Země Evropské unie by se dnes v zájmu Ukrajiny i vlastních finančních úspor měly shodnout na společném financování a nákupech munice pro Kyjev, který se dál brání pokračujícím ruským útokům. Před společným jednáním unijních ministrů zahraničí a obrany to prohlásil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který zástupcům vlád členských zemí předloží návrh na uvolnění dvou miliard eur (48 miliard korun) ze společného fondu. V dohodu věří i český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Ministři dostanou ke schválení plán, na jehož základě by z fondu nazvaného Evropský mírový nástroj (EPF) po sérii půlmiliardových plateb za zbraně pro Ukrajinu měly putovat dvě miliardy na munici. První miliarda má uhradit náklady zemím, které budou schopny z vlastních zásob rychle dodat Kyjevu dělostřeleckou munici, druhá má pak posloužit na společné nákupy munice nové. Některé státy včetně například Německa však dávají najevo, že by místo společných nákupů mohly dát přednost vlastní cestě.
"Buďme praktičtí, nepouštějme se do souboje kompetencí a vlastních eg. Musíme dodat Ukrajině munici rychle, ve větším množství a za lepších finančních podmínek pro nás," prohlásil při příchodu na jednání Borrell. Společné nákupy, do nichž by se měly zapojit vždy nejméně tři státy najednou, podle něho ušetří EU peníze a díky velkému objemu objednávek pomohou evropskému obrannému průmyslu zvýšit dosud nedostačující výrobu.
Společné nákupy munice podporuje řada zemí v čele s pobaltskými státy. "Přál bych si, aby se Evropská unie dokázala domluvit na tom, že budeme společně nakupovat, případně vyrábět a dodávat munici tak, aby Ukrajina mohla pokračovat v obraně proti nespravedlivé agresi," řekl před jednáním Lipavský, podle něhož bude dnes Česko usilovat o dohodu.
Odpolednímu společnému zasedání předchází blok odděleného jednání ministrů zahraničí, při němž jim ukrajinský kolega Dmytro Kuleba přiblíží současnou situaci na bojišti i potřeby své země.
Ministři také proberou aktuální vývoj v Íránu a Tunisku.
Související

EU došla trpělivost. Už žádné výmluvy, přestaňte konečně zabíjet lidi, obořila se na Izrael

Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku
Josep Borrell , EU (Evropská unie) , Ukrajina , Jan Lipavský
Aktuálně se děje
před 56 minutami

Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé
před 1 hodinou

Bouřlivé počasí hrozí po několik dní, upozornili meteorologové
před 2 hodinami

Zemřela Loretta Switová, představitelka Šťabajzny v seriálu M.A.S.H.
před 3 hodinami

Tragédie československé expedice. Před 55 lety zahynuli horolezci v Peru
před 5 hodinami

Tragický požár na pražském Chodově. Jeden člověk nepřežil
před 6 hodinami

Letní počasí už klepe na dveře. Příští týden teploty téměř dosáhnou tropů
včera

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda
včera

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů
včera

Kanadu spalují rozsáhlé lesní požáry. Probíhá největší evakuace, jakou místní pamatují
včera

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády
včera

Ukrajina se mírových rozhovorů s Ruskem v Istanbulu zúčastní, ale pod jednou podmínkou
včera

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje
včera

Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál
včera

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál
včera

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem
včera

Trump nás konečně začíná chápat, pochvaluje si Kreml. Ukrajině zajistíme bezpečnostní záruky, reaguje EU
včera

Jak zvládá extrémní počasí nejžhavější město Evropy? Připravuje na další spalující léto i příliv turistů
včera

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest
včera

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit
včera
EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout
Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák