Největší krize Trumpova prezidentství. Proč hrozí válka?

Závažná eskalace

Pak ovšem přišel Trumpem nařízený nálet, který zabil zřejmě nejdůležitějšího velitele na Blízkém východě, íránského generála Kásima Sulejmáního, poukazuje profesor. Odkazuje na tvrzení vojenského historika Maxe Boota, že Spojené státy nezabily vojenského vůdce cizí země od roku 1943, kdy sestřelily letoun přepravující japonského admirála Isoroku Jamamota, který naplánoval útok na Pearl Harbor.  

Jde o závažnou eskalaci dlouho rostoucí konfrontace mezi Spojenými státy a Íránem, jelikož Sulejmání byl prakticky velitelem íránských ozbrojených sil, konstatuje Bergen. Dodává, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chámeneí vyzval k odvetě za Sulejmáního smrt a s ohledem na fakt, že íránští spojenci působí na Blízkém východě od Libanonu po Irák a od Sýrie po Jemen, se tato hrozba musí brát vážně, vezmeme-li navíc v potaz vojenský a raketový potenciál země.  

"Ve skutečnosti v pátek Spojené státy vyzvaly k okamžité evakuaci všechny americké občany z Iráku," pokračuje odborník. Domnívá se, že Trump nyní čelí zřejmě nejvážnější zahraničněpolitické krizi svého prezidentství, kterou částečně sám vytvořil.

Nemusíte se zabývat válkami na Blízkém východě, ale tyto války si vás najdou, parafrázuje analytik slova Lva Trockého. Upozorňuje, že Trump není první americký prezident, který zjistil, jak těžké je plně vyvést Spojené státy z tohoto regionu.

Jimmy Carter čelil krizi rukojmí na americké ambasádě v Teheránu, které přispěla k tomu, že neobhájil mandát, konstatuje profesor. Doplňuje, že Ronald Reagan se stáhl z Libanonu poté, co při útoku, který zorganizoval Írán podporovaný Hizballáh v Bejrútu v roce 1983, přišlo o život 241 amerických vojáků.  

Reaganovo prezidentství ale málem ukončila aféra Írán-Contras, v rámci které Spojené státy dodaly Teheránu zbraně výměnou za propuštění amerických a evropských rukojmí zadržovaných Hizballáhem, poukazuje expert. Dodává, že George H. W. Bush zase odpověděl v obsazení Kuvajtu vojsky Saddáma Husajna v roce 1990, když se zdálo, že ohrožuje i sousední Saúdskou Arábii, vysláním stovek tisíc vojáků, kteří Saddáma z Kuvajtu vyhnali.

Během prezidentství Billa Clintona došlo k vzestupu al-Káidy a útoku na dvě americké ambasády v Africe, při kterých v roce 1998 přišlo o život více než 200 lidí, rekapituluje profesor. Připomíná, že o 2 roky později zmíněná teroristická organizace zaútočila na loď USS Cole v Jemenu a zabila 17 amerických námořníků.

Útoky z 11. září 2001 jsou jednou z největších událostí v amerických dějinách a v jejich důsledku George W. Bush zahájil válku proti al-Káidě a Tálibánu, kterou doplnil o dva roky později rozhodnutím zaútočit na Irák, uvádí Bergen. Podotýká, že Barack Obama proti tomu dramaticky vystupňoval utajovaný program CIA, který pomocí dronů likvidoval představitele al-Káidy v Pákistánu a Jemenu.

Hrozí válka, kterou nikdo nechce

Obama v roce 2011 nařídil stažení amerických jednotek z Iráku, ale o tři roky později na brány Bagdádu klepal Islámský stát a prezident do země opět vyslal tisíce vojáků, aby s touto teroristickou armádou bojovaly, nastiňuje analytik. Domnívá se, že Trumpovým instinktem bylo stáhnout se z Blízkého východu, ale jako všichni američtí prezidenti za poslední čtyři dekády je opět zatahován zpět.

"Ve skutečnosti Trump sám k této krizi přispěl odstoupením od dohody o íránském jaderném programu," deklaruje odborník. Připomíná, že loni v říjnu vypovídal v americkém senátu bývalý Trumpův ministr obrany Jim Mattis, který přiznal, že Teherán dohodu dodržoval a že dohoda byla v zájmu bezpečnosti USA.

Trump ale uplynulé dva roky označuje smlouvu za "nejhorší dohodu vůbec", v roce 2018 ji vypověděl a uvalil na Írán nové sankce, které zdevastovaly tamní ekonomiku a přispěly k rozsáhlým demonstracím proti režimu, rekapituluje Bergen. Dodává, že Teherán následně loni v červenci oznámil, že se již nebude řídit ustanovením smlouvy, která mu zakazovala obohacovat uran nad 3,67 %, a posune se na 4,5 %.

Stále jde o dlouho cestu k 90 %, které jsou nutné ke konstrukci jaderné zbraně, ale jedná se o krok k oživení íránského zbrojního jaderného programu, který Trump dle svých slov nikdy nepřipustí, upozorňuje profesor. Poukazuje, že od června Teherán realizuje odvetu mnoha způsoby - sestřelil americký průzkumný dron, pravděpodobně stál za útoky na jednu z nejdůležitějších světových ropných rafinerií v Saúdské Arábii i útoky na americké základy v Iráku, které podnikají místní Íránem zaštítěné milice.

"Nyní Spojené státy a Írán stojí na pokraji války, kterou ani jedna strana nechce, ale Írán zřejmě cítí, že musí na zabití Sulejmáního smysluplně odpovědět," píše expert. Shrnuje, že obě strany tak postoupily na další příčku pomyslného eskalačního žebříku vedoucího k širšímu konfliktu.