V mešitě Hagia Sofia se konaly první modlitby. Turecko odsoudilo reakci Řeků

Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí mu dnes odpověděl, že Atény by se měly "probudit z byzantského snu" a přestat používat Hagii Sofii jako záminku pro vyjádření svého nepřátelství k islámu.

K celé kauze se vyjádřil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Řecko sice konkrétně nejmenoval, nicméně uvedl, že kritikům jednoduše vadí muslimové obecně a Turecko jako takové.

“We are witnessing history today.” Istanbul’s historic Hagia Sophia hosts first Friday Muslim prayers in 86 years after being converted back into a mosque.Read more: https://t.co/EawpuhV4hR pic.twitter.com/pk5kTn0gPK

Řecko a Turecko jsou letití rivalové a rozhodnutí Ankary přeměnit původně křesťanský chrám po 85 letech opět na mešitu je ve vzájemných napjatých vztazích dalším výbušným tématem.

V pátek na protest proti prvním muslimským modlitbám v dřívějším chrámu Boží Moudrosti zněly v Řecku zvony a aténský arcibiskup Hierónymos při zvláštní bohoslužbě přeměnu označil za "hříšný čin". V řeckých městech protestovaly stovky lidí a v Soluni během protestu podle Anadolu hořela turecká vlajka.

"Řecko opět ukázalo svoje nepřátelství vůči islámu a Turecku pod záminkou, že reaguje na otevření mešity k modlitbám," uvedl mluvčí turecké diplomacie Hami Aksoy. "Řecko by se mělo probudit ze svého byzantského snění, z něhož se nedokáže vymanit už 567 let, a zbavit se pocitů marnosti, které z toho pro něj pramení," dodal.

"Vidíme, že těmto zemím, které v uplynulých dnech nadělaly tolik rámusu, nejde o Hagii Sofiu nebo o východ Středozemního moře," okomentoval dění posledních dní Erdogan. "Jde jim o přítomnost tureckého národa a muslimů v tomto regionu," dodal v televizním projevu.

Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) vojsky Osmanské říše v roce 1453. Pro mnohé Turky je tak přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.

Vyhrocené turecko-řecké vztahy silně poznamenala i migrační krize a spory ohledně tureckých průzkumných lodí v Egejském moři. Ankara vysílá své lodi určené k průzkumu možností těžby ropy a zemního plynu do sporných vod, které podle Atén spadají pod řeckou správu, a Řecko tyto operace označuje za nelegální.