Británie částečně přerušila sdílení zpravodajských informací se Spojenými státy

Tento krok je podle CNN reakcí na nesouhlas Londýna s vojenskými údery USA proti těmto lodím, které Británie považuje za nelegální, a nechce se tak podílet na akcích americké armády, jak uvedly zdroje obeznámené se situací. Toto rozhodnutí představuje významný rozkol mezi dvěma blízkými spojenci a partnery v oblasti sdílení zpravodajských informací. Zároveň podtrhuje rostoucí pochybnosti o zákonnosti americké vojenské kampaně v regionu Latinské Ameriky.

Po řadu let poskytovalo Spojené království, které má v Karibiku území s umístěnými zpravodajskými kapacitami, Spojeným státům informace k lokalizaci lodí, u kterých panovalo podezření z přepravy drog. Tyto informace umožňovaly americké pobřežní stráži, aby plavidla zastavila, provedla na nich prohlídku, zadržela posádku a zabavila drogy. Zpravodajské informace se obvykle předávaly Skupině Joint Interagency Task Force South (JIATF South) se sídlem na Floridě, která se skládá ze zástupců několika partnerských zemí a zaměřuje se na potírání nezákonného obchodu s drogami.

Brzy po zahájení smrtících úderů americké armády proti lodím v září se však Spojené království začalo obávat, že by jím dodané informace mohly být využity k výběru cílů. Britští představitelé se domnívají, že vojenské údery USA, při nichž zemřelo 76 lidí, porušují mezinárodní právo. Pozastavení sdílení zpravodajských informací trvá již více než měsíc, jak potvrdily zmíněné zdroje. Ke stanovisku Británie se přidal i šéf OSN pro lidská práva, Volker Türk, který minulý měsíc uvedl, že tyto údery jsou v rozporu s mezinárodním právem a rovnají se "mimosoudním popravám".

Před zahájením vojenských úderů v září se potíráním nezákonného obchodu s drogami zabývaly orgány činné v trestním řízení a americká pobřežní stráž. Členové kartelů a pašeráci drog byli považováni za zločince s právem na spravedlivý proces. S tímto přístupem byla Británie ochotná Spojeným státům pomáhat. Administrativa Donalda Trumpa nicméně tvrdí, že americká armáda má zákonné právo zabíjet podezřelé obchodníky, jelikož představují bezprostřední hrozbu pro Američany a jsou vnímáni jako "nepřátelští bojovníci" v "ozbrojeném konfliktu" s USA, jak vyplývá z memoranda zaslaného Kongresu.

Úřad právního poradce ministerstva spravedlnosti vydal stanovisko, které toto tvrzení podpořilo, a prezident Trump označil některé drogové kartely za "zahraniční teroristické skupiny". Bílý dům opakovaně prohlašuje, že jeho kroky plně odpovídají válečnému právu, tedy oblasti mezinárodního práva, která má zabránit útokům na civilisty. Odborníci na právo ale zdůrazňují, že válečné právo by se vztahovalo i na civilní obchodníky s drogami. Také dodávají, že pouhé označení skupiny za teroristickou organizaci automaticky neopravňuje k použití smrtící síly. Několik plavidel, která USA zasáhly, byla údajně v klidu nebo se otáčela, což zpochybňuje tvrzení o bezprostřední hrozbě, kterou nelze řešit zadržením a zatčením.

Skepticky se k vojenské kampani staví i vysocí představitelé americké obrany. Velitel Jižního velitelství USA (SOUTHCOM), admirál Alvin Holsey, údajně nabídl rezignaci. Učinil tak během napjatého setkání s ministrem obrany Petem Hegsethem a náčelníkem Sboru náčelníků štábů minulý měsíc, když zpochybnil zákonnost úderů. Holsey opustí svou pozici v prosinci, rok po nástupu do funkce šéfa SOUTHCOM. Také právníci specializující se na mezinárodní právo v rámci Kanceláře generálního poradce Ministerstva obrany vyjádřili obavy ohledně zákonnosti úderů.

Také Kanada, další klíčový spojenec USA, která po téměř dvě desetiletí pomáhala americké pobřežní stráži v Karibiku zadržovat plavidla, se od vojenských úderů distancovala. Kanada hodlá nadále pokračovat ve svém partnerství s pobřežní stráží, známém jako operace Caribbean. Ovšem dala USA jasně najevo, že nechce, aby její zpravodajské informace byly využity k výběru lodí pro smrtící útoky.

Mluvčí kanadské obrany minulý měsíc pro kanadská média řekl, že aktivity kanadských ozbrojených sil v rámci operace Caribbean, koordinované s pobřežní stráží, jsou oddělené a odlišné od vojenských úderů USA. Kolumbijský prezident Gustavo Petro nařídil svým bezpečnostním složkám, aby pozastavily sdílení zpravodajských informací s USA, dokud útoky v Karibiku neustanou. Petro na sociální síti X uvedl, že boj proti drogám musí být podřízen lidským právům karibského lidu.