Jak zastavit íránský jaderný program? Historik nedoporučuje silové řešení

NÁZOR - Je to téměř rok, kdy americký nálet u Bagdádu zabil generála Kásima Solejmáního, velitele íránských jednotek Kuds, připomíná Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik z think tanku Council on Foreign Relations konstatuje, že důsledky útoku - respektive jejich absence - by nás měly vést k obezřetnosti při hodnocení dopadů páteční likvidace předního íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha, k níž došlo nedaleko Teheránu.

Predikce se nenaplnily

Jestřábi, jako například bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton, vyjadřovali v lednu naději, že Solejmáního smrt přinutí Írán omezit regionální agresi a možná spustí "změnu režimu v Teheránu", poukazuje historik. Podotýká, že mnozí kritici Trumpovy administrativy naopak vyjadřovali obavy, že generálova smrt může celý region vtáhnout do války.

"Žádná z těchto predikcí se nenaplnila," deklaruje odborník. Konstatuje, že íránská odveta se omezila na pár desítek raket vypálených na dvě americké základny v Iráku, které - ať záměrně či shodou okolností - nezabily žádného amerického vojáka, což alespoň krátkodobě uspokojilo Írán a oběma stranám umožnilo vyhnout se další eskalaci.

Neexistuje ale žádný důkaz, že Solejmáního smrt omezila íránské regionální záměry, jelikož zabitého velitele zkrátka nahradil generál Ismail Ghání a jednotky Kuds nadále operují v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu, kde je jejich vliv dominantní, upozorňuje Boot. Doplňuje, že Ghání nedávno navštívil Irák, aby tamní íránské spojence instruoval k zastavení veškerých provokací po dobu, kdy Trump během svých posledních dnů v úřadu omezuje počty amerických vojáků v zemi.

Tato "rada", resp. rozkaz, je v zásadě dodržována, ačkoliv minulý týden došlo k raketovému útoku na tzv. zelenou zónu v Bagdádu, který si ale nevyžádal žádné oběti, uvádí autor komentáře. Tvrdí, že Solejmáního smrt přinesla palcové titulky, ale reálně příliš nezměnila, přičemž to samé očekává v případě zabití Fachrízádeha, byť Teherán hrozí pomstou "uzurpátorskému sionistickému režimu".

Trump sice rychle sdílel tweet zkušeného izraelského novináře Yossiho Melmana, že vědcova smrt je "velkou psychologickou a odbornou ranou Íránu", ale pokud by si přečet celý článek, který vyšel v deníku Haaretz, zjistil by, že Melman i tak soudí, že Teherán najde jiného vědce, který je stejně nadaný jako zabitý Fachrízádeh, konstatuje historik. S tím naprosto souhlasí a očekává, že Fachrízádehova smrt nebude fatální ranou pro íránský jaderný program, stejně jako by během druhé světové války neskončil americký projekt Manhattan, kdyby zemřel jeho vedoucí Robert Oppenheimer, k němuž byl Fachrízádeh občas přirovnáván.

Jedinou možností je nová dohoda

"Íránský jaderný program je rozsáhlá, byrokratická organizace, která dokáže snadno přežít konec jakéhokoliv vedoucího," varuje Boot. Odkazuje také na hojné spekulace, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil atentát ve snaze sabotovat pokusy nastupující americké administrativy prezidenta Joe Bidena obnovit dohodu o íránském jaderném programu, kterou Netanjahu rázně odmítá.

Podle někdejšího amerického diplomata Marka Fitze neměl atentát oslabit vojenský potenciál Íránu, ale právě diplomacii, upozorňuje historik. Nezpochybňuje tento názor, ale dodává, že předchozí vlna likvidace čtyř íránských jaderných vědců v letech 2010-2012 naopak diplomatickému řešení pomohla, protože v kombinaci s tvrdými mezinárodními sankcemi a americko-izraelskými kybernetickými útoky na íránská jaderná zařízení vytvořila na Teherán nátlak, který v roce 2015 vedl k diplomatickému průlomu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Někdejší ředitel CIA Michael Hayden sdělil izraelským médiím, že smrt uvedených vědců výrazně ovlivnila íránský jaderný program a poškodila jej ve třech směrech - ztrátou vědomostí zabitých, velkými průtahy způsobenými potřebou zlepšit opatření proti průniku západních rozvědek a odchodem dalších zkušených vědců, kteří se obávali stejného osudu, uvádí Boot. Pokud by Fachrízádehova smrt vytvořila dodatečný tlak na Írán a vedla k dohodě mezi tamním režimem a Bidenovou administrativou, která zahrnuje mnoho osob, jež stály u předchozí dohody, považoval by to za ironický kolotoč osudu.  

Sice to může být poslední věc, o kterou Netanjahu či Trump stojí, ale právě diplomatický průlom je k zastavení íránského jaderného programu nezbytný, tvrdí historik. Deklaruje, že uplynulé roky nám ukázaly, že Írán dokáže vyvíjet jaderné zbraně bez ohledu na počet zabitých vědců, počet centrifug vyřazených z provozu kyberútoky i ekonomické škody napáchané sankcemi.

"Od chvíle, kdy Trump v roce 2018 pošetile odstoupil od jaderné dohody, přestože ji Teherán dodržoval, Írán zvýšil osminásobně zásoby obohaceného uranu. Ani nálety by íránský program nezlikvidovaly, ale riskovaly by regionální výbuch," píše Boot. Íránský jaderný program podle něj může zastavit pouze nová dohoda, a proto doufá - v zájmu Izraele, Spojených států i celého světa -, že smrt Fachrízádeha spíše usnadní, nikoliv zkomplikuje diplomatická jednání.  

Související

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán jaderný výzkum Kásem Solejmání Izrael

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy