobně hodnotí Zakaria Trumpovu politiku vůči Íránu. Připomíná, že prezident nedbal na své ministry zahraničí a obrany, vypověděl smlouvu o íránském jaderném programu, prostřednictvím sankcí vystupňoval nátlak na Teherán a označil tamní Revoluční gardy za teroristickou organizaci.

Írán odpověděl porušením jistých omezení na svůj jaderný výzkum a agresivními akcemi na Blízkém východě - sestřelem amerického dronu, útoky na ropné tankery v Perském zálivu a úderem na saúdskoarabskou ropnou rafinerii, konstatuje komentátor. Doplňuje, že Trump, konfrontován s tímto vývojem, odmítl vojenskou reakci a dokonce koketoval s možností setkat se s íránským prezidentem, nicméně napětí nadále roste a řešení není v dohledu.

"Známkou Trumpovy zahraniční politiky je odpor vůči expertům a profesionálům a nedostatek zájmů o minulost či předchozí politiku," pokračuje politolog. Připomíná, že Trump na dotaz, s kým se jako prezident hodlá radit o zahraniční politice, který dostal během své předvolební kampaně, odpověděl, že především sám se sebou.

Trumpova politika, které jsme svědky od Ukrajiny po Blízký východ, je důsledkem vítězství kuráže nad rozumem, emocí nad chytrostí a osobních ambicí nad zájmy země, deklaruje Zakaria. Podotýká, že v posledních týdnech se začínají bouřit experti, kterým došla s tímto zmatkem trpělivost.

Při pohledu na syrský debakl si politolog vybavuje spisovatel F. S. Fitzgeralda, který ve svém románu Valký Gatsby popsal dvě bohaté, arogantní a intelektuálně pochybné postavy takto: "Byli to bezstarostní lidé. Tom a Daisy rozbíjeli věci a bytosti a potom se stáhli do svých peněz nebo do své nekonečné bezohlednosti nebo co to bylo, co je drželo pohromadě, a nechali ostatní, aby dali do pořádku zmatek, který oni natropili."