Bojují ve válce, do které nechtěli. Jak Rusko podvádí a lže, aby nalákalo zahraniční vojáky

Podle ukrajinského Koordinačního velitelství pro zacházení s válečnými zajatci drží Ukrajina v zajetí téměř 200 cizinců ze 37 zemí, kteří bojovali za Rusko. Jejich výpovědi vykreslují znepokojivý obraz taktik, které Moskva používá k nalákání cizinců do svých vojenských řad. Vzhledem k tomu, že Rusko má nadále problémy s náborem vlastních občanů, stále více se obrací k zahraničním rekrutům.

Brigádní generál Dmitry Usov, který vede velitelství pro válečné zajatce, uvedl, že Ukrajina identifikovala více než 18 000 cizinců ze 128 zemí a teritorií, kteří bojovali nebo aktuálně bojují za Rusko na Ukrajině. Toto číslo nezahrnuje tisíce severokorejských vojáků, kteří byli do bojů posláni v rámci dohody o vojenské spolupráci mezi Ruskem a KLDR. Skutečný počet zahraničních bojovníků je tak pravděpodobně mnohem vyšší.

Rostoucí počet cizinců v ruské armádě vedl v poslední době několik zemí k ostré kritice a naléhavým výzvám vůči Rusku, aby s náborem jejich občanů přestalo. Prezident Keni William Ruto vyjádřil znepokojení nad „ilegálně naverbovanými mladými Keňany“. Také Jihoafrická republika oznámila, že bude vyšetřovat, jak se 17 jejích občanů dostalo do bojů. Mluvčí indického ministerstva zahraničí Randhir Jaiswal potvrdil, že za Rusko bojuje 44 indických občanů, a vláda Indii se snaží, aby je Rusko propustilo a „ukončilo tuto praxi“.

Ukrajinská vojenská rozvědka sdělila CNN, že počet cizinců na frontě se zvyšuje každým rokem od začátku invaze v roce 2022, přičemž letos došlo k výraznému nárůstu. Počet cizinců zajatých ukrajinskými jednotkami za prvních devět měsíců tohoto roku byl dvojnásobný oproti celému loňskému roku, přičemž rok 2024 byl pětinásobkem oproti roku 2023.

Moskva vede brutální a vyčerpávající válku, ve které sice pomalu postupuje, například směrem k východnímu městu Pokrovsk, ale tento pokrok je vykoupen obrovskými ztrátami. Ačkoliv Rusko ani Ukrajina nezveřejňují údaje o obětech, Moskva přestala publikovat i základní demografické údaje, pravděpodobně proto, aby skryla skutečnou cenu války. Západní zpravodajské agentury odhadují, že Rusko utrpělo od února 2022 přes 1 milion obětí, včetně více než 250 000 mrtvých. Vysoký denní počet padlých a zraněných ruských vojáků (průměrně 1 000 denně dle britské rozvědky) nutí Rusko k neustálému shánění nové pracovní síly.

To se děje v době, kdy všechny známky naznačují, že počet ruských občanů ochotných narukovat klesá. Kreml se obává vyhlášení další mobilizace po neúspěchu částečné mobilizace v září 2022, která vedla k útěku statisíců Rusů ze země. Rusko navíc čelí masivním demografickým tlakům. Proto mnohé ruské regiony, snažící se splnit náborové cíle, dramaticky navýšily odměny pro nové rekruty. To naznačuje, že „ideologické“ kampaně již nestačí k motivaci Rusů.

Ukrajinci tvrdí – a nevládní organizace se k tomuto hodnocení připojují –, že zatímco cizinci bojující za Ukrajinu se pravděpodobně rozhodli nezávisle a dobrovolně, mnoho cizinců v řadách Ruska tuto možnost nemělo. Ukrajinští představitelé obranné rozvědky CNN sdělili, že ruská náborová taktika se opírá o tři hlavní přístupy: vydírání, úplatky a podvod.

Ruská víza, povolení k pobytu a příslib ruského občanství – nebo hrozba jejich odebrání – se staly klíčovými nástroji. Migranti v Rusku ze středoasijských zemí, jako je Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán, jsou často lákáni k narukování právě z migračních důvodů. Kreml nedávno usnadnil cizincům získání víz a ruských pasů výměnou za vojenskou službu. Naopak prezident Vladimir Putin loni podepsal zákon, který umožňuje odebrat občanství naturalizovaným Rusům, pokud se nezaregistrují k vojenské službě.

Podle ruské organizace pro lidská práva Memorial, jež byla v Rusku zakázána, bojovníci ze střední Asie často vypovídají, že jim bylo vyhrožováno uvězněním a deportací, pokud odmítnou narukovat. Ruský vyšetřovací výbor potvrdil, že „chytil“ 80 000 nově naturalizovaných občanů, kteří se vyhýbali vojenské registraci. Předseda výboru Alexander Bastrykin uvedl, že 20 000 těchto nových ruských občanů z Uzbekistánu, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu je nyní na frontě.

Zatímco někteří cizinci jsou nuceni do armády již přímo v Rusku, mnozí jiní jsou do země přivezeni za účelem služby. Podle analytické skupiny OpenMinds se počet inzerátů propagujících smluvní vojenskou službu, které cílí na cizince, zvýšil od léta více než sedmkrát. Analýza obsahu na ruské sociální síti VKontakte ukázala, že v polovině roku 2025 byla každá třetí reklama na vojenské kontrakty cílena na cizince. Reklamy často slibují, že rekruti nebudou posláni do útočných jednotek a budou přiděleni na méně rizikové pozice. Cílí především na rusky mluvící cizince z postsovětských zemí, ale i na africké národy, Indii, Bangladéš, Irák a Jemen.

Zatímco některé inzeráty jsou poměrně transparentní, jiné klamou. Ukrajinští představitelé obranné rozvědky sdělili, že někteří váleční zajatci vypověděli, že do Ruska přijeli po slibech práce ve stavebnictví, ve skladech, jako ostraha nebo řidiči. To se týká zejména zajatců ze vzdálených zemí s nižšími příjmy, jako je Srí Lanka, Kuba, Nepál a některé africké národy.

Keňské ministerstvo zahraničí varovalo před operacemi s obchodováním s lidmi, které verbují Keňany do bojů pod záminkou práce v zahraničí. Zachránění Keňané vypověděli, že byli mylně informováni o povaze práce a skončili u nebezpečných úkolů, jako je montáž dronů nebo manipulace s chemikáliemi. Kuba loni zahájila tvrdý zákrok proti náborovým sítím a sítím obchodování s lidmi, které její občany verbovaly, a odsoudila již 26 osob. Nepál dokonce loni zakázal svým občanům cestovat do Ruska nebo na Ukrajinu za účelem zaměstnání, což podle generála Usova zabralo.

Ukrajinští vyšetřovatelé zjistili, že někteří zajatí cizinci byli nuceni podepsat smlouvy v ruštině bez zajištění překladu. Jejich bojový výcvik trval jen jeden až dva týdny, načež byli posláni přímo na frontu, kde často končili v útočných jednotkách, nuceni k dobývání ukrajinských pozic. Počet úmrtí je ohromující – z více než 18 000 identifikovaných cizinců bylo nejméně 3 388 zabito. Ukrajinská vláda proto spustila speciální iniciativu, která cizincům bojujícím za Rusko nabízí bezpečné útočiště a status válečného zajatce, pokud se vzdají.