Obávanou americkou zbraň nezískal ani Izrael. Politolog prozradil důvod

Americké zbraně v izraelských rukou

Pravděpodobně nejzřetelnějším příkladem americko-izraelské spolupráce ve vojenské oblasti je přitom izraelská verze jiného původně amerického bojového letounu, Lockheed Martin F-35 Lightning II, upozorňuje Larson. Dodává, že Izrael může jako jediný stá světa tento stroj modifikovat tak, aby lépe vyhovoval jeho potřebám pro blízkovýchodní podmínky.

Kromě letecké platformy F-35 provozuje Izrael i velký počet dalších amerických letounů, poukazuje politolog. Odkazuje na informace zbrojovky Lockheed Martin, že Izrael získal od poloviny 90. let – kdy začal vykupovat přebytečné letouny amerických vzdušných sil – na tři stovky strojů F-16, čímž se stal druhým největším provozovatelem těchto letadel na světě, hned po americkém letectvu.

„Vezmeme-li v potaz tak úzkou vojenskou spolupráci mezi Spojenými státy (a Izraelem) jak v technologii, tak při společných cvičeních, proč (Izraelci) nemohou dosáhnout na tolik ceněnou platformu F-22, zřejmě nejhůře radarem zachytitelné letadlo, které kdy vzniklo?“ ptá se odborník.

Nejnepozorovatelnější pták na obloze

Stroje Lockheed Martin F-22 Raptor provozují výhradně vzdušné síly Spojených států, nastiňuje politolog. Dodává, že jde zřejmě nejpokročilejší pilotovaný bojový letoun, přičemž je hůře odhalitelný než F-35 Lightning II, který je dodáván mnoha americkým spojencům v Evropě, Asii a na Blízkém východě, především pak Japonsku a Izraeli.

Stroj F-22 byl původně určen k boji s arzenálem vzdušných sil Sovětského svazu, vysvětluje Larson. Doplňuje, že proto letoun využívá poslední poznatky technologie stealth, aby snížil možnost detekce ze strany nepřátelských radarů.

Stejně tak je F-22 osazen motory s vektorováním tahu, což mu dává vysoké manévrovací schopnosti, konstatuje expert. Připomíná, že stroj disponuje také vícenásobně jištěnou avionikou a dokáže zobrazovat informace z palubních i externích senzorů na jediném displeji pro vedení bojové činnosti.

Export strojů F-22 zakázal tzv. Obeyho dodatek, vysvětluje politolog. Poukazuje, že americký kongresman David Obey se v 90. letech obával, že některé z citlivých a tajných technologií vyvíjených v programu F-22 mohou být odhaleny a okopírovány nepřáteli Spojených států, pokud by byl letoun uvolněn pro vývoz.

Obey se bál především o unikátní stealth vlastnosti letounu, podotýká Larson. Vysvětluje, že kongresman předložil svůj dodatek v roce 1998 k zákonu o prostředcích amerického ministerstva obrany.

 „Žádné z prostředků, které vyčleňuje tento zákon, nesmějí být použity ke schválení licence či prodeje pokročilého taktického stíhače F-22 jakékoliv zahraniční vládě,“ cituje politolog plné znění stručného dodatku.  

Zpět v Sovětském svazu

Během vývoje letounu F-22 americké vzdušné síly původně předpokládaly, že si koupí enormní počet – 750 – těchto stíhaček, připomíná Larson. Dodává, že dnes mají ale pouhých 187 kusů.

Namísto Obeyho dodatku totiž celý program zkomplikovala absence skutečné hrozby, proti které by mohl být letoun F-22 nasazen, upozorňuje odborník. Vyzdvihuje fakt, že F-22 byl navržen tak, aby čelil pokročilým bojovým letounům někdejšího Sovětského svazu.

„S rozpadem Sovětského svazu a momentální unipolaritou Spojených států zde zkrátka nebylo třeba tak pokročilého stíhače,“ uzavírá Larson.