Turecko chce po pěti letech zrevidovat migrační dohodu s EU

Podle tureckého diplomata je dohoda z roku 2016 ukázkou úspěšné spolupráce Ankary a Bruselu. V dohodě se Turecko zavázalo k přísnému hlídání svých hranic a k zastavení utečenců na svém území. "Bez našeho úsilí by do Evropy přišlo o dva miliony lidí více," uvedl Kaymakci. Zároveň upozornil, že počet utečenců ze Sýrie se v posledních pěti letech téměř zdvojnásobil ze dvou na 3,7 milionu osob.

Ankara není spokojena s přínosem, který pro ni dohoda má. Podle diplomata Turecko stála přítomnost utečenců na jeho území 40 miliard eur, zatímco podle dohody s EU má nárok na příspěvky ve výši šesti miliard eur. Fondy z Bruselu jsou ale vázané na konkrétní projekty, Ankara tudíž tvrdí, že dostala zhruba jen polovinu sjednané sumy. "Je nutné, aby váha břemena byla mezi Tureckem a zbytkem Evropy rozdělena rovnoměrně," řekl agentuře náměstek ministra.

Turecko po Bruselu žádá také další plnění. Ankara chce "modernizovat celní dohodu" a požaduje, aby turečtí občané nepotřebovali víza při cestách do EU. "S Tureckem musí být zacházeno jako s jakýmkoli jiným kandidátem (na vstup do EU)," uvedl diplomat, který zopakoval přesvědčení Ankary, že vztahy s EU úmyslně kalí "jeden či dva členské státy". Země má status kandidáta na vstup do EU od roku 1999.

V loňském roce se vztahy mezi Ankarou a Bruselem zhoršily. EU se postavila na stranu Řecka a Kypru ve sporech o geologický průzkum ve východním Středomoří a vymezení námořních ekonomických zón. Na počátku loňského roku Brusel kritizoval Turecko, že přestalo plnit zabezpečení svých hranic. Letos v lednu šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že zaznamenal určité zlepšení ve vztazích s touto zemí. V hodnocení z loňského října Evropská komise uvedla, že Turecko je klíčovým partnerem, který se ale vzdálil demokracii.