Soudce, spisovatel i vězeň. Kdo jsou lídři Tálibánu?

Hajbatulláh Achúndzáda - vůdce Tálibánu

Asi šedesátiletý mulla Hajbatulláh Achúndzáda je vůdcem Tálibánu od května 2016, kdy nahradil Muhammada Mansúra, který zahynul při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu.

Do té doby byl málo znám, podle některých zdrojů se spíše zabýval právními a náboženskými otázkami než vojenskými. Podle analytiků byla dříve jeho role v čele hnutí spíše symbolická, ale v posledních letech se mu podařilo sjednotit do té doby roztříštěné hnutí.

V neděli Achúndzáda zopakoval, že je "rozhodně pro politické urovnání" v Afghánistánu.

Syn muslimského učence a Paštun z jihoafghánského Kandaháru, kolébky Tálibánu v zemi, odešel s rodinou po sovětské invazi do Afghánistánu v roce 1979 do pákistánské Kvéty, kde se dál vzdělával. Později byl zapojen do odporu proti sovětské armádě v Afghánistánu a od roku 1996 se podílel na vládě Tálibánu v zemi. Působil například jako náboženský instruktor v muslimské škole v Kandaháru a později byl soudcem v tálibánských "šaríatských" soudech.

O náboženských otázkách se s ním radili i vůdci Tálibánu, mulla Umar i Mansúr.

Po americké invazi do země v roce 2001 žil údajně dál na jihu Afghánistánu.

Získal si přízeň šéfa teroristické islamistické Al-Káidy Egypťana Ajmána Zavahrího (nástupce Usámy bin Ládina), který Achúndzádu nazval "emírem věřících".

Napsal několik knih.

Abdal Ghání Baradar - jeden ze zakladatelů hnutí

Třiapadesátiletý mulla Baradar vedl loni mírová jednání Tálibánu a USA v Kataru, spekuluje se, že by se mohl stát novým lídrem Afghánistánu.

Na začátku 90. let stál u vzniku Tálibánu, důležitou roli ale zřejmě začal hrát až po jeho svržení americko-britskou invazí v roce 2001. Patřil k velitelům Tálibánu v oblasti Kábulu a působil také v Herátu na západě země. Jeho manželkou je údajně sestra bývalého tálibánského vůdce mully Umara, tato informace ale není jednoznačně potvrzená.

V roce 2009 poskytl přes e-mail rozhovor americkému týdeníku Newsweek. Uvedl v něm, že mír v Afghánistánu je možný, jen když odejdou všechna zahraniční vojska. O rok později ho pákistánská tajná služba ISI při operaci na svém území zajala. Baradar pak strávil osm let ve vězení, propuštěn byl na americkou žádost.

Později byl jmenován šéfem politického oddělení Tálibánu se sídlem v Kataru.

Při jednáních mezi USA a Tálibánem v Kataru loni v únoru vedl delegaci Tálibánu a podepsal za hnutí mírovou dohodu, která byla základem pro stažení vojsk USA a dalších zemí Severoatlantické aliance z Afghánistánu.

Život rodáku z jihoafghánské provincie Uzurgán, který vyrostl v Kandaháru, změnila sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979, zapojil se do bojů proti Sovětům, údajně bojoval po boku mully Umara, pozdějšího vůdce Tálibánu.

Siradžuddín Hakkání - šéf militantní sítě Hakkání

Islamistická síť Hakkání, kterou založil otec nynějšího šéfa sítě Džalaluddín Hakkání, známý již svým bojem proti sovětské okupaci, je na Tálibán napojena a po jeho boku v minulých letech bojovala proti vládním silám i vojákům Severoatlantické aliance. Siradžuddín Hakkání by měl být nyní zástupcem šéfa Tálibánu.

Síť Hakkání, která byla založena v 70. letech 20. století, má podle odhadů až 15.000 bojovníků a udržuje těsné vztahy s Tálibánem i Al-Káidou. V době sovětské okupace Afghánistánu se tento klan vyzbrojil s vydatnou podporou americké a pákistánské špionáže.

Síť je známá svou nezávislostí, Tálibán ji údajně pověřil boji v horách na východě země

Podle agentury Reuters se jedná o jednu z nejmocnějších a nejobávanějších povstaleckých skupin v Afghánistánu. Na svědomí má řadu pumových a dalších útoků na afghánské a zahraniční vojáky z posledních let. Podle USA se jedná o teroristické hnutí.

V roce 2014 například vyměnil Washington pětici vězňů z amerického Guantánama za vojáka Boweho Bergdahla, kterého unesla a věznila právě síť Hakkání. Bergdahl během svého nasazení v Afghánistánu navíc dezertoval.

Siradžuddín Hakkání, který se narodil v 70. letech v Afghánistánu či Pákistánu, je vůdcem sítě od roku 2018.

Muhammad Jakúb - syn zesnulého vůdce Tálibánu mully Muhammada Umara

Asi třicetiletý mulla Jakúb je šéfem mocné vojenské komise Tálibánu, která rozhoduje o strategii a taktice bojů proti vládním silám.

Kvůli svým vazbám na otce, který byl ikonickou postavou hnutí, si Jakúb zachovává značný vliv. Podle některých dalších zdrojů je ale jeho vliv spíše symbolický.

Paštun Jakúb studoval v pákistánském Karáčí, měl by být druhým zástupcem šéfa hnutí po Hakkáním.

Letos server International Business Times napsal, že hnutí Tálibán v roce 2020 získalo 1,6 miliardy dolarů, které podstatně přispěly k jeho válečnému úsilí v Afghánistánu. Měly pocházet zejména z obchodu s drogami, z těžby surovin i z darů. A zdroje příjmů Tálibánu měl odhalit právě mulla Jakúb.