Jak zastavit íránský jaderný program? Historik nedoporučuje silové řešení

NÁZOR - Je to téměř rok, kdy americký nálet u Bagdádu zabil generála Kásima Solejmáního, velitele íránských jednotek Kuds, připomíná Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik z think tanku Council on Foreign Relations konstatuje, že důsledky útoku - respektive jejich absence - by nás měly vést k obezřetnosti při hodnocení dopadů páteční likvidace předního íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha, k níž došlo nedaleko Teheránu.

Predikce se nenaplnily

Jestřábi, jako například bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton, vyjadřovali v lednu naději, že Solejmáního smrt přinutí Írán omezit regionální agresi a možná spustí "změnu režimu v Teheránu", poukazuje historik. Podotýká, že mnozí kritici Trumpovy administrativy naopak vyjadřovali obavy, že generálova smrt může celý region vtáhnout do války.

"Žádná z těchto predikcí se nenaplnila," deklaruje odborník. Konstatuje, že íránská odveta se omezila na pár desítek raket vypálených na dvě americké základny v Iráku, které - ať záměrně či shodou okolností - nezabily žádného amerického vojáka, což alespoň krátkodobě uspokojilo Írán a oběma stranám umožnilo vyhnout se další eskalaci.

Neexistuje ale žádný důkaz, že Solejmáního smrt omezila íránské regionální záměry, jelikož zabitého velitele zkrátka nahradil generál Ismail Ghání a jednotky Kuds nadále operují v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu, kde je jejich vliv dominantní, upozorňuje Boot. Doplňuje, že Ghání nedávno navštívil Irák, aby tamní íránské spojence instruoval k zastavení veškerých provokací po dobu, kdy Trump během svých posledních dnů v úřadu omezuje počty amerických vojáků v zemi.

Tato "rada", resp. rozkaz, je v zásadě dodržována, ačkoliv minulý týden došlo k raketovému útoku na tzv. zelenou zónu v Bagdádu, který si ale nevyžádal žádné oběti, uvádí autor komentáře. Tvrdí, že Solejmáního smrt přinesla palcové titulky, ale reálně příliš nezměnila, přičemž to samé očekává v případě zabití Fachrízádeha, byť Teherán hrozí pomstou "uzurpátorskému sionistickému režimu".

Trump sice rychle sdílel tweet zkušeného izraelského novináře Yossiho Melmana, že vědcova smrt je "velkou psychologickou a odbornou ranou Íránu", ale pokud by si přečet celý článek, který vyšel v deníku Haaretz, zjistil by, že Melman i tak soudí, že Teherán najde jiného vědce, který je stejně nadaný jako zabitý Fachrízádeh, konstatuje historik. S tím naprosto souhlasí a očekává, že Fachrízádehova smrt nebude fatální ranou pro íránský jaderný program, stejně jako by během druhé světové války neskončil americký projekt Manhattan, kdyby zemřel jeho vedoucí Robert Oppenheimer, k němuž byl Fachrízádeh občas přirovnáván.

Jedinou možností je nová dohoda

"Íránský jaderný program je rozsáhlá, byrokratická organizace, která dokáže snadno přežít konec jakéhokoliv vedoucího," varuje Boot. Odkazuje také na hojné spekulace, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil atentát ve snaze sabotovat pokusy nastupující americké administrativy prezidenta Joe Bidena obnovit dohodu o íránském jaderném programu, kterou Netanjahu rázně odmítá.

Podle někdejšího amerického diplomata Marka Fitze neměl atentát oslabit vojenský potenciál Íránu, ale právě diplomacii, upozorňuje historik. Nezpochybňuje tento názor, ale dodává, že předchozí vlna likvidace čtyř íránských jaderných vědců v letech 2010-2012 naopak diplomatickému řešení pomohla, protože v kombinaci s tvrdými mezinárodními sankcemi a americko-izraelskými kybernetickými útoky na íránská jaderná zařízení vytvořila na Teherán nátlak, který v roce 2015 vedl k diplomatickému průlomu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Někdejší ředitel CIA Michael Hayden sdělil izraelským médiím, že smrt uvedených vědců výrazně ovlivnila íránský jaderný program a poškodila jej ve třech směrech - ztrátou vědomostí zabitých, velkými průtahy způsobenými potřebou zlepšit opatření proti průniku západních rozvědek a odchodem dalších zkušených vědců, kteří se obávali stejného osudu, uvádí Boot. Pokud by Fachrízádehova smrt vytvořila dodatečný tlak na Írán a vedla k dohodě mezi tamním režimem a Bidenovou administrativou, která zahrnuje mnoho osob, jež stály u předchozí dohody, považoval by to za ironický kolotoč osudu.  

Sice to může být poslední věc, o kterou Netanjahu či Trump stojí, ale právě diplomatický průlom je k zastavení íránského jaderného programu nezbytný, tvrdí historik. Deklaruje, že uplynulé roky nám ukázaly, že Írán dokáže vyvíjet jaderné zbraně bez ohledu na počet zabitých vědců, počet centrifug vyřazených z provozu kyberútoky i ekonomické škody napáchané sankcemi.

"Od chvíle, kdy Trump v roce 2018 pošetile odstoupil od jaderné dohody, přestože ji Teherán dodržoval, Írán zvýšil osminásobně zásoby obohaceného uranu. Ani nálety by íránský program nezlikvidovaly, ale riskovaly by regionální výbuch," píše Boot. Íránský jaderný program podle něj může zastavit pouze nová dohoda, a proto doufá - v zájmu Izraele, Spojených států i celého světa -, že smrt Fachrízádeha spíše usnadní, nikoliv zkomplikuje diplomatická jednání.  

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán jaderný výzkum Kásem Solejmání Izrael

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy