Jak zastavit íránský jaderný program? Historik nedoporučuje silové řešení

NÁZOR - Je to téměř rok, kdy americký nálet u Bagdádu zabil generála Kásima Solejmáního, velitele íránských jednotek Kuds, připomíná Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik z think tanku Council on Foreign Relations konstatuje, že důsledky útoku - respektive jejich absence - by nás měly vést k obezřetnosti při hodnocení dopadů páteční likvidace předního íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha, k níž došlo nedaleko Teheránu.

Predikce se nenaplnily

Jestřábi, jako například bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton, vyjadřovali v lednu naději, že Solejmáního smrt přinutí Írán omezit regionální agresi a možná spustí "změnu režimu v Teheránu", poukazuje historik. Podotýká, že mnozí kritici Trumpovy administrativy naopak vyjadřovali obavy, že generálova smrt může celý region vtáhnout do války.

"Žádná z těchto predikcí se nenaplnila," deklaruje odborník. Konstatuje, že íránská odveta se omezila na pár desítek raket vypálených na dvě americké základny v Iráku, které - ať záměrně či shodou okolností - nezabily žádného amerického vojáka, což alespoň krátkodobě uspokojilo Írán a oběma stranám umožnilo vyhnout se další eskalaci.

Neexistuje ale žádný důkaz, že Solejmáního smrt omezila íránské regionální záměry, jelikož zabitého velitele zkrátka nahradil generál Ismail Ghání a jednotky Kuds nadále operují v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu, kde je jejich vliv dominantní, upozorňuje Boot. Doplňuje, že Ghání nedávno navštívil Irák, aby tamní íránské spojence instruoval k zastavení veškerých provokací po dobu, kdy Trump během svých posledních dnů v úřadu omezuje počty amerických vojáků v zemi.

Tato "rada", resp. rozkaz, je v zásadě dodržována, ačkoliv minulý týden došlo k raketovému útoku na tzv. zelenou zónu v Bagdádu, který si ale nevyžádal žádné oběti, uvádí autor komentáře. Tvrdí, že Solejmáního smrt přinesla palcové titulky, ale reálně příliš nezměnila, přičemž to samé očekává v případě zabití Fachrízádeha, byť Teherán hrozí pomstou "uzurpátorskému sionistickému režimu".

Trump sice rychle sdílel tweet zkušeného izraelského novináře Yossiho Melmana, že vědcova smrt je "velkou psychologickou a odbornou ranou Íránu", ale pokud by si přečet celý článek, který vyšel v deníku Haaretz, zjistil by, že Melman i tak soudí, že Teherán najde jiného vědce, který je stejně nadaný jako zabitý Fachrízádeh, konstatuje historik. S tím naprosto souhlasí a očekává, že Fachrízádehova smrt nebude fatální ranou pro íránský jaderný program, stejně jako by během druhé světové války neskončil americký projekt Manhattan, kdyby zemřel jeho vedoucí Robert Oppenheimer, k němuž byl Fachrízádeh občas přirovnáván.

Jedinou možností je nová dohoda

"Íránský jaderný program je rozsáhlá, byrokratická organizace, která dokáže snadno přežít konec jakéhokoliv vedoucího," varuje Boot. Odkazuje také na hojné spekulace, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil atentát ve snaze sabotovat pokusy nastupující americké administrativy prezidenta Joe Bidena obnovit dohodu o íránském jaderném programu, kterou Netanjahu rázně odmítá.

Podle někdejšího amerického diplomata Marka Fitze neměl atentát oslabit vojenský potenciál Íránu, ale právě diplomacii, upozorňuje historik. Nezpochybňuje tento názor, ale dodává, že předchozí vlna likvidace čtyř íránských jaderných vědců v letech 2010-2012 naopak diplomatickému řešení pomohla, protože v kombinaci s tvrdými mezinárodními sankcemi a americko-izraelskými kybernetickými útoky na íránská jaderná zařízení vytvořila na Teherán nátlak, který v roce 2015 vedl k diplomatickému průlomu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Někdejší ředitel CIA Michael Hayden sdělil izraelským médiím, že smrt uvedených vědců výrazně ovlivnila íránský jaderný program a poškodila jej ve třech směrech - ztrátou vědomostí zabitých, velkými průtahy způsobenými potřebou zlepšit opatření proti průniku západních rozvědek a odchodem dalších zkušených vědců, kteří se obávali stejného osudu, uvádí Boot. Pokud by Fachrízádehova smrt vytvořila dodatečný tlak na Írán a vedla k dohodě mezi tamním režimem a Bidenovou administrativou, která zahrnuje mnoho osob, jež stály u předchozí dohody, považoval by to za ironický kolotoč osudu.  

Sice to může být poslední věc, o kterou Netanjahu či Trump stojí, ale právě diplomatický průlom je k zastavení íránského jaderného programu nezbytný, tvrdí historik. Deklaruje, že uplynulé roky nám ukázaly, že Írán dokáže vyvíjet jaderné zbraně bez ohledu na počet zabitých vědců, počet centrifug vyřazených z provozu kyberútoky i ekonomické škody napáchané sankcemi.

"Od chvíle, kdy Trump v roce 2018 pošetile odstoupil od jaderné dohody, přestože ji Teherán dodržoval, Írán zvýšil osminásobně zásoby obohaceného uranu. Ani nálety by íránský program nezlikvidovaly, ale riskovaly by regionální výbuch," píše Boot. Íránský jaderný program podle něj může zastavit pouze nová dohoda, a proto doufá - v zájmu Izraele, Spojených států i celého světa -, že smrt Fachrízádeha spíše usnadní, nikoliv zkomplikuje diplomatická jednání.  

Související

bosna a hercegovina

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.
Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán jaderný výzkum Kásem Solejmání Izrael

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

před 2 hodinami

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

bosna a hercegovina

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

před 6 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.

před 8 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti

Než česká fotbalová reprezentace odletěla do zámoří, kde se od 11. června účastní letošního světového šampionátu, musel velezkušený fotbalový stratég Miroslav Koubek rozhodnout, kteří tři čeští reprezentanti přijdou o start na velké fotbalové akci. Jednalo se o nejtěžší moment v jeho bohaté trenérské kariéře, jak sám říkal. Nakonec se rozhodl, že s sebou do USA a Mexika nevezme záložníky Pavla Buchu a Tomáše Ladru a útočníka Christopha Kabonga. Češi už jsou od pondělí v Americe a nejenže stihli trénink, ale také navštívili baseballový zápas či generální konzulát v New Yorku, kde se představitelé reprezentace setkali s českým velvyslancem Miloslavem Staškem.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Češi před MS zvládli americkou generálku s Guatemalou. Přes počáteční chyby vyhráli 3:1

Česká fotbalová reprezentace se navnadila na blížící se světový šampionát nejlepším možným způsobem. Ve svém posledním přípravném zápase v New Jersey totiž přehrála Guatemalu 3:1. Svěřenci kouče Miroslava Koubka šli jako první do vedení, když se už po jedenácti minutách hry trefil Schick. Na poločasovou pauzu se sice šlo do kabin za nerozhodného stavu 1:1, ale o vítěznou trefu se postaralo duo slávistických hříšníků Douděra-Chorý, aby jistotu výhry zpečetil svým presinkem při rozehrávce Guatemalců Višinský.

včera

včera

Ilustrační foto

Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí

Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.

včera

Joseph Aoun

Libanonský lídr se tvrdě pustil do Íránu. Teherán obvinil ze zneužívání

Libanonský prezident Joseph Aoun podrobil v exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN ostré kritice Írán, který obvinil ze zneužívání své země jako pouhého vyjednávacího nástroje v konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Vůdce válkou zmítaného státu rázně vyzval Teherán, aby okamžitě přestal zasahovat do libanonských vnitřních záležitostí. Podle prezidentových slov jsou obyvatelé Libanonu již unaveni neustálými boji mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh, které disponuje masivní íránskou podporou a funguje jako stát ve státě.

včera

Prezident Trump hostí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona

Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů s Trumpem vytáhne eso z rukávu

Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje, že pro upevnění vztahů se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem využije jeden z nejvýznamnějších diplomatických nástrojů. Během nadcházejícího summitu zemí G7 plánuje uspořádat soukromou večeři pro dva v honosném prostředí paláce ve Versailles. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí

Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že pravděpodobnost vzniku tohoto silného přírodního jevu do září je 80% a do listopadu stoupá až na 90 %. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Jedním z nejvíce ohrožených regionů bude Asie, kde intenzivní vlny veder a sucha vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.

včera

včera

Úřad vlády vstoupil do historicky první stávky. Babiše to prý mrzí

Ve Strakově akademii vypukla historicky první stávka tamních zaměstnanců. Téměř šest desítek pracovníků Úřadu vlády tímto způsobem vyjádřilo svůj nesouhlas s plánovanou reorganizací, kterou kabinet schválil v průběhu letošního května s platností od prvního července. Chystané změny počítají s přesunem klíčových nadresortních agend, jako jsou lidská práva, rovnost žen a mužů, problematika závislostí či duševní zdraví, pod jednotlivá ministerstva. Odborová organizace Straka varuje, že tento krok povede k rozpadu odborného zázemí, propouštění a celkovému oslabení státní služby.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy