Žaparov je prezidentem Kyrgyzstánu, nejprve pojede do Ruska

Dvaapadesátiletý Žaparov dnes přísahal "zachovat integritu lidu a bezpečnost země" a ruku přitom položil na ústavu Kyrgyzstánu, která se v následujících měsících zřejmě změní a pravděpodobně zaručí hlavě státu posílené pravomoci. Voliči totiž v referendu odsouhlasili ústavní změny navržené Žaparovem.

Nejmenovaný člen kyrgyzské vlády podle AFP už v pondělí uvedl, že prezident pojede na svou první zahraniční cestu do Moskvy. Rusko má v hornaté zemi vojenskou základnu a je také hlavním cílem statisíců kyrgyzských migrantů, jejichž peněžní příspěvky do vlasti představují značnou část příjmů chudé země. Dalším klíčovým obchodním partnerem a investorem je sousední Čína.

Žaparovova cesta do čela země začala loni v říjnu, kdy zemi zachvátily povolební nepokoje, při kterých se začala hroutit vláda. Stoupenci tehdejší opozice obsadili část vládních budov a Žaparova osvobodili z vězení. Soud do něj někdejšího poslance poslal na 11,5 let za držení vysoce postaveného vládního úředníka jako rukojmí v souvislosti se sporem o osud důlní společnosti. Žaparov se po osvobození stal v chaotické situaci v zemi premiérem a po rezignaci prezidenta Sooronbaje Žeenbekova dočasně převzal i jeho pravomoci.

V lednových prezidentských volbách pak získal na 80 procent hlasů voličů. Podle pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) byl volební boj nerovný vzhledem k výhodě Žaparova při financování kampaně.

Chudý Kyrgyzstán je považován za nejpluralističtější, ale současně nejméně stabilní zemi postsovětské střední Asie. Lidové revolty v letech 2005 a 2010 vyhnaly ze země dva prezidenty, třetí abdikoval loni na podzim a jeho předchůdce Almazbek Atambajev byl mezitím uvězněn. Experti pokládají tento stav i za důsledek ustavičného soupeření mezi klany ze severu a jihu země.