Na podlaze ve věznici, kterou střeží syrští Kurdové, jsou jeden vedle druhého uloženi bojovníci Islámského státu (IS) někteří z nich jsou těžce nemocní. Další jenom sedí a je vidět pahýly jejich končetin po amputacích. Agentura AFP získala možnost do jedné z věznic v Sýrii nahlédnout. "Chci domů, přeji si, abych nikdy neuposlechl výzvu jít bojovat," řekl týmu AFP jeden z vězňů. Za ocelovými dveřmi jsou naskládaní muži v oranžových vězeňských šatech. Mají prázdné oči, vypadají vyčerpaní a jejich těly je zaplněn každý centimetr podlahy.
Když Turecko zahájilo ofenzívu proti Kurdům na severu Sýrie, celý svět se začal zajímat o tyto vězně a zabývat se tím, zda budou mříže dost pevné. Reportéři AFP viděli málo zabezpečenou věznici v provincii Hasaká. Jsou v ní lidé z desítek zemí, které nechtějí, aby se ti muži ocitli na svobodě, ale nehodlají si je ani vzít zpět. Je zde 5000 mužů - Syřanů, Iráčanů, Britů, Francouzů a Němců, mezinárodní přehlídka armády, již IS budoval pět let. Skupině se přičítají krutosti spáchané na území Iráku a Sýrie, masové vraždy, znásilňování, zotročování, mučení. Mnohé z toho bylo nafilmováno za propagandistickým účelem.
Někteří z vězňů jsou dospívající mladíci, nikdo z nich neviděl slunce mnoho měsíců. Šedivé matrace pokrývají celou podlahu až na jeden kout, kde je latrína. Panuje zde nesnesitelný zápach a návštěvníci dostávají roušky.
Vězni nemají ponětí o dění venku, čas udává rytmus pěti denních modliteb. Neslyšeli nic o ohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dopadení vůdce IS abú Bakra Bagdádího. "Nemají se světem vůbec žádný kontakt," řekl šéf věznice, který udal jenom jméno Serhat.
Mnoho vězňů je kost a kůže, ti šťastnější mají matraci, většina jich sedí kolem zdí. Ošetřovna je stejně nacpaná jako cely. Šedivějící muž s berlemi se prodírá davem duchů. Stav zraněných dokládá prudkost bojů, v nichž se IS v březnu snažil udržet svou poslední baštu v Sýrii. Většina mužů nacpaných ve věznici zde v Hasaká a v dalších šesti se vzdala před několika měsíci zbídačená, hladová a zmrzačená.
"Chci se vrátit k rodině," říká 22letý Aseel Mathan. Z rodného Walesu odešel v 17 letech, aby se připojil k bratrovi v Mosulu, kde byl vyhlášen chalífát IS. Když byl bratr zabit, přesunul se Aseel do syrské Rakky, dalšího centra radikálů. Teď lituje, že v roce 2014 uposlechl Bagdádího výzvu chopit se zbraně.
Americkým vojákům a Kurdům se nepodařilo pochytat všechny členy IS. "Někdy ti, co uprchli, přicházejí k věznici a střílejí, jenom aby ukázali, že jsou stále tady," říká Serhat.
Kurdové teď ztratili svého dosavadního spojence USA a čelí tlaku Turecka. Stěží dokážou ubránit sami sebe, natož vězně - cizince. Podle amerického představitele už z věznic v severní Sýrii uprchlo 100 radikálů. Serhat říká, že žádný z nich nebyl z jeho věznice. Ale i zde se asi před měsícem vězni při roznášení jídla začali bouřit. Napadli strážce, které do cely vlákal jeden z nich předstíranými zdravotními potížemi. Když strážce vede reportéry AFP chodbou mezi celami, u jedné z nich se zdráhá zvednout okénko ve dveřích. "Tihle jsou nebezpeční," říká.
Jedna místnost je vyhrazena těm, jimž se v IS říkalo mláďata chalífátu - dětem, které byly naverbovány a prošly bojovým výcvikem. Z okénka vystrčil hlavu devítiletých Chálid pocházející se střední Asie. Je zvědavý na návštěvu, usmívá se na dozorce, který ho žádá, aby uklidnil spoluvězně. Některé z dětí byl odvezeny do zemí svého původu, avšak osud dospělých mužů je nejistý.
Skoro třetina trestanců je nemocná a potřebuje ošetřit rány a léčbu nejrůznějších nemocí včetně žloutenky a AIDS. Na ošetřovně může spát jenom 300 z nich. Patří k nim 24letý Belgičan Abdallad Nooman. Zvedá si triko, pod nímž je vidět otevřenou ránu. "Mé vnitřní orgány vyhřezávají ven," říká. Postřelil ho prý spolubojovník, když si čistil zbraň.
Bassem Abdel Azim je Egypťan a zároveň Nizozemec a zraněn byl při náletu. Má nehybnou pravou nohu. Vzpomíná, jak podvedl manželku. Vylákal ji do chalífátu slibem dovolené v Turecku. "Nechtěl jsem ji vystrašit," říká. Nemá tušení, kde je teď žena ani jejich pět dětí. "Chtěl bych ji znovu vidět. Mohou mne oběsit, chci se jí jenom omluvit, že jsem je odvedl do válečné země," dodává.
Související
Američané zlikvidovali teroristu z Islámského státu. Byl prý druhý nejmocnější
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 1 hodinou
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 4 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.
Zdroj: Libor Novák