Jak zastavit íránský jaderný program? Historik nedoporučuje silové řešení

Predikce se nenaplnily

Jestřábi, jako například bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton, vyjadřovali v lednu naději, že Solejmáního smrt přinutí Írán omezit regionální agresi a možná spustí "změnu režimu v Teheránu", poukazuje historik. Podotýká, že mnozí kritici Trumpovy administrativy naopak vyjadřovali obavy, že generálova smrt může celý region vtáhnout do války.

"Žádná z těchto predikcí se nenaplnila," deklaruje odborník. Konstatuje, že íránská odveta se omezila na pár desítek raket vypálených na dvě americké základny v Iráku, které - ať záměrně či shodou okolností - nezabily žádného amerického vojáka, což alespoň krátkodobě uspokojilo Írán a oběma stranám umožnilo vyhnout se další eskalaci.

Neexistuje ale žádný důkaz, že Solejmáního smrt omezila íránské regionální záměry, jelikož zabitého velitele zkrátka nahradil generál Ismail Ghání a jednotky Kuds nadále operují v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu, kde je jejich vliv dominantní, upozorňuje Boot. Doplňuje, že Ghání nedávno navštívil Irák, aby tamní íránské spojence instruoval k zastavení veškerých provokací po dobu, kdy Trump během svých posledních dnů v úřadu omezuje počty amerických vojáků v zemi.

Tato "rada", resp. rozkaz, je v zásadě dodržována, ačkoliv minulý týden došlo k raketovému útoku na tzv. zelenou zónu v Bagdádu, který si ale nevyžádal žádné oběti, uvádí autor komentáře. Tvrdí, že Solejmáního smrt přinesla palcové titulky, ale reálně příliš nezměnila, přičemž to samé očekává v případě zabití Fachrízádeha, byť Teherán hrozí pomstou "uzurpátorskému sionistickému režimu".

Trump sice rychle sdílel tweet zkušeného izraelského novináře Yossiho Melmana, že vědcova smrt je "velkou psychologickou a odbornou ranou Íránu", ale pokud by si přečet celý článek, který vyšel v deníku Haaretz, zjistil by, že Melman i tak soudí, že Teherán najde jiného vědce, který je stejně nadaný jako zabitý Fachrízádeh, konstatuje historik. S tím naprosto souhlasí a očekává, že Fachrízádehova smrt nebude fatální ranou pro íránský jaderný program, stejně jako by během druhé světové války neskončil americký projekt Manhattan, kdyby zemřel jeho vedoucí Robert Oppenheimer, k němuž byl Fachrízádeh občas přirovnáván.

Jedinou možností je nová dohoda

"Íránský jaderný program je rozsáhlá, byrokratická organizace, která dokáže snadno přežít konec jakéhokoliv vedoucího," varuje Boot. Odkazuje také na hojné spekulace, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil atentát ve snaze sabotovat pokusy nastupující americké administrativy prezidenta Joe Bidena obnovit dohodu o íránském jaderném programu, kterou Netanjahu rázně odmítá.

Podle někdejšího amerického diplomata Marka Fitze neměl atentát oslabit vojenský potenciál Íránu, ale právě diplomacii, upozorňuje historik. Nezpochybňuje tento názor, ale dodává, že předchozí vlna likvidace čtyř íránských jaderných vědců v letech 2010-2012 naopak diplomatickému řešení pomohla, protože v kombinaci s tvrdými mezinárodními sankcemi a americko-izraelskými kybernetickými útoky na íránská jaderná zařízení vytvořila na Teherán nátlak, který v roce 2015 vedl k diplomatickému průlomu.

Někdejší ředitel CIA Michael Hayden sdělil izraelským médiím, že smrt uvedených vědců výrazně ovlivnila íránský jaderný program a poškodila jej ve třech směrech - ztrátou vědomostí zabitých, velkými průtahy způsobenými potřebou zlepšit opatření proti průniku západních rozvědek a odchodem dalších zkušených vědců, kteří se obávali stejného osudu, uvádí Boot. Pokud by Fachrízádehova smrt vytvořila dodatečný tlak na Írán a vedla k dohodě mezi tamním režimem a Bidenovou administrativou, která zahrnuje mnoho osob, jež stály u předchozí dohody, považoval by to za ironický kolotoč osudu.  

Sice to může být poslední věc, o kterou Netanjahu či Trump stojí, ale právě diplomatický průlom je k zastavení íránského jaderného programu nezbytný, tvrdí historik. Deklaruje, že uplynulé roky nám ukázaly, že Írán dokáže vyvíjet jaderné zbraně bez ohledu na počet zabitých vědců, počet centrifug vyřazených z provozu kyberútoky i ekonomické škody napáchané sankcemi.

"Od chvíle, kdy Trump v roce 2018 pošetile odstoupil od jaderné dohody, přestože ji Teherán dodržoval, Írán zvýšil osminásobně zásoby obohaceného uranu. Ani nálety by íránský program nezlikvidovaly, ale riskovaly by regionální výbuch," píše Boot. Íránský jaderný program podle něj může zastavit pouze nová dohoda, a proto doufá - v zájmu Izraele, Spojených států i celého světa -, že smrt Fachrízádeha spíše usnadní, nikoliv zkomplikuje diplomatická jednání.