Turecko splnilo hrozbu. Začíná deportovat zahraniční bojovníky Islámského státu

Turecko dnes začalo s deportací zajatých bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS) do jejich domovských zemí. Podle tureckého ministerstva vnitra již zemi opustil americký a německý bojovník, ještě dnes by je měl následovat dánský příslušník IS. V příštích dnech pak Ankara plánuje vyhostit dalších 21 lidí, informují světové agentury. Turecká média uvedla, že dnes vyhoštěný Američan uvízl na turecko-řeckých hranicích, jelikož ho ani jedna ze zemí nechce pustit na své území.

Sedm německých islamistů by zemi mělo opustit ve čtvrtek. U 11 Francouzů, dvou Němců a jednoho Ira turecké úřady údajně už začaly podnikat potřebné kroky k deportaci. Turecko uvedlo, že v Sýrii zadrželo celkem 287 bojovníků ze zahraničí a další stovky jich už drží v zajetí. Většina z nich zřejmě zamíří do zemí Evropské unie.

Opoziční server Ahval dnes informoval, že bojovník sobčanstvím USA, který byl vyhoštěn jako první, po deportaci uvízl v hraničním pásmu mezi Tureckem a Řeckem. Atény ho totiž nechtějí pustit do země a Ankara jej nehodlá přijmout zpět. Spojené státy se k jeho případu zatím nevyjádřily.

Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že Ankara informovala Berlín o deseti lidech mezi nimiž jsou tři muži, pět žen a dvě děti. Mluvčí německé diplomacie neví, zda se jedná o bojovníky IS, nepopřel ale, že se jedná o Němce. Dánští činitelé uvedli, že s Tureckem komunikují ohledně dánského občana, který byl v Turecku odsouzen za terorismus.

Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová naopak řekla, že o tureckých plánech neví. Agentuře AFP však nejmenovaný zdroj seznámený s případem sdělil, že většina z 11 deportovaných Francouzů jsou ženy. Některé z těchto osob jsou přitom ve vězení již delší dobu, zatímco jiné byly zadrženy teprve nedávno. Po příjezdu do Francie budou podle policejní dohody mezi Paříží a Ankarou okamžitě zatčeny a stanou před soudem.

Turecko kritizuje státy Západu za to, že nechtějí přijímat zpět svoje občany, kteří odešli bojovat do Sýrie či Iráku do řad IS. Ministr vnitra Süleyman Soylu v pátek prohlásil, že Turecko není hotelem pro bojovníky IS a že země začne islamisty navracet do zemí jejich původu právě dnes. Týkat by se to mělo i těch, kterým evropské státy již odebraly občanství právě ve snaze zabránit jejich návratu.

Evropské země se k převzetí svých občanů, kteří se v minulých letech zapojili do bojů po boku IS, stavějí velmi neochotně. Jednak je pokládají za bezpečnostní hrozbu, obávají se ale také, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy. Přebírání islamistů je také značně nepopulární u tamní veřejnosti.

Turecko minulý měsíc zahájilo vojenskou operaci na severovýchodě Sýrie proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristy. Při ní turečtí vojáci zadrželi některé uprchlé radikály z IS, kteří byli do té doby drženi v táborech a věznicích na syrském území. Většinu těchto zařízení, v nichž se nacházelo na 11.000 islamistů, střežili právě syrští Kurdové. V některých případech se ale naplnily obavy, že se radikálové dostanou na svobodu ve zmatku, který vyvolala turecká ofenziva.

Související

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Turecko USA (Spojené státy americké) Recep Tayyip Erdogan Německo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy