Turecko zuří kvůli rezoluci. Americký velvyslanec jde na kobereček

Pro rezoluci, která není právně závazná, ale vyjadřuje postoj sněmovny ke stovkám tisíc arménských obětí Turky organizovaných čistek v Osmanské říši během první světové války, hlasovala drtivá většina kongresmanů. Turecké ministerstvo zahraničí text dokumentu odsoudilo. Šéf tiskového odboru tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana varoval, že kongresmani ponesou odpovědnost za zhoršení bilaterálních vztahů.

Masakr Arménů, který si podle historiků vyžádal 1,5 milionu obětí a který mnozí označují za první genocidu 20. století, je pro Turecko mimořádně citlivé téma. Ankara termín genocida odmítá a tvrdí, že násilnosti tehdy panovaly na obou stranách, stejně tak považuje za nadhodnocený počet 1,5 milionu mrtvých.

"Ti, kteří hlasovali pro rezoluci, budou odpovědní za zhoršení kritických strategických vztahů v neklidném regionu," napsal na twitteru šéf tiskového oddělení Erdoganova úřadu Fahrettin Altun. Poznamenal také, že Erdogan v minulosti vyjádřil soustrast arménské komunitě a vyzval k vytvoření společné historické komise, která by události z té doby prozkoumala.

Altun se rovněž obrátil na Arménce, které vyzval, aby si nenechali ze své historie učinit politický nástroj. "Politizace historie pro politické potřeby je nepřijatelná," zdůraznil Altun a varoval před podobnými zásahy ze zahraničí, které podle něj do regionu přináší jen bolest.

Rezoluci odsoudil i Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin. "Arménská rezoluce Sněmovny reprezentantů USA je jedním z ostudných příkladů zneužití historie jako politického nástroje," uvedl.

Rezoluci bezprostředně po schválení na twitteru kritizoval ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Turecká diplomacie následně vydala prohlášení, ve kterém schválený dokument označila za neplatný, neboť postrádá jakýkoli historický i právní základ. Rezoluce je podle ministerstva zahraničí bezvýznamným politickým krokem pro vnitroamerickou politickou scénu a k uspokojení arménské lobby a protitureckých skupin.

Masakr Arménů považuje podle listu The Washington Post za genocidu zhruba 30 zemí světa a také s výjimkou Mississippi všechny státy USA. Předloni v dubnu jej za genocidu uznala i česká Poslanecká sněmovna. V letech 1975 a 1984 tak učinila i americká Sněmovna reprezentantů, sama americká vláda tak udělala písemným prohlášením v roce 1951.

Označování masakru z let 1915-18 za genocidu se nicméně stalo v americko-tureckých vztazích politickým tématem, neboť podobné rezoluce byly ve sněmovně v uplynulých desetiletích opakovaně navrhovány, nikdy se ale nedostaly do hlasování v plénu. Stalo se tak až nyní, kdy Turecko čelí kritice za vojenskou invazi na severovýchodě Sýrie, kde chce v příhraničním regionu vybudovat bezpečnostní zónu pro návrat syrských běženců. Z oblasti ale vytlačuje syrské Kurdy, spojence USA během tažení proti teroristickému hnutí Islámský stát.

Před dvěma týdny magazín Newsweek napsal, že poradci navrhli prezidentovi Donaldu Trumpovi pohrozit Turecku uznáním arménského masakru za genocidu.