Turecko druhým dnem pokračovalo ve vojenské operaci na severovýchodě Sýrie, jejímž cílem je podle Ankary vyčistit oblast od teroristů, za něž Turecko označuje kurdské milice, a vytvořit tam podél turecké hranice 30 kilometrů široký bezpečnostní pás pro syrské uprchlíky z Turecka.
Ofenzivu, kvůli níž od středy opustilo domovy už na 60.000 lidí, mnohé země, včetně ČR, odsoudily. Kritika se snáší i na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který před invazí stáhl z oblasti americké vojáky. Podle některých Kurdy zradil a dělá z USA nespolehlivého partnera.
Trump je kvůli tomuto kroku pod palbou kritiky i doma, a to nejen od opozičních demokratů. Například republikánský senátor Lindsey Graham řekl, že vláda USA "hanebně opustila" Kurdy, kteří pomohli v Sýrii porazit teroristickou organizaci Islámský stát (IS). Tisíce bojovníků IS jsou nyní v táborech hlídaných Kurdy a kvůli turecké invazi proto panují obavy, že zajatci se v chaosu bojů dostanou na svobodu a obnoví boje.
Podle arabsko-kurdské koalice SDF, jejíž páteří jsou kurdské milice YPG, Turci dnes zasáhli ve městě Kámišlí část věznice s velkým počtem zajatců z IS. Do bojů se chystá zasáhnout část syrské opozice, kterou podporuje v syrské občanské válce Ankara.
Více než desítka humanitárních organizací dnes ve společném prohlášení varovala, že bez pomoci se mohou kvůli turecké invazi ocitnout na severovýchodě Sýrie brzy desetitisíce lidí. Obavy z ohrožení civilistů dnes vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zabila armáda od středy 174 kurdských bojovníků. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřely při turecké invazi už nejméně tři desítky lidí, z toho asi 10 civilistů. Podle Ankary zemřeli po ostřelování kurdskými milicemi na tureckém území u hranic se Sýrií čtyři lidé, včetně devítiměsíčního dítěte.
Kvůli postupu Ankary si některé země předvolaly turecké velvyslance, aby mu tlumočily svůj nesouhlas. To učinila například Francie či Itálie, která vyzvala Turecko, aby boje okamžitě zastavilo. Evropská komise označila ofenzivu za další překážku v mírovém procesu v Sýrii a Londýn vyzval ke zdrženlivosti. Rusko chce prosadit dialog mezi syrskou a tureckou vládou, Írán vyzval Turecko, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo.
Česká republika se podle premiéra Andreje Babiše ztotožnila s postojem EU, která turecký postup odsoudila. Babiš novinářům dnes řekl, že je zásadně proti vojenskému zásahu. Uvedl též, že Evropa byla v řešení tohoto problému málo akční a s Erdoganem její představitelé nekomunikovali.
Erdogan na zahraniční kritiku reagoval opět pohrůžkou, že pošle syrské uprchlíky do Evropy. "Pokud Evropa definuje operaci v Sýrii jako invazi, pak můžeme otevřít dveře a poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků k vám," řekl.
Trump, který je obviňován, že ponechal na holičkách kurdské spojence z bojů proti IS, se hájí tím, že motivem Kurdů v boji proti teroristům bylo území. Řekl také, že Kurdové nepomáhali USA tam, kde to neodpovídalo kurdským zájmům, a jako příklad uvedl vylodění spojenců v Normandii za druhé světové války nebo boje amerických vojáků v Afghánistánu či v Tichomoří. Šéf americké diplomacie Mike Pompeo odmítl tvrzení, že USA stažením svých vojáků z postů na severu Sýrie daly Turecku zelenou. Obavy Turecka o bezpečnost jižní hranice považuje za oprávněné.
Podle náměstka syrského ministra zahraničí Fajsala Mikdáda daly syrské kurdské milice svým separatismem Ankaře záminku k narušení suverenity Sýrie. Syrská státní agentura SANA citovala nejmenovaný oficiální zdroj ze syrského ministerstva zahraničí, podle něhož se Damašek bude turecké agresi bránit všemi legálními prostředky.
Ankara podobně jako v minulých dvou ofenzivách, jež od roku 2016 vedla proti syrským Kurdům, zahájila výpady proti novinářům a uživatelům sociálních sítí za údajné šíření nepravdivých zpráv. Novinář opoziční platformy BirGün skončil ve vězení.
Související
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 2 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 3 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 5 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 6 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 7 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 8 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Zdroj: Libor Novák