Turecko druhým dnem pokračovalo ve vojenské operaci na severovýchodě Sýrie, jejímž cílem je podle Ankary vyčistit oblast od teroristů, za něž Turecko označuje kurdské milice, a vytvořit tam podél turecké hranice 30 kilometrů široký bezpečnostní pás pro syrské uprchlíky z Turecka.
Ofenzivu, kvůli níž od středy opustilo domovy už na 60.000 lidí, mnohé země, včetně ČR, odsoudily. Kritika se snáší i na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který před invazí stáhl z oblasti americké vojáky. Podle některých Kurdy zradil a dělá z USA nespolehlivého partnera.
Trump je kvůli tomuto kroku pod palbou kritiky i doma, a to nejen od opozičních demokratů. Například republikánský senátor Lindsey Graham řekl, že vláda USA "hanebně opustila" Kurdy, kteří pomohli v Sýrii porazit teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Tisíce bojovníků IS jsou nyní v táborech hlídaných Kurdy a kvůli turecké invazi proto panují obavy, že zajatci se v chaosu bojů dostanou na svobodu a obnoví boje.
Podle arabsko-kurdské koalice SDF, jejíž páteří jsou kurdské milice YPG, Turci dnes zasáhli ve městě Kámišlí část věznice s velkým počtem zajatců z IS. Do bojů se chystá zasáhnout část syrské opozice, kterou podporuje v syrské občanské válce Ankara.
Více než desítka humanitárních organizací dnes ve společném prohlášení varovala, že bez pomoci se mohou kvůli turecké invazi ocitnout na severovýchodě Sýrie brzy desetitisíce lidí. Obavy z ohrožení civilistů dnes vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zabila armáda od středy 174 kurdských bojovníků. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřely při turecké invazi už nejméně tři desítky lidí, z toho asi 10 civilistů. Podle Ankary zemřeli po ostřelování kurdskými milicemi na tureckém území u hranic se Sýrií čtyři lidé, včetně devítiměsíčního dítěte.
Kvůli postupu Ankary si některé země předvolaly turecké velvyslance, aby mu tlumočily svůj nesouhlas. To učinila například Francie či Itálie, která vyzvala Turecko, aby boje okamžitě zastavilo. Evropská komise označila ofenzivu za další překážku v mírovém procesu v Sýrii a Londýn vyzval ke zdrženlivosti. Rusko chce prosadit dialog mezi syrskou a tureckou vládou, Írán vyzval Turecko, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo.
Česká republika se podle premiéra Andreje Babiše ztotožnila s postojem EU, která turecký postup odsoudila. Babiš novinářům dnes řekl, že je zásadně proti vojenskému zásahu. Uvedl též, že Evropa byla v řešení tohoto problému málo akční a s Erdoganem její představitelé nekomunikovali.
Erdogan na zahraniční kritiku reagoval opět pohrůžkou, že pošle syrské uprchlíky do Evropy. "Pokud Evropa definuje operaci v Sýrii jako invazi, pak můžeme otevřít dveře a poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků k vám," řekl.
Trump, který je obviňován, že ponechal na holičkách kurdské spojence z bojů proti IS, se hájí tím, že motivem Kurdů v boji proti teroristům bylo území. Řekl také, že Kurdové nepomáhali USA tam, kde to neodpovídalo kurdským zájmům, a jako příklad uvedl vylodění spojenců v Normandii za druhé světové války nebo boje amerických vojáků v Afghánistánu či v Tichomoří. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo odmítl tvrzení, že USA stažením svých vojáků z postů na severu Sýrie daly Turecku zelenou. Obavy Turecka o bezpečnost jižní hranice považuje za oprávněné.
Podle náměstka syrského ministra zahraničí Fajsala Mikdáda daly syrské kurdské milice svým separatismem Ankaře záminku k narušení suverenity Sýrie. Syrská státní agentura SANA citovala nejmenovaný oficiální zdroj ze syrského ministerstva zahraničí, podle něhož se Damašek bude turecké agresi bránit všemi legálními prostředky.
Ankara podobně jako v minulých dvou ofenzivách, jež od roku 2016 vedla proti syrským Kurdům, zahájila výpady proti novinářům a uživatelům sociálních sítí za údajné šíření nepravdivých zpráv. Novinář opoziční platformy BirGün skončil ve vězení.
Související
Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU
Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák