Boj proti změnám počasí skončil? Obavy se naplňují, i USA se bojí, co udělá Trump

Na tiskové konferenci probíhající na klimatickém summitu OSN v Baku se dnes podle BBC projevil pesimismus ohledně změny směřování USA v boji proti klimatické změně po nedávném zvolení Donalda Trumpa prezidentem.

Americký zmocněnec pro klima John Podesta, který byl klíčovou postavou v Bílém domě během Bidenovy administrativy, hovořil o změně atmosféry a obavách, které nové vedení Spojených států vyvolalo mezi aktivisty a odborníky na klima.

Podesta začal vyjádřením zklamání nad výsledkem voleb a obavy, že Trumpova administrativa by mohla ohrozit dosavadní pokroky dosažené pod vedením prezidenta Joea Bidena. Připomněl, že Biden po nástupu do funkce znovu připojil Spojené státy k Pařížské dohodě, ze které je Trump v minulosti vyvedl, a označil Trumpův postoj k problému klimatické změny za „hoax“. „Nic z toho není iluze, klimatická krize je reálná,“ zdůraznil Podesta. Přesto ujistil přítomné, že „práce bude pokračovat“.

Zmínil zákon o snižování inflace (IRA), který Biden prosadil jako podporu pro obnovitelné zdroje energie. Tento zákon podle Podesty významně přispěl k rozvoji americké obnovitelné energetiky a slíbil, že Spojené státy nepřejdou zpět k zastaralému energetickému systému z padesátých let minulého století. Dodal také, že i přes nově vzniklé překážky je spolupráce mezi USA a ostatními účastníky summitu stále pevná a že Bidenova administrativa zůstává ve funkci až do ledna.

V otázce mezinárodních klimatických jednání zdůraznil Podesta důležitost spolupráce s Čínou. Připomněl, že Čína je sice největším světovým emitentem skleníkových plynů, ale historicky nemá nejvyšší míru emisí. „Jako největší světový znečišťovatel mají povinnost přispět k udržení oteplování do 1,5 °C," řekl Podesta, a vyzval Peking, aby předložil ambiciózní klimatický závazek zahrnující všechny skleníkové plyny.

Americký zástupce pro klima dále upozornil na současné snahy o omezení emisí metanu, které jsou považovány za jedno z klíčových opatření proti globálnímu oteplování. Oznámil, že USA společně s Čínou a Ázerbájdžánem budou hostit summit o metanu, který proběhne během COP29. Jedním z cílů tohoto summitu je také navázat na dohodu z loňského roku z Dubaje, která se zaměřuje na trojnásobné zvýšení produkce obnovitelné energie do roku 2030.

Když jeden z novinářů podotkl, že role USA je vzhledem k výsledkům voleb oslabena, Podesta odpověděl, že Washington i nadále intenzivně pracuje na dohodách s předsednictvím COP a že se zaměřuje na rozvoj politik, které by pomohly k dosažení klimatických cílů. Přesto se nelze ubránit určitému pocitu nejistoty, když připomínal, že Bidenova administrativa je ve funkci už jen několik týdnů.

Podesta také promluvil o tom, jak legislativa zavedená během Bidenovy administrativy nastavila řadu pravidel pro snížení emisí metanu, jednoho z nejsilnějších skleníkových plynů. Díky těmto opatřením si Spojené státy dle jeho slov dokázaly udržet určitou míru nezávislosti ve svém klimatickém směřování i navzdory změně politického vedení.

S příchodem Donalda Trumpa a jeho známým postojem klimatického skeptika se očekávají zásadní změny v přístupu USA ke klimatickým dohodám. Tato situace vyvolává mezi zúčastněnými zeměmi na summitu určité obavy ohledně pokračování silného amerického angažmá ve snaze o zmírnění dopadů klimatické krize. 

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 45 minutami

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 53 minutami

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 6 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy